VYBERTE SI REGION

Australan Ough: V Brně máte krásné holky

Brno /ROZHOVOR/ - Australský nadhazovač Wayne Ough okusil zámoří i Japonsko, má stříbro z olympiády a touží nastoupit proti české reprezentaci v Praze.

18.6.2009
SDÍLEJ:

Australský nadhazovač Draků Brno Wayne Ough.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Během celého rozhovoru se usmíval a rozvášněně mluvil o hře, kterou miluje. Chvilkami oklepával pravou ruku, na níž mu tál ledový obklad. A neustále pošťuchoval vedle stojícího spoluhráče Petra Minaříka. Žádná primadona nebo pseudohvězda. A přitom má jedenatřicetiletý australský nadhazovač Wayne Ough ve vitrínce stříbro z olympijských her v Aténách z roku 2004. Prošel americkou profesionální baseballovou ligou v týmu New York Mets, působil i v Japonsku. Teď předvádí své umění v dresu čtrnáctinásobných českých šampionů AVG Draci Brno.

Co přivedlo majitele olympijského stříbra do Brna?

Před dvaceti měsíci jsem se podrobil operaci (loket, před devíti lety měl operované rameno – pozn. red.) a moje ruka už se začala lepšit. Navrch mám rád cestování, a tak jsem se rozhodl, že pojedu hrát baseball do České republiky.

Věděl jste něco bližšího o České republice?

Mám pár kamarádů, kteří mi dali informace o české lize. V Brně hraje i několik Australanů a od nich jsem věděl, co mě čeká.

Jak se vám líbí v Brně?

Miluju to tady. (smích) Borci jsou tu výborní, holky krásné, město pěkné a pivo studené. (směje se) O vaší zemi jsem slyšel jen dobré věci, ty teď můžu potvrdit i sám.

Těšil jste se víc na pivo, nebo na české ženy?

České ženy jsou skutečně krásné, i proto jsem rád, že jsem tu. (smích) Ale pivu moc nedám, nejsem žádný pijan.

Už jste se adaptoval na české prostředí, nebo se stále sžíváte?

První týden jsem se cítil trochu jak na Marsu, ale teď už jsem se usadil, poznal jsem město, naučil jsem se používat autobusy, zvykl jsem si na kluky z týmu. Teď můžu říct, že se v Brně cítím pohodlně (úsměv). Lidé jsou ke mně milí, dávají mi najevo, že mě tu vítají a opravdu se mi tu líbí.

Jak dlouho zůstanete v Brně?

Budu v Brně určitě do konce října, tedy celou sezonu, ale není nikde dáno, že příští rok znovu nepřijedu. Všechno záleží na domluvě po sezoně. A když zůstane Míňa (nadhazovač Petr Minařík – pozn. red.), můj velký kamarád, zůstanu určitě. (smích)

Hrál jste v zámoří ve farmářském týmu New York Mets. Jak vzpomínáte na to období?

V Americe to bylo super, hrát za New York Mets byl můj sen. Do New Yorku jsem nejprve přišel na univerzitu, pak jsem tam začal hrát a zůstal pět let. Co se týká stadionů v Americe, tak i nižší soutěže se hrají v nepopsatelné atmosféře. V samotném baseballu jsou rozdíly v tom, že v zámoří se hází rychleji a pálí dál. To je však o každodenní baseballové rutině, protože v Americe odehrajete za sezonu sto čtyřicet zápasů.

Kromě Spojených států nebo Austrálie jste hrál třeba v Japonsku. Kde jste se cítil nejlépe?

V České republice jsem sice krátce, ale v mém žebříčku se dostává hodně rychle nahoru. V Japonsku byla úplně jiná mentalita a přístup k baseballu, bylo to víc o taktice. V Brně se to víc podobá tomu zámořskému stylu. Ameriku jsem si hodně oblíbil, ve světě baseballu ční nad všemi, ale na Českou republiku si nemůžu stěžovat.

