V osudný den prasklo pod Pekařskou ulicí vodovodní potrubí z devatenáctého století. Unikající voda odplavila velké množství horniny a narušila kanalizaci. Pod povrchem se vytvořila dutina, do níž se Bartošová propadla. „Brno stojí na spraších. To je sice nosná hornina, ale je snadno rozředitelná vodou. Příčina tehdejší tragédie tkví v tom, že havárie vodovodního potrubí se nezačala řešit hned jako v dnešní době. Čekalo se celou noc," vysvětlil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.

I kvůli těmto pochybením se komunistický režim tenkrát snažil tragédii utajit. „Nesmělo se o tom moc mluvit. Nějakou dobu po neštěstí vládla mezi lidmi mírná panika. Pekařské ulici se vyhýbali, na oné zastávce neradi vystupovali," uvedla brněnská historička Milena Flodrová.

Teprve po pádu minulého režimu se na zdi přilehlého domu objevila pamětní deska připomínající tehdejší tragédii. „Vedení města Brna projevuje svoji účast nad touto tragickou událostí, ke které došlo nečekaně a v důsledku lidské lhostejnosti," je kromě jiného napsané na desce.

Nalezené pozůstatky

Pátrání po ostatcích Bartošové dlouho nepřinášelo výsledky. Až v roce 1992 našli dělníci u kanalizační výpusti v Kšírově ulici v brněnských Horních Heršpicích pozůstatky spodní části lidského těla. Po dvou letech policisté tento nález na základě kalhot s atypicky všitým klínem identifikovali a přisoudili Bartošové.

Někteří odborníci však o této verzi pochybují. „Pozůstatky ženina těla leží stále pod Pekařskou ulicí. Myslím, že při opravě kanalizace se někdy v budoucnu objeví," je přesvědčený znalec brněnského podzemí Svoboda.

Propadání silnic musejí odborníci řešit i v současné době. „Poruchy vodovodního potrubí budou vždycky. Proto se může podobné neštěstí stát v Brně znovu. Vyloučit se nedá. Větší nebezpečí bývá v prudkém kopci. Například na Zelném trhu nebo právě v Pekařské ulici," upozornil Svoboda.

Naposledy se v září 2014 propadla silnice v brněnských Žabovřeskách. V Minské ulici voda podemlela půdu pod tramvajovými kolejemi a vytvořila přes tři metry hlubokou jámu.
Stabilitu ovlivňují také hojná podsklepení. „V současné době je ošetřeno a vyztuženo pětadevadesát procent brněnského podzemí, o němž víme," informoval archeolog David Merta.

MICHAL KIRŠ