Před několika lety mne velmi zaujala fotografie americké farmářské rodiny, která před svůj dům vyskládala všechno, co mají a v čem je použita ropa (nebo co vzniklo díky zemnímu plynu). I ve škole se ropa se zemním plynem učí společně, ve skupině energetických surovin.

Přesto není třeba ropu a zemní plyn spojovat. Je jen a čistě ekonomickou berličkou a nesmyslem distribučních a těžebních firem to, že když se zvyšuje cena ropy, musí se logicky zvýšit i cena zemního plynu. A nejvíce na této nesmyslné poučce rýžují ruské firmy.

Závislost velkých českých distribučních firem (nebo zahraničních na českém trhu) na ruském plynu je proto téměř fatální. Smlouvy, které podepsaly třeba na dvacet let dopředu, totiž neumožňují reagovat na trh. Věta, že cena plynu je vázaná na cenu ropy na světových trzích, je prostě určující. Proto jsou nadávky těmto firmám naprosto nesmyslné a na úrovni hospodského řešení vážných problémů. Firmy totiž mají jedinou šanci: spojit se a s dodavateli plynu vyjednat lepší smlouvu. Pokud se to nepovede, každá Libye bude každého z nás stát stovky korun ročně navíc.