Jak vidí rizika pití alkoholických nápojů u řidičů

VĚRA JELÍNKOVÁ

Prostě možné je vše, i to nemožné. Jistě se každý z nás přímo či nepřímo setkal s různými nehodami. Nikdy nezapomenu na řidiče, který ve značně podnapilém stavu vjel i s vozidlem na chodník, kde srazil dvě mladé dívky, které šly domů ze školy. Odmítal odběr krve na alkohol. Měli jsme spolu spor. Myslil jen na sebe, na oběti vůbec. Za nějaký týden přišel a mával mně před očima vráceným řidičským průkazem, prý ho to stálo jen pět set.Auto je zbraň, samosebou až v rukou člověka. Je-li řidič podnapilý, pak výše řečené platí tisícinásobně. Dopravní prostředek řízený opilým člověkem je neřízenou, nečasovanou bombou…

Zejména mladí lidé mají malé zkušenosti s pitím alkoholu i řízením vozidla, oproti tomu je u nich vyšší ochota riskovat a nerespektovat předpisy. Zažila jsem úplně „rozloženou“ třídu. Důvod? Pět osmnáctiletých obětí tragické nehody, jejich příběh je dnes téměř už klasika. Návrat z diskotéky, kde všichni popíjeli, všichni včetně řidiče. Vyletěli ze silnice, široko daleko nebyla žádná překážka, široko daleko nic, jenom jediný strom. Do jeho kmenu narazili zprudka, čelně. Na onom stromě také visí tabulka, která tragédii připomíná. Zrádné vteřiny, někdy jen zlomky vteřin. Proto je tak nutné rychle reagovat. A tuto schopnost alkohol spolehlivě oslabuje. Pomníčky podél cest připomínají tyto lidské tragédie. I tyto vlastnosti alkoholu. Osudová vteřina se nedá vrátit. Jedete-li s přáteli na večeři, za město, na diskotéku, za kulturou, nebo jenom na drink či dva, nejlépe uděláte, když si předem stanovíte řidiče, který nebude pít, nebo si zařídíte taxi či jinou dopravu domů.

Bohužel naše společnost je k alkoholu velmi tolerantní. O tom svědčí mnohé známé průpovídky. Alkohol požívaný v mírných dávkách neškodí v jakémkoli množství. Alkohol je sice metla lidstva, ale zametat je třeba denně. Civilizovaní lidé směřují tam, kde zraje víno. Kristus proměnil víno ve vodu, či vodu ve víno? A podobně. Díky této obecné toleranci je také těžké alkohol odmítat. Pokud mně na mých lékařských návštěvách nabízeli alkohol, námitky, že mám náročný pracovní program, nezabíraly, ale ani výmluvy na to, že mám nemocná játra či že mám venku auto, které řídím. Ovšem právě proto, že je alkohol nejrozšířenější, nejpřístupnější drogou, je i drogou nejnebezpečnější. Proto je třeba dodržovat alespoň ta základní pravidla, jako je nenalévat nezletilým, nesedat za volant v podroušeném stavu.

Kdybychom to všichni dodržovali a nedávali přednost zisku, nebylo by běžnou zkušeností v klubech na diskotéce ve tři ráno najít opilé děti. Pokud by byli podnapilí řidiči citelně trestáni, jistě by jich na cestách ubylo.

Autorka je lékařka a publicistka