Nebo dokonce volá budoucí pachatel a ověřuje si, zda je dotyčný doma?
Může tedy volat ledaskdo a s ledajakým motivem, a to jak na pevnou linku, tak např. formou „utajeného čísla“ na mobil. Tato druhá varianta je ještě snesitelná.

Horší je to, když po rozchodu či rozvodu píše stále „milující muž“ své ženě či partnerce, a to tak, že za čtyři měsíce pošle 1500 „esemesek“, telefonuje jí stále a sleduje každý její krok jako inspektor Colombo. Toto už je opravdové pronásledování. U nás, na jižní Moravě, se staly v poslední době tři podobné případy „partnerského pronásledování“.

Jeden dokonce vygradoval až do výhrůžek smrtí partnerce a jejímu manželovi, v dalším se objevily touhy ublížit celé rodině, včetně dítěte. Obtěžování se neomezilo tedy jen na partnerku, ale zahrnulo celou rodinu. Že jde o trestný čin, který mívá trestní sazbu 1 až 3 roky, si mnohý pronásledovatel neuvědomuje. V lehčích případech může být podmínečný trest.

Jaké jsou důvody takového partnerského pronásledování? Nejčastěji závislost na partnerovi a povaha pronásledujícího. Osobnosti závislé nejsou ty „pravé, milující“. Mají často abnormní povahové vlastnosti, které spíše inklinují k citovému vydírání, nátlaku, agresivitě a manipulaci než k pravému vcítění, pochopení a lásce.

Častěji se u těchto lidí objevují poruchy chování různého typu. Trápí sebe, či druhé, nebo sebe i druhé. Pronásledovaní bývají něčím důležití a přitažliví pro protějšek. Svou roli může v těchto případech sehrát i sexuální závislost.

Těžko říci jak se bránit. Záleží na úměrnosti a snesitelnosti obtěžování. Pokud nepomůže ignorace, dobrá či ostrá slova, možno ohlásit případ na policii. Vyhrožování a intenzivní či dlouhodobé pronásledování je trestný čin, manipulace je agresivní nátlak. Tímto se vztah neurovná.

Hlavními ukazateli kvality vztahu jsou míra a možnost projevit se otevřeně, pocit náklonnosti a vzájemnosti. Pěkně vyjadřuje lidské soužití představitel „humanistické psychologie“ Rogers: já jsem Já a dělám svou věc po svém a ty jsi Ty a děláš ji též po svém. Buď se sejdeme a bude to krásné, nebo se nesejdeme a nedá se nic dělat.

Tohoto člověk se zvýšenými sadomasochistickými sklony, tedy pronásledovatel, nikdy není schopen. Dopady jeho chování na „oběť“ jsou ale nemalé a důsledky bývají podobné jako u psychického týrání. Jde o metody zákeřné, zbabělé, vychytralé, zlomyslné, s dobrým charakterem se neslučující. Zralá osobnost si tyto projevy většinou nedá líbit a svým způsobem se dokáže účinně bránit.

MARIE VIGNATIOVÁ