VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Enfant terrible Adolf Loos

Komentář - Jméno velkého rodáka Brna připomene po letech výstava. Vlastně je to možná poprvé. Donekonečna bychom se mohli přít, kteří ze skutečných velikánů vydobyli větší respekt a více pohnuli dějinami lidstva.

19.8.2010
SDÍLEJ:

Sál brněnského "Zámečku" architekta Adolfa Loose.Foto: Deník/Drahomír Stulír

Zdali Mendel, Gödel, Janáček, Loos nebo Korngold. Tři se v Brně narodili, ovšem velké dílo vytvořili jinde, další dva se narodili jinde, velikost jejich díla ale rostla v brněnské atmosféře.Adolf Loos, velikán stavitelství, bez nějž by moderní architektura vznikla později, stojí mezi nimi. Ač Brňan německého jazyka, stál nad nacionálním pnutím. Neměl problém vyjít s českými architekty, i když nenalhávejme si, jeho čeština sotva stačila na objednání kávy.

Narodil se na rohu Kounicovy a Mezírky 10. prosince 1870. Pokřtěn v kostele sv. Tomáše. Když jsem tuto drobnost kdysi utrousil před jedním známým novozélandským architektem, skoro v „polotranzu“ minuty nemohl odtrhnout pohled od kostelní fasády. Loos se na Novém Zélandu těší obzvláštní úctě, když tam jeho apoštol a velký architekt Jindřicha Kulky zasel modernismus od nuly.

Adolfu Loosovi zemřel otec v sedmi letech a matka měla s vyrůstajícím hochem nezměrnou svízel. Jako enfant terrible měnil školy jednu za druhou, aniž to pomáhalo. Matka zkoušela, kdo si ho podmaní, nezdařilo se to ani benediktinům v Melku, tak nějaký čas strávil na náramném německém gymnáziu v Husově ul., kde před ním odíral lavice Tomáš Masaryk a po něm Alfons Mucha. Snad přísně shlížející řečtí filozofové na fasádě, dílo jeho otce Adolfa Loose, sochaře­hocha zklidnili. Ten, kdy už ho nemohl držet zkrátka sám, vychovával syna alespoň takto zprostředkovaně. Snad si Brno časem uvědomí velikost této vzdělávací instituce, i když se v ní nemluvilo jazykem dnešního Brna. Mimochodem, úrovni výuky tamní české literatury se stěží vyrovnala kdejaká ze škol českých.

Kdy se to ale stalo, že Adolf Loos popostrčil architekturu velkého světa? Poté, co získal motivaci za tříleté návštěvy Filadelfie. Aby se nestal dezertérem, kvapně se vrátil na Moravu a pak do Vídně. Tam mezi léty 1904–1910 vytvořil dílo, které spolehlivě podnítilo hlavní děje v architektuře, které po první válce vedly až k modernismu. Byla to vila Karma k Ženevskému jezeru v Montreux (1904), sled zdánlivě prostinkých fejetonů v Neue Freie Presse, které mu ale zjednali obdiv největších intelektuálů Evropy. Tento převratný výron tvorby završila Steinerova vila v Hietzingu. Budoucí Le Corbusier, přijel do Vídně pracovat u Josefa Hofmanna, nenávratně byl stržen velikostí Loose. Pro naše země navrhoval přes třicet prací.

První „zápis“ v Brně učinil ještě jako student, kdy zedničil na stavbě porodnice na Obilním trhu. Z velkých děl realizoval vilu v Hrušovanech u Brna (asi 1914), v Brně ještě archaický dům v Jiráskově ulici a v roce 1924 přestavěl zámeček na výstavišti.

JAN SAPÁK

19.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Škoda.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Mladé hrdinky ocenili. Spolužačky Izabela Jefimova (světlé vlasy) a Sára Bukovská z brněnské základní školy v Mutěnické ulici zachránily letos v lednu z řeky Svitavy dvouleté dítě.
11

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Bez ozvěny. Nová laboratoř je nejtišším místem v České republice, tvrdí vědci

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Jen zaklapnou třísetkilové dveře s elektromagnetickými zámky a rozlehne se ticho. Tedy alespoň od okolního ruchu. V brněnském výzkumném centru společnosti Honeywell před týdnem otevřeli takzvanou bezdozvukovou místnost, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Na jižní Moravě padaly teplotní rekordy, bylo i přes 23 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji ve středu padly teplotní rekordy na sedmi stanicích, což je asi polovina stanic v regionu. Meteorologové naměřili 23,4 stupně v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku, rekordy ale padly například i ve Strážnici na Hodonínsku, v Kuchařovicích na Znojemsku nebo v Pohořelicích na Brněnsku. V těchto místech byla překonána maxima stará 49 let. Uvedla to Ivana Záluská z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies