VYBERTE SI REGION

Zaútočit může každý pes. Dokonce i čivava

Brno - Přibližně dvacet útoků psa na člověka ročně řeší brněnští strážníci. Nejčastější příčinou takových konfliktů bývá, že majitelé nemají svá zvířata na vodítku.

2.9.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Pokousal mě pes. Takovým oznámením se museli zabývat brněnští strážníci v posledních čtrnácti dnech třikrát. Minulý čtvrtek zranil pitbul ve Švédské ulici v Tuřanech ženu dokonce tak, že ji záchranáři museli převézt do nemocnice.

Podle mluvčího Městské policie Brno Jakuba Ghanema řeší hlídky přibližně dvacet útoků psů na člověka ročně. „Většinou jde o menší poranění, například škrábance. Lidé volají strážníky hlavně proto, aby vyřešili vše na místě, vyhnuli se pozdějším konfliktům, případně zjistili, zda je pes očkovaný," informoval Ghanem.

Případů se závažnějšími zraněními je v Brně ročně kolem deseti. „Víc jich je v létě. V zimě se snaží lidé procházky zkrátit, proto k tolika incidentům nedochází," uvedl mluvčí.

Častější jsou konflikty mezi psy. „Těch bývá několik měsíčně. Přitom k mnoha lidé ani strážníky nevolají a vyřeší je mezi sebou," řekl Ghanem. Za nejčastější příčinu označil, že psi nejsou na vodítku. Volně se přitom mohou pohybovat jen ve výbězích. „Pokud nejsou na vodítku, mají mít košík. I tak nesmějí pobíhat volně, musí být na dohled majitele a poslouchat jeho příkazy," podotkl mluvčí strážníků.

Pokud hlídky zjistí porušení pravidel, mohou majiteli uložit pokutu tisíc korun. „Závažnější případy řeší přestupková komise, kde majitelům zvířat hrozí sankce až třicet tisíc," sdělil Ghanem. Když strážníci nenajdou majitele psa, odvezou ho do útulku. „Letos jsme takto zajistili čtyři, loni jich bylo šest," informoval mluvčí.

Hlavní je výchova

Plemena, která útočí nejvíc, zjistit nelze. Může to udělat každé. „Nejnebezpečnější jsou špatně vychovaní psi, je jedno jaké rasy," upozornil brněnský kynolog Radovan Liška. Podle něho mají větší sklony k napadání plemena, která nejsou zvyklá na lidi. „Patří k nim třeba středoasijský pastevecký pes nebo anglický mastif," upozornil kynolog.

Liška tvrdí, že pes na člověka sám od sebe nezaútočí. „Lidé ho musí nějak vyprovokovat. Například na něj šlápne malé dítě nebo mu někdo stoupne do žrádla," řekl. Lidé se často do potyčky se zvířetem dostanou tehdy, když brání svého psa. Pokud člověka napadne, doporučuje se nastavit mu ruku, kterou nepíše.

Zkušenost s útokem psa má Brňan Petr Hlinka. „Před třemi lety mě při tréninku v lesoparku napadl americký pitbulteriér. Zakousl se mi do stehna, naštěstí se mi nestalo nic vážného. Mám jen jizvy," uvedl Hlinka.

Incidentu šlo předejít dobrým výcvikem. „Člověk se musí stát vůdcem smečky," sdělil Liška. Podle něho je délka cvičení individuální a záleží i na plemenech. „Můžu říct, že za měsíc až dva se zvíře naučí poslouchat základní povely," upřesnil kynolog.

Setkal se však i s majitelem, který chtěl vycvičit zvíře naopak. „Požádal mě, abych naučil jeho pitbula zaútočit na potenciální zloděje a nebál se kousnout do živého. Na to se nespecializuji, tak jsem ho odmítl," sdělil Hlinka.

Preventivní akci pořádají i brněnští strážníci. „Jmenuje se Maxibobek a děláme ji v létě v parcích na Kraví hoře nebo v Lužánkách, kam lidé chodí psy venčit," informoval Ghanem. Na ní například učí odborníci majitele psy cvičit nebo vysvětlují dětem, jak se chovat ke štěňatům.

Autor: David Zouhar

2.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies