Jako člen Petičního výboru proti zrušení víceletého gymnázia v Bučovicích bych chtěl shrnout, proč je rozhodnutí rady kraje nesprávné a špatné.Rada své rozhodnutí odůvodňuje odkazem na statistiku, ze které vyplývá, že třídy víceletých gymnázií nejsou zaplněné, a jsou tedy svým způsobem nadbytečné.

Statistika však již neříká, kterých konkrétních škol se tento problém opravdu týká. V případě bučovického gymnázia je totiž situace právě opačná – poptávka stále převyšuje nabídku, škola nemá problém ročník zaplnit, a přesto je zrušena. Jak je vůbec možné, že úspěšné gymnázium doplatí na statistiku, kterou „kazí“ jiní, méně úspěšní?! Pokud škola nemá problém naplnit své kapacity, potom to bezpochyby znamená, že je považována za žádanou a prestižní ve své oblasti, a navíc „vylepšuje“ špatnou statistiku ostatních škol. Dobré jméno si škola navíc vydobyla tím, že její pedagog – PhDr. Emilie Kostrbová – získala v roce 2008 titul „Zlatý Ámos“. Mimochodem dosud jako jediná v našem kraji.

Hlavním argumentem krajské rady je však tvrzení, že smyslem rušení víceletých gymnázií je „zvýšení kvality základního vzdělávání“ v kraji. Kocourkov. Neuspokojivý stav úrovně základního vzdělávání budeme tedy řešit tím, že nadanější ponecháme mezi méně nadanými a pracovitější mezi méně pracovitými. Kraj tímto sděluje veřejnosti, že nemá zájem o rozvoj talentů.

Dovolil bych si popsat svůj osobní příběh. V páté třídě základní školy jsem byl zařazen do třídy, kde byli dva jedničkáři a několik dvojkařů. Atmosféra ve třídě, kde kolektiv trestá pozitivní vybočení, je nepopsatelná. Přestup na víceleté gymnázium v Bučovicích považuji s nadsázkou za záchranu svého života. Dostal jsem se do podnětného prostředí, kde spolu děti soutěží o nejlepší známky. Lepší motivace a rozvoj studijních možností si ani nelze představit. Takovou možnost však už žáci v mém postavení nedostanou. Asi stokrát jsem přemýšlel nad tím, kam by se moje cesty ubíraly po pěti letech pobytu ve třídě základní školy, kde se úspěch trestal.

Jestliže tedy rada kraje tvrdí, že musí řešit problémy kapacit víceletých gymnázií, potom by měla zcela přesně označit ty školy, které kritériím nevyhovují. Samotné rušení tříd je jednoznačně krokem zpět, pokud je zájmem kraje opravdu podpora vzdělanosti a rozvoj talentů. Je zřejmé, že skutečné důvody pro rušení víceletých gymnázií rada kraje neuvádí a zjevně uvádět nechce. Můžeme tak jen doufat, že se jednotliví členové zastupitelstva kraje nenechají zmást zástupnými důvody a že se podaří tento nesmyslný záměr zvrátit.

PETR STAVĚLÍK