Pro tamní obyvatele je to ale „rána pod pás“, protože je pro ně složitější se dostat ke svým dopisům nebo odeslat balík.Lidé i vedení „postižených“ obcí si právem stěžují, že přijdou o věc, kterou považovali za běžný životní standard. A vyčítají poště nátlakové jednání, kdy nutí obce vzít pod svá křídla takzvaná výdejní místa. Na druhou stranu kdyby byla pošta soukromou společností, už by v mnoha obcích dávno nebyla a ani by nenabídla náhradní řešení.

Časy, kdy byly téměř všude alespoň malé obchody, pošta a kulturní dům, už minuly. Malé obce totiž takové služby neuživí. A mnohdy je ani místní nepotřebují. Řada lidí například nakupuje v supermarketech ve větších městech a podobná je i idea pošty. Pobočky budou jen někde.

Jenže pošta má na rozdíl od obchodů jednu velkou nevýhodu. Adresu. Pro řadu lidí tak může nastat paradoxní situace, kdy sice budou dojíždět někam za prací či nákupem, ale pro dopis nebo s balíkem budou nuceni jet na úplně opačnou stranu. Zaberete to čas a bude to stát peníze.

Výdejní místo na obecním úřadu tak vypadá jako logické řešení. Obzvlášť když bude fungovat třeba večer. Jenže zase to bude stát peníze. Obec, která jich taky nemá nazbyt.

Čtěte také: Malé obce přijdou o klasické pošty