Když však jednou začala jedna síť hypermarketů lákat na vánoční výzdobu a slevy už počátkem listopadu, přišlo mi to zvláštní. Asi chtěli předběhnout ostatní, říkal jsem si.

Povedlo se jim to jen jednou. Příští rok další řetězce navážely zelené stromy, falešný sníh a červené kabáty do svých obchodů ještě dřív. Už na přelomu října a listopadu začal souboj o vánočního zákazníka. Předloni mne překvapila další věc: nejen obchody, ale i tradiční akce najednou začaly jaksi „spěchat“. Například mé oblíbené vídeňské vánoční trhy otevřely už v polovině listopadu, tři týdny před prvním adventem.

A letos uprostřed pětatřicetistupňových veder šokovala další šílená zpráva: v londýnském (luxusním a tradičním) obchodním domě Harrods, který byl pýchou konzervativní Anglie po celé dvacáté století. se v červenci objevili Santa Clausové a lákali na (naštěstí) budoucí vánoční slevy.

Člověk si může říct: proč vlastně ne, když může v červnu padat sníh a v říjnu mohou kvést květiny. Jenže to by si musel odmyslet obchodní shon a stres, který s tím přichází. Přece stačí, když se mu musíme bránit čtyři týdny v roce, není třeba to období rozšiřovat. Takže pozor! Pozor, aby se jednou nestalo, že jedny Vánoce skončí a na ty další už budou v obchodech chystat slevy.