Bylo to v Japonsku hodně odlišné?

Totálně oproti ostatním mým zkušenostem. Úplně cizí jazyk, jídlo, i reakce lidí, prostě všechno. Bylo to tam fajn, ale taková zvláštní zkušenost. Navíc je Japonsko velká země, ve které žije spousta lidí, a všichni jsou ohromně pracovně vytížení. Je to velmi rušný kus zeměkoule. Ale baseball tam milují.

Kam ve své kariéře řadíte stříbrnou olympijskou medaili z Atén?

To byl můj největší baseballový zážitek. Vyhrál jsem Minor League v Americe, něco v Austrálii, ale je to placka z olympiády, kde jsem reprezentoval svou vlast. To nejde s ničím srovnat.

Pomýšlíte ještě na to, zahrát si baseball na té nejvyšší úrovni?

Šel jsem k Drakům, abych se zlepšil a dostal zpátky do formy, protože jsem věděl, že mají skvělý tým se skvělými možnostmi. Ale už je mi jedenatřicet, jsem starší pán a moc toho v kariéře neočekávám. Když přijde nějaké nabídka, bude to perfektní, ale momentálně si užívám českou ligu.

Věříte, že se ještě prosadíte do australského národního týmu? V září bude v Praze světový šampionát…

Pečlivě se připravuju, abych se do týmu zase dostal. Jsem v širší šedesátičlenné nominaci, která se zúží na méně než polovinu. Snažím se v dresu Draků získat pozvánku na šampionát.

Asi by to pro vás bylo docela pikantní, když se ve skupině A střetne Austrálie s českou reprezentací…

To by bylo skvělé, kdybych si na světovém šampionátu mohl zaházet proti Míňovi. (smích) Nejdůležitější však pro mě je, co nejlépe reprezentovat svoji zemi, na kamarádství bych se v takovém případě neohlížel.

Jaké jsou vaše ambice s Draky?

Prostě všechno vyhrát. (úsměv) Od malička až do teď miluju vítězství, a proto baseball hraju. Na pocitu po vítězství jsem závislý. A baseball miluju.

V Brně pomáháte i s tréninkem, zároveň se chcete připravit na světový šampionát. Jak jsou rozložené vaše síly u Draků?

Neumím to zatím rozdělit, mám to padesát na padesát. Už v Austrálii jsem vedl děti a strašně mě hřeje, když vidím, jak se zlepšují. Ale pořád nejsem tak starý, v Brně jsem jako nadhazovač a věřím, že hlavně v play off týmu pomůžu.

Není pro olympijského medailistu česká extraliga malá?

Jako nadhazovač musím být vždy připravený na svou práci. Meta je všude na světě stejně široká, kopec je stejně daleko. Nezajímá mě, jestli házím v Major League, nebo proti poslednímu týmu české extraligy. Pokaždé se snažím odevzdat co nejlepší výkon, pokaždé musím být stoprocentně připravený. A myslím, že se v Brně můžu od kluků také leccos naučit.

V týmu je několik cizinců. Pomáhá vám to v adaptaci?

Bydlím s Benem (pálkař Ben Hilterbrand), Gregem (trenér Greg McCarthy), Míňou a všichni si vzájemně pomáháme. Už jsem toho nacestoval hodně a nerad bych v cizí zemi mluvil jen anglicky. Rád se naučím komunikovat jinak, používat nová slovíčka, jiné fráze, a s tím mi nejvíc pomáhá Míňa. (smích) Všude se chci sžít s kulturou té země, kde jsem, a s lidmi. Ovšem ostatní mluví dobře anglicky, nemáme problém se dorozumět, moje čeština je totiž opravdu příšerná a oni se mnou mají trpělivost. (směje se)

Jak jste tedy na tom s češtinou?

Umím říct ahoj a také… (odmlčí se) prosím. Zatím s češtinou hodně bojuju, ale slibuju, že na konci sezony to bude lepší. (smích)

Autor: Jaroslav Kára

18.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies