Tvůrci projektu možná čekali víc. Tím spíš, že bezdomovců loni výrazně přibylo. Na druhou stranu Brno netrápí tak velké sociální rozdíly jako milionová evropská velkoměsta.

I proto je zajímavé, že zde vznikl tak ambiciózní projekt. K tomu, aby byl úspěšnější, mu ale musí pomoci až moc vnějších podnětů. Jeho úspěch navíc nezávisí na desetitisících Brňanů, ale jen na stovkách majitelů restaurací. Je to úzce cílený projekt, samostatný kůl, okolo nějž další podobné pokusy chybí.

A vzhledem k ekonomické situaci a podobě vlády ani nelze očekávat další bojovníky se sociálně patologickými jevy. Žádné následovníky projektu „Menu“. A už vůbec ne velké společnosti, tak jako je tomu často u milionových aglomerací za hranicemi. A vlastně proč taky? Ani by to kvůli povaze zdejších lidí nešlo. Uvedu jen jeden takový příklad, který by pomohl: v Londýně jeden z největších výrobců baget a sendvičů dává všechny ten den nesnědené výrobky do charity u kostela St Martin­in­the­Fields. A nají se tam spousta bezdomovců. To si v Brně nedovedu představit: na bagety Crocodille nebo burgery z McDonald’s by si totiž přišli počíhat i jiní Brňané. A ve své slepotě by tak bezdomovcům ubrali i to málo, co jim společnost nechala.