VYBERTE SI REGION

Baseballista Schneider vyhrál v Austrálii titul. Na Olomouc je ještě brzy, říká

Olomouc – Čeští sportovci mají v Austrálii dobré renomé. V úvodu roku na nejmenším světovém kontinentu pravidelně září tenisté, velkých úspěchů dosáhli i fotbaloví trenéři Lavička se Strakou, v poslední době míří na druhý konec planety stále častěji i čeští baseballisté.

21.4.2012
SDÍLEJ:

Martin Schneider v dresu australských Kensington CardinalsFoto: Archiv M. Schneidera

Jedním z posledních byl Martin Schneider, rodák z Olomouce a český reprezentant, který si před pár dny dovezl z Adelaide zpět domů titul mistra Jižní Austrálie, čímž si spravil chuť po nevydařené finálové sérii v dresu brněnských Draků.

Navíc byl vyhlášen druhým nejužitečnějším hráčem soutěže a zadělal si na další posun – až dokončí nadcházející domácí sezonu, chtěl by jako první Čech v historii proniknout do nejvyšší australské ligy ABL.

„Jsem v podstatě stoprocentně rozhodnutý, že se do Austrálie vrátím. Uchvátilo mě to,“ začíná své pozoruhodné vyprávění o zážitcích ve sportu, který je v zemi klokanů v popularitě daleko za zdejší jedničkou kriketem a dvojkou v podobě australského fotbalu.

Schneider v dresu Kensington Cardinals odehrál mezi říjnem a březnem celý „obrácený“ ročník jihoaustralské Division One.

Jaké postavení má tedy baseball mezi sporty v Austrálii? Dá se to nějak srovnat s prostředím v České republice?
Je to podobné jako