VYBERTE SI REGION

Jezdec Abraham: Maturity se bojím

Brno /ROZHOVOR/ - Starostí jeho spolužáků je chodit do školy, dělat pečlivě domácí úkoly a psát důležité písemky. V maturitním ročníku to snad ani jinak nejde, pokud chce student úspěšně složit zkoušku z dospělosti. Motocyklový jezdec Karel Abraham ale v maturitním ročníku řeší i trochu jiné problémy než jeho vrstevníci. Jaké zvolit pneumatiky? Jak správně nastavit motorku? Kdy přesně brzdit nebo kdy správně přidávat plyn?

13.12.2008
SDÍLEJ:

Karel AbrahamFoto: DENÍK/Archiv

Od začátku školního roku se ve škole prakticky neukázal. Přesto i jeho tíží problémy každého maturanta. „Teď se snažím chodit do školy co nejvíc a psát hromadu písemek, abych dohnal, co jsem zameškal kvůli motorkám,“ s úsměvem vykládá o svém nelehkém studiu osmnáctiletý Brňan, který už letos završil čtvrtou sezonu motocyklového mistrovství světa.

Teprve před týdnem jste se vrátil z Las Vegas zpět do České republiky? Co jste dělal v zámoří?

Účastnil jsem se jezdecké školy pro motocyklové jezdce. Probíhalo to úplně stejně jako loni: strávit hlavně spoustu hodin na motorce. Letos jsme se zaměřili na to, kam se mám dívat, abych jel ještě rychleji. I když to vypadá jako úplná blbost, je to hodně důležitý.

Co vám poradili za převratnou novinku?

Nesmím se dívat, kam nechci jet, protože jinak tam vždycky skončím (usmívá se). Navíc bych neměl vůbec vnímat další jezdce okolo a jet si jen svoje. Porovnával jsem si pak svůj jezdecký styl před a po soustředění a rozdíl byl znát. S novým viděním jsem jezdil daleko víc od obrubníku, což je zlepšení.

Byl v hlavním městě hazardu čas i na návštěvu proslulých kasin?

Určitě. Byla by škoda jet tak daleko a nepodívat se tam. Jeli jsme kvůli tomu o pár dnů dřív. Ale nebylo to o tom, že bychom tam strávili celý den. Podívat se, jak vypadá Vegas, je zajímavý. Navíc já, když něco procházím, tak se na to podívám rychle, takže jeden den mi na to stačil.

Zahrál jste si v kasinu?

Není mi jedenadvacet. Nemůžu. Tak na to diplomaticky odpovím (lišácky se usmívá).

Zaujalo vás Las Vegas?

Přesně tak. Ale není to místo, kde bych chtěl žít. Je dobré na to, když si člověk chce odpočinout, vypustit a zapařit. Prostě si chvilku užít.

Během svého čtyřletého působení v mistrovství světa silničních motocyklů jste navštívil už mnoho zemí? Která na vás nejvíc zapůsobila?

To je těžké říct. Spousta míst má něco do sebe. Například Austrálie je super, ale žije tam mnoho přistěhovalců. Během deseti minut stoprocentně narazíte minimálně na jednoho Čecha. V USA se mi taky hodně líbí, ale ne zase každé město. New York mě vůbec nezaujal. V Los Angeles bych chtěl žít jenom tehdy, kdybych byl boháč. V Las Vegas je zase zajímavá ta hlavní ulice s kasiny.

Jak vás zaujala Čína, letošní pořadatel olympijských her?

Moc ne. Je tam hrozný bordel. V Šanghaji je tak velký smog, že tam slunce vidíte jen za takovou mlhou. Jednou jsem se tam dokonce nemohl dostat na okruh. Jel jsem si totiž do města něco nakoupit a cestou zpátky, že si vezmu taxíka. Ale to jsem ještě netušil, že skoro žádný z tamních taxikářů neví, jak se na okruh jede. Bylo to hrozný. Hodiny jsme bloudili.

A největší zážitek z cest?

Nevím, jestli největší, ale strašně mě nadchlo, když jsem se projel šinkanzenem v Japonsku. Bylo to super. Ty vlaky valí asi třistakilometrovou rychlostí. Upozorňovali mě, že se musím připravit, až proti mě pojede druhý z opačného směru, jinak se leknu.

A lekl jste se?

Samozřejmě, protože jsem na to upozornění zapomněl (směje se).

Na Japonsko ale musíte mít i špatné vzpomínky. Právě tam jste si ošklivě zlomil ruku při velké ceně. Co se vám honilo hlavou, když jste se dověděl, že musíte jít na operaci?

Měl jsem smíšené pocity. Na operaci jsem nikdy předtím ještě nebyl. Takže když jsem na ni šel, klepal jsem se jak ratlík jako nikdy v životě. Nakonec to bylo ale docela v pohodě, protože jsem ji celou prospal. Trochu jsem se ještě lekl, když mi pak řekli, že už mě možná nenechají jet do konce sezony. Ale nakonec to dopadlo, že jsem zameškal jen jeden závod, takže super. Den po operaci jsem už seděl v letadle. Pět dnů potom na motorce. Na ruku jsem dostal speciální sádru, kterou jsem musel nosit. V dalším závodě jsem zkoušel jet už bez ní, ale vůbec to nešlo. Musel jsem si ruku pak nechat aspoň zafačovat.

Pociťujete následky zranění ještě teď, více než dva měsíce po havárii?

Zatím ne. A to jsem jezdil motokros, takže doufám, že ani při jiné zátěži by to nemělo už bolet.

Nebál jste se kvůli tomu zranění trochu víc chodit do ostrých soubojů kolo na kolo?

Myslím, že ne.

Jaký závod považujete v kalendáři mistrovství světa za vůbec nejtěžší?

Těžko říct, ale asi Brno. Je tu všude kolem hromada lidí. Na jednu stranu je to perfektní, ale na druhou je to strašná zátěž. Ozývají se mi lidi, které přes celý rok ani nevidím, že by chtěli lístky. Když vyjdu z boxů, venku vždycky čeká hromada lidí, co se na všechno ptá. Je to hodně náročný.

V letošní sezoně jste zažil i jednu zajímavou premiéru. Historicky první závod motocyklů pod umělým osvětlením. Jaké na něj máte vzpomínky?

Byla to bomba, protože to byl zároveň asi i můj nejlepší letošní závod. Na osvětlení si člověk brzo zvykne. Jediným menším problémem byly stíny, ale celkově trať parádně osvětlili.

Letošní sezonu v mistrovství světa silničních motocyklů v kubatuře do 225 kubických centimetrů jste ukončil na šestnáctém místě. O jedno místo a tři body před vámi skončil další Čech Lukáš Pešek. Jak spolu vycházíte?

Občas na sebe máme nějaké kecy, ale spíš si to vyříkáme mezi sebou, než abychom to publikovali přes média. Nejsme žádní extra kamarádi. Panuje mezi námi rivalita, protože jsme soupeři a každý jedeme sám na sebe. Teď nedávno mi ale došla esemeska, jestli spolu nezajdeme o víkendu na motokros. Takže teď v pohodě.

Poslední závod jste absolvoval koncem října. Co jste od té doby dělal? Odpočinul jste si trochu?

Jak se to vezme. Od motorek jsem měl chvilku volna, ale jinak trénuju v posilovně, hraju squash, dělám spinning. A ještě do toho všeho škola, která je úplně katastrofální. Je toho všeho teď hodně.

S vaším vytížením vám musí škola a učitelé určitě vycházet hodně vstříc.

Ano. Zatím je to v pohodě. A vzhledem k tomu, že letos maturuju, tak doufám, že to bude v pohodě až do konce. Snad nějakým způsobem ještě dotluču tu maturu (směje se).

Bojíte se jí?

Stoprocentně, protože poslední čtyři roky, ze kterých se hlavně maturuje, jsem se v té škole ani moc nevyskytoval. Jsem furt na závodech.

Už víte, ze kterých předmětů budete skládat maturitní zkoušku?

Třídou už koloval papír, na který se mají ty předměty zapisovat. Já jsem ještě nic nevyplnil, protože nejsem ještě rozhodnutý.

Jak doháníte zameškané hodiny?

Těžce. Těžce (usmívá se). Mám samostudium. Kámoš mi pomáhá. Vyfasuju knížky a učebnice a tam mám zaškrtaný, co musím umět, a z toho se učím.

Jaké předměty vás baví nejvíc?

Angličtina. Do té se nemusím moc učit.

A co naopak vůbec nejde?

To je ten zbytek… Nejde mi spousta předmětů. Například fyzika. Taky dějepis, protože je strašně moc obsahový. Do školy nechodím, takže nejsem zvyklý se učit a pak když přijde příval informací a dat, tak je toho fakt hodně.

Logickým krokem po gymnáziu je studium vysoké školy. Budete se na nějakou hlásit?

Určitě, ale ještě nejsem rozhodnutý na kterou.

Těšil jste se konečně už domů z cest po zahraničí?

Abych řekl pravdu, tak ani ne. Těším se domů na chvilku. Za rodiči, za kamarády, ale vždycky mi stačí pár dnů a zas bych jel nejraději někam pryč.

V cizině vás to baví víc než v České republice?

Není to o tom, že by se mi u nás nelíbilo, ale mám rád cestování. Baví mě to a líbí se mi, dívat se na nová místa. Ale ne sám, to ne.

Kde budete slavit letošní Vánoce?

Doma s rodinou u stromku. Normálně, klasika.

Jak ve svém našlapaném programu stíháte nakupovat vánoční dárky?

Ještě jich moc nemám. Půjdu s přáteli nakupovat a snad něco vymyslíme.

Máte nějaké přání pod stromeček nebo novoroční předsevzetí?

Přání se říkat nemají. Předsevzetí taky ne, ale abych řekl pravdu, tak jsem si ještě žádný nevymyslel. Ale určitě na něco přijdu. Vždycky si dávám něco s motorkami, se školou nebo se závody. S čím jiným, že?

A cíle na příští sezonu?

Rozhodně začít ročník stejně dobře jako letos. Kdyby vše dopadlo jako tuto sezonu v Kataru, bylo by to super.


TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK

13.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies