Že ptáci mění svou početnost, je známé každému, kdo jen trochu zná přírodu kolem sebe. Méně, a spíše jen odborníkům, jsou známé okolnosti, které tyto změny doprovázejí. Téměř všechny můžeme pozorovat díky dlouholetým výzkumům i záznamům pozorovatelů i na jihu Moravy.

Některé druhy, dříve docela běžné, během 20. století úplně vymizely. Z druhů omezených výhradně na Jihomoravský kraj to byla do 2. světové války poštolka jižní na Břeclavsku a v posledním desetiletí drop velký na Znojemsku. K nim se přiřadily před koncem 20. století některé druhy, které nacházely na jižní Moravě poslední útočiště: mandelík hajní, ťuhýk menší a rudohlavý, co nevidět se k nim zařadí dudek chocholatý. Naproti tomu se u nás objevily některé druhy nově. Například labuť velká, ale především rybářům známý kormorán velký a v posledním desetiletí i orel královský nebo morčák velký.

U ptáků jsou však známé nejen změny v rozšíření, ale i periodické změny početnosti populací. U malých ptáků (vrabci, sýkory, pěnkavy apod.) je to zpravidla perioda čtyř let, u velkých druhů (racci, volavky) je zhruba jedenáctiletá. Pokud tedy zjistíme jeden rok, že je málo zvonků, může to být i tím, že populace je v nejnižším bodě čtyřletého cyklu a že se početnost během dvou let opět zvýší.

Na druhé straně probíhají i nezvratné dlouhodobé změny početnosti. Ze zhodnocení výsledků pozorování z let 1982–2005 můžeme u některých běžných druhů vidět mírné vzestupy (například brhlík lesní, sojka obecná, strakapoud velký) i poklesy (kavka obecná, rorýs obecný, vlaštovka obecná, vrabec domácí) populací. Vysoký pokles je u čejky chocholaté. U mnoha druhů však čísla na zhodnocení trendu nestačí.

Složitější otázkou jsou příčiny takových změn. Obecně se snižují počty ptáků zemědělské krajiny, což souvisí s jejími změnami.
Z jednotlivých ptáků je známý zejména pokles počtu vrabců. Velkou roli tu hrají úpravy domů a hygiena bydlení, kromě toho na vesnicích již těžko hledat dvory, kam by hospodyně zasypávala drůbeži zrní. Podobně rorýsi mizí z měst, poněvadž stavební úpravy domů jim neposkytují možnost uhnízdit se v nějaké dutině pod střechou.

Mnohé změny působí zřejmě společně a některé jsou nedostatečně známé – včetně působení pesticidů, změn prostředí na zimovištích, v místech tahu. Ale jisté je jedno: změny početnosti u všech druhů probíhají a budou probíhat, ať již v krátkodobých periodách, nebo dlouhodobě.

KAREL HUDEC