VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Badmintonista Vícen: Jedenáct kilo svalů? Na holky super magnet

Brno – Focení poloobnaženého těla či plavání s desetikilovou vestou. Slovenský badmintonista Jarolím Vícen udělá pro badminton téměř cokoli. Hráč Sokola Veselý Jehnice absolvoval v létě s thajboxery nejnáročnější přípravu svého života a k popularizaci tohoto raketového sportu oslovuje také ženské časopisy.

17.12.2012
SDÍLEJ:

Zpátky do čela tabulky extraligy smíšených družstev se po víkendových zápasech vrátili badmintonisté Sokola Veselý Jehnice.Foto: DENÍK/ Drahomír Stulír

„Ptaly se mě, zda nemám problém s focením částečně obnaženého těla, což mi nevadí. I proto to dělám," vysvětluje třiadvacetiletý hráč, který se podepsal pod víkendová vítězství svého klubu 5:3 nad Benátkami nad Jizerou a 6:2 nad Kladnem.

Po utkání se vždy radujete jako při zisku titulu mistra světa. Souboje tolik prožíváte?

Každý zápas. Vítězství je jako droga, přesně kvůli tomu hraju badminton. Nejde totiž o sport, který hrajete pro peníze, ale pro zážitek a euforii. Pokaždé hraju jako by šlo o první nebo poslední duel v životě a je jedno, jestli hraju nejnižší soutěž nebo na mistrovství světa.

Zpátky do čela tabulky extraligy smíšených družstev se po víkendových zápasech vrátili badmintonisté Sokola Veselý Jehnice.

Po vítězství jste oběhl halu a s téměř všemi diváky jste si plácl. Proč?

Vždycky se těším do Brna na ligu, protože jsou tady úžasní fanoušci. Povzbuzují mě a hecují k výkonům, takže se vždy snažím vybrat i ten nejnemožnější úder. Hraju taky pro ně.

Je to i váš rituál?

Těch mám strašně moc od uvázání šátku přes rozcvičku až po dělání vlastních nápojů, a to vše v přesném pořadí a časovém intervalu. Díky tomu se dostanu do správného transu a odbourám nervozitu. A v zápase? Tam jich mám další kopec…

Před letošní sezonou jste absolvoval netradiční přípravu s thajboxery.

Neboxoval jsem do pytle, protože by mi ztvrdlo zápěstí, což není dobré pro badminton, ale trénoval jsem s nimi kondičku. Bylo to dost husté. Kolikrát jsem vyběhl i na záchod, abych ze sebe dostal včerejší večeři. V kolektivu jsme se hecovali, pomáhali si. Když už jsem myslel, že se nezvednu, hučeli do mě, což mi pomohlo dál bojovat. Byla to nejdrsnější příprava, jakou jsem zažil.

Jaké netradiční cviky jste dělali?

Třeba jsme plavali s desetikilovou vestou a u toho nás ještě trenér z loďky potápěl. Samotná vesta už vás táhla dolů, takže udržet se nad hladinou bylo hodně náročné. Na zpevnění břicha jsme zase tři minuty házeli oběma rukama medicinbalem a pak vám kolega minutu boxoval do břicha. Když jsem přišel domů, hned jsem padl. A další den znovu. Někdy jsem ani nezvedl ruce.

Kolik jste přes léto nabral svalů?

Oproti normálu jsem měl o jedenáct kilo víc, což byl pak strašný problém shodit. Na kurtu jsem byl rychlý, ale cítil jsem, že mě váha brzdí.

Ale na léto k bazénu se vypracované tělo hodilo…

Na holky to byl super magnet. (smích) I proto jsem oslovil ženské časopisy ohledně rozhovorů. Ptaly se mě, zda nemám problém s focením částečně obnaženého těla, což mi nevadí. I proto to dělám. Chci pomoct u nás ještě víc zpopularizovat badminton.

Jak je tento sport rozšířený na Slovensku?

Hodně lidí ho hraje jako svůj koníček. Už všeobecně vědí, že jde o halový sport, který se nehraje jen na počet úderů někde na pláži. Stále ale chybí povědomí o tom, že se hraje i na vrcholové úrovni.

V České republice jej zpopularizoval především Petr Koukal. Jste vy takový slovenský Koukal?

Víceméně ano. Beru si od něj i rady, jak na to jít. Zatím v badmintonu chybí peníze, sponzoři. Všichni po nás chtějí výsledky typu mistrů světa, ale jak jich máme dosáhnout, když k tomu nemáme možnosti? Kdybychom je měli, určitě se můžeme výkonnostně přiblížit asijským hráčům.

Na kolik vás vyšla letošní olympijská sezona?

Šedesát tisíc eur (přibližně milion a půl korun – pozn. red.). Největší náklady tvoří letenky na zahraniční turnaje a také ubytování. Když někam jedu, snažím se domlouvat i s cizími hráči, abychom byli společně na pokoji a vyšlo to levněji. Všichni šetříme, kde se dá. Jednou mi dokonce na zpáteční cestě uletělo letadlo, takže jsem strávil noc na letišti. Cítil jsem se skoro jako bezdomovec. (úsměv)

Kolik jste si na zahraničních turnajích nejvíc vydělal?

Zatím ani korunu. Stále jsem v minusu. Badminton proto beru jako koníček, který něco stojí. Když ale nebudu jezdit na turnaje, nemůžu se zlepšovat a ani se posunout vzhůru ve světovém žebříčku.

Letošní olympiáda v Londýně vám unikla, ze slovenských hráčů se na ni nikdo nedostal. Věříte, že kvalifikace může vyjít za čtyři roky do Rio de Janeira?

Je to takový můj sen. Jsem bojovník, takže budu bojovat.

Autor: Tomáš Valaškovčák

17.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Motoráček zvaný Hurvínek.

Historický vlak Hurvínek se v pondělí vrátí zpátky na koleje

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Brno - Přestože při dopravní nehodě před třemi lety přišel o pravou nohu, třiačtyřicetiletý Aleš Eger se své lásky k motorkám nevzdal a jezdí dál. Vozí s sebou batoh, který měl při nehodě. „Je to takový můj talisman. Připomíná mi, že už se nemusím vrátit domů," říká Eger. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies