Akvabely čeká boj o Rio. V letošní sestavě jsme přidušené už od začátku, hlásí

Úspěchu podřídily vše. Před nedávnem čtyřicetiletá Bernardová omezila práci v advokátní kanceláři, pětadvacetiletá Dufková zase přerušila studium. Spolupracují i se širokým týmem zahraničních trenérů, kteří jim mají ve splnění dlouhodobého cíle pomoci. „Trenér Stephane Miermont si pro nás připravil strašně náročnou sestavu. Na začátku se pohybujeme asi minutu pod vodou," přibližuje mladší z dua. „Sestava je krásná, ale nerada ji plavu, trpím při ní," usmívá se Bernardová, pro kterou případná účast bude znamenat už pátý olympijský start.

Cítíte už v závodním poli vzhledem k blížící se olympiádě stoupající nervozitu?

Dufková: Už od podzimního začátku sezony je to trochu vyhrocené. Všichni se do přípravy na Rio snaží dát maximum a je to znát. Slovenky třeba odjely trénovat na rok do Ameriky, my zvolily trénink doma a odborníky si zveme. Soňu už pomalu doma ani nevidí, má tréninků plné kecky. (smích)

Těšíte se, že olympijskou atmosféru nasajete už teď při kvalifikaci?

Bernardová: Rozhodně. Na druhou stranu jsme plně koncentrované na samotný závod. Musíme odplavat co nejlíp a pak si můžeme užít jako diváci týmovou kvalifikaci, která je po nás. Půjde o parádní podívanou. Ve hře jsou totiž jen tři místa pro Rio, takže se dá čekat tvrdá řežba.

Je synchronizované plavání v Brazílii populární?

Bernardová: Ano, jde o typ jižních států, kde je hodně sluníčka a tím pádem i hodně bazénů. Na podobných místech se akvabely ujmou mnohem snáz.

Dufková: V Brazílii jsme ještě nestartovaly, ale na kvalifikačních závodech bývá hodně diváků. Zájem fanoušků předpokládáme i teď v Riu. Už teď máme zprávy, že o olympijský závod je velký zájem a už na něj pomalu nezbývají ani vstupenky.

Hodně se v souvislosti s Brazílií mluví o viru zika. Máte z něj před návštěvou Ria obavy?

Bernardová: Nakoupily jsme repelenty a vitamín B. Co víc můžeme dělat…

Co účasti na hrách podřizujete?

Dufková: Přerušila jsem studium na filozofické fakultě v Brně. Měla jsem dělat magisterské zkoušky, mám rozdělanou i diplomku. Studium se mi krylo se soustředěními i závody, proto jsem se takhle rozhodla. Tréninků máme víc. I Soňa musela trochu zvolnit v práci.

Bernardová: Přidaly jsme tréninky i přes den, což jsme dřív nedělaly. Musela jsem v práci ve své advokátní kanceláři omezit cesty a jednání. Upravily jsme si režim tak, abychom odtrénovaly to, co nám předepsali zahraniční trenéři. Pak jim můžeme v klidu poslat video s natrénovanými věcmi. (úsměv)

Soňa nechyběla na olympiádě čtyřikrát po sobě, Alžběta dvakrát. Připouštíte si možnost, že to nyní nevyjde?

Bernardová: Takhle vůbec nepřemýšlíme. Na kvalifikaci jedeme s cílem předvést to nejlepší, co v nás je. Pevně věříme, že se výsledek dostaví.

Pokud kvalifikace vyjde, co od vašich třetích společných her čekáte?

Bernardová: Olympiáda na jihu slibuje jinou atmosféru než třeba minulý Londýn. Jde o exotickou destinaci, necháme se překvapit.

Dufková: Myslím si, že Rio bude úplná bomba. Nemůžu to odhadovat dopředu, ale podle mne půjde o neopakovatelný zážitek. Sice občas na povrch vyplují nějaké problémy, jako teď třeba s virem zika, ale myslím, že vše dopadne dobře.

Obě jste zkušené olympioničky. Které hry pro vás byly nejzajímavější?

Bernardová: Samozřejmě ty první v Sydney, které jsem absolvovala ještě s jinou partnerkou. Na člověka olympiáda udělá takový dojem, že si připadáte jako ve snu. I poslední londýnská se mi velmi líbila. Strašně milí lidé a pořadatelé. Hry na mě působily domáckým dojmem.

Dufková: Londýn byl blízko, takže přijela rodina a spousta známých. V tom to bylo jiné.

Kontrolujete se navzájem kvůli olympiádě víc v tréninku?

Bernardová: Máme půl tréninků společných a půl samy. I kondiční přípravu absolvujeme zvlášť. Každá potřebuje něco jiného. Poslední měsíc jsme ale už spolu. Plaveme sestavy a tam už musíme být pohromadě.

Dufková: Tréninky jsou hodně náročné, proto se musíme povzbuzovat. Občas se 
i navzájem opravujeme.

Která z vás je v přípravě poctivější?

Dufková: Soňa je víc omezená prací. Program na vysoké škole si můžu uzpůsobit, kdežto Soni se soud neptá, kdy má čas. Stíhám tedy v týdnu víc tréninků, Soňa to pak dohání třeba o víkendu. Nedá se říct, která z nás maká víc.

Kdo je autor vaší sestavy pro olympijskou sezonu?

Dufková: Náš trenér Stephane Miermont, se kterým spolupracujeme už asi deset let.

Bernardová: Stephane utvořil základ a ostatní trenéři pak jen něco málo pozměnili.

Dufková: Letos do sestavy 
i dost zasahovala italská trenérka Laura de Renzis. Doporučil nám ji sám Stephane.

Ušil vám kouč sestavu na míru?

Dufková: Za ta léta už nás dokonale zná, takže ví, co je pro nás dobré. Pro letošek si však pro nás nachystal pekelný začátek volného dua. Jsme asi minutu v pohybu pod vodou, což je dost riskantní. Bere to totiž hodně sil do zbytku sestavy. Náročnost jde stále dopředu, nesmíme zůstat pozadu. Když novou sestavu viděli poprvé diváci, říkali, že je zase úplně jinde než ty předešlé.

Vyhovuje vám, že je tak těžká?

Bernardová: (Smích) Když ji plavu, tak se mi nelíbí. Je opravdu velmi náročná.

Dufková: Těžká je hrozně, ale mě tohle právě baví. Plaveme silnou sestavu, kterou obdivovali i zahraniční trenéři. Je v ní spousta originálních nápadů.

Vystupujete nejen na závodech. Na jakém nejkurióznějším místě jste předváděly své umění?

Dufková: Na brněnském veletrhu Sport Life jsme plavaly v malém bazénku, který byl mezi lidmi. To bylo zajímavé, občas jsme někoho i postříkaly.

Bernardová: Zvláštní bylo vystoupení na Brněnské přehradě před ohňostroji předminulý rok. Plavaly jsme v noci pod reflektory v kalné vodě. Pořadatelé dali lodičky na stranu a šly jsme na to.

Dufková: Voda v přehradě je o dost čistší než dřív, i tak však moc vidět nebylo. Moc synchronně jsme tehdy neplavaly.

Před časem jste otevřeně daly najevo nespokojenost s podporou od svazu. Zlepšila se situace?

Bernardová: V olympijském roce nám svaz pomáhá s pronájmem bazénů. Člověk si najde chybu na všem, takže nechci kritizovat. Ale je vidět, že stále děláme olympijský sport.

V případě kvalifikace pojede Soňa na páté hry. Budou poslední?

Štěpánku Hilgertovou, která má šest startů, už asi nepřekonám. (úsměv)

Brněnské akvabely

SOŇA BERNARDOVÁ

- Starší z dua českých reprezentantek se narodila 2. února 1976 v Brně.

- V synchronizovaném plavání reprezentuje TJ Teslu Brno.

- Vystudovala právnickou fakultu a od roku 2006 provozuje vlastní advokátní kancelář.

- Účastnila se čtyř posledních olympijských her.

- Její strýc je majitel pivovaru Bernard.

Největší úspěchy bez Dufkové

- Na olympiádě v roce 2000 v Sydney obsadila s Janou Rybářovou 15. místo. O čtyři roky později v Aténách 14. místo 
s Ivou Bursovou

- 7. místo z mistrovství Evropy 1997

- 8. místo v sólech z mistrovství Evropy 2006

- 9. místo v sólech na světovém šampionátu v roce 2009

ALŽBĚTA DUFKOVÁ

- Narodila se 19. dubna 1990 v Brně.

- Stejně jako její zkušenější kolegyně startuje v barvách brněnské Tesly, obě trénuje Libuše Zídková.

- Na Masarykově univerzitě v Brně studuje ruský jazyk a literaturu.

- Hrávala na příčnou flétnu.

Největší úspěchy bez Bernardové

- 7. příčka na mistrovství Evropy juniorů 2008

- 2. místo v sólech na mistrovství USA v roce 2008

Společné úspěchy akvabel

- 14. místo z olympiády 2012 v Londýně, 18. příčka z her 2008 v Pekingu

- V roce 2010 8. místo na Světovém poháru

- 8. místo na mistrovství Evropy 2006, 12. příčka na světovém šampionátu v roce 2009