VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejím nic, co dobře neznám

Komentář - Letošní houbařská sezona byla opravdu výborná, hodnotím ji jako jednu z nejlepších za poslední roky. Zejména v srpnu a v září lesy kolem Brna doslova oplývaly záplavou všech druhů hub.

26.10.2010
SDÍLEJ:

Houbař. Ilustrační fotoFoto: Archiv

VLADIMÍR ANTONÍN

Brněnskému okolí dominovaly zejména hřibovité houby, ve druhé polovině září a počátkem října začaly převažovat podzimní druhy. V současné době je však situace v okolí Brna již dosti špatná; nacházíme ještě např. různé druhy čirůvek, václavky nebo strmělky mlženky.

Jsme národ houbařů, a tak jich lesy byly plné a houby se staly v mnoha domácnostech pravidelným pokrmem. Bohužel se to také projevilo v množství otrav, a to nejenom těch „banálních“ nevolností a slabých otrav (žampion zápašný, bedla zahradní, špatně uvařené houby), ale také těch vážných. Kromě každoročně se vyskytujících otrav např. muchomůrkou tygrovanou nebo závojenkou olovovou byly letos v nebývalé míře otravy naší nejjedovatější houbou muchomůrkou zelenou.

V letošní mimořádné sezoně rostly ve velkém počtu i houby, které jsou jiný rok vzácně nebo ne sporadicky se vyskytující. Typickým případem jsou kuřátka. Takže z tohoto pohledu mluvit o mizejících druzích můžeme, teprve až vyhodnotíme zajímavé nálezy z letošního roku. Stále přibývajícím druhem je např. hřib nachovýtrusý, který byl ještě v šedesátých letech mapován jako vzácná houba, zatímco nyní jej nacházíme velice hojně.

Při většině otrav je možná první pomoc, např. vyzvracení se, požití živočišného uhlí a velkého množství černého čaje. Ale i přesto velice doporučuji jít k lékaři. Při otravách muchomůrkou zelenou je cesta do nemocnice naprostou nutností. Projevy otravy se totiž projevují obvykle za deset až dvanáct hodin po jídle, a tak jednoduchá první pomoc již není účinná.

Často se setkávám s otázkou, co má na výskyt či úbytek hub vliv, protože v minulých desetiletích se skladba hub v našich lesích změnila. Skutečně, na růst hub má velký negativní vliv znečištění ovzduší a také hnojení, případně chemické postřiky a další látky aplikované v zemědělství nebo průmyslu. V případě sběru má větší negativní význam sešlapávání, případně porušování půdního povrchu, které poškodí jemná povrchová vlákna podhoubí a může trvat delší dobu, než se houba zregeneruje.

Co se týká prevence otrav, znovu bych zdůraznil, aby lidé sbírali a jedli jen ty houby, které dobře znají. Zdálo by se, že je to samozřejmostí, ale naše denní praxe v houbařské poradně svědčí o opaku. Není téměř dne, aby někdo nepřišel s houbou (ale někdy i fotkou houby) a dotazem na to, jak se jmenuje. Ovšem jedním dechem tvrdí, že je jedlá, že už ji jedli. Takové experimentování může vést k nepříjemným zážitkům.
Pokud si nejsou lidé jisti, mohou zajít do houbařské poradny Moravského zemského muzea, kde jsme v pondělí a úterý.

Autor je mykolog

26.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jan Kabourek.

Brňan v Manchesteru: City a United se spojily

Ilustrační foto.
1

VIDEO: Kachna s mláďaty zastavila dopravu u nákupního centra

AKTUALIZUJEME

Dálnice D1 na Brno je zavřená kvůli nehodě

Vysočina - Provoz na dálnici D1 zastavila nehoda. Stala se ve směru na Brno na 132. kilometru. Policie dopravu odklání na souběžnou silnici druhé třídy.

Plzeň lanaří Řezníčka. Zatím jsem nic nepodepsal, říká brněnský forvard

Brno – Jde o žhavé zboží, není proto divu, že kolem něj krouží spousta zájemců. Útočník fotbalové Zbrojovky Jakub Řezníček patří mezi pilíře týmu a letos nastřílel sedm gólů, o urostlého fotbalistu projevila vážný zájem Plzeň.

Muž se chtěl zabít skokem ze Stránské skály. Zabránili mu v tom policisté

Brno – Ukončit svůj život chtěl muž skokem ze Stránské skály. Policisty na něj upozornili jeho známí, kterým rozeslal zprávy s tím, že se chce zabít. Dvě hlídky policistů proto vyrazily na místo po muži pátrat. Na Stránské skále potkaly skupinu kamarádů, kteří již muže hledali. Jakmile ten uslyšel známé hlasy, vyrazil na okraj skály.

DOTYK.CZ

Lžete a zase lžete, pronesla Valachová a pak se rozplakala

/ANKETA/- Zasedání parlamentních výborů nebývá nijak dramatické. Až na výjimky. Tou bylo středeční jednání senátního školského výboru, který posuzoval návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, jehož hlavní součástí je kariérní řád.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies