Zdravím všechny čtenáře deníku Rovnost,

opět týden uplynul a rád bych vám přiblížil, jak to na soustředění chodí. Denní režim vypadá následovně: jídlo, trénink, spánek a pořád dokola. Může se to zdát jako pohoda, ovšem při dvoufázových trénincích, kdy je zhruba jednou za čtrnáct dní „volný den", už to taková sranda není, obzvlášť, když trénujete na maraton.

Denní součet naběhaných kilometrů většinou neklesne pod číslo 30. K tomu je ještě nutné dělat různá kompenzační cvičení a posilování, aby byla naděje na bezbolestné probuzení, mohl jsem znovu nazout boty a vydat se za svým snem. Musíte tím žít 24 hodin denně, přesto kýžený výsledek v závodě nemusí být naplněn.

A jak tedy den vypadá? Je to různé. Když je dráha, budíček po 7.00, lehká snídaně a v 9.30 se už vybíhá. Rozklus, rozcvičení, hlavní fáze, meziklusy a výklus, když dobře, vrátíme se po poledni, sprcha, oběd, odpočinek, někdy masáž. Po 17.00 vyrážíme na volný běh, který zakončíme posilováním, pak večeře, chvilku surfování na netu a před spaním protažení.

Když mám před sebou dlouhý běh s Keňany, je to jiné. Budíček v 5.30, protože se startuje už v 6.00, ještě za tmy, žádný med, běží se bez snídaně. Má to ale své kouzlo, na pátém kilometru se začne pomalu rozednívat, a než se „probudíte", už máte 30 kilometrů za sebou a před sebou celý den, pokud si ovšem odpoledne nedáte ještě 15 kilometrů extra výklus.

Mějte se pěkně a příští týden na shledanou.

Z Itenu zdraví Jirka Homoláč