Tento „brnocentrismus“ zatím trochu narušoval hlavně areál VUT pod Palackého vrchem, naprosto autonomní území se školou, kolejemi, kinem, kluby, hospodami i kopcem s hustými keři, odkud po dobu studia nemusel a nemusí budoucí inženýr vystrčit směrem do centra nos a měl zde zajištěny všechny odpovídající požitky studentského života. Snad jen těch strojních inženýrek tam vždy bývalo poskrovnu, to revoluce nezměnila…

Gigantický chuchvalec studentů však z centra odsaje Univerzitní kampus Bohunice, součást MU. Ohromuje čísly a skvělými parametry, je součástí hesla o Brnu, městu vědy, výzkumu a vzdělání. Skoro jakýsi Silicon Hill. K posledním novinkám s ním spojeným patří možnost vydat se přes web na virtuální prohlídku labyrintem jeho prostor.

K dokreslení efektu, který tohle všechno snažení přinese budoucím studentům, by však neškodilo vydat se na virtuální prohlídku budoucnosti, do labyrintu životních cest budoucích absolventů. Možná by z té exkurze vznikl tenhle dojem: Vzdělání, které v kampusu dostaneš, bude špičkové. Podstatnou část si ho ale zaplatíš ze svého a buď se z periferního Brna za prací odstěhuješ, nebo mnohdy budeš dělat něco, kvůli čemu jsi na bohunickém Silikonovém kopci nemusel trávit těch pět let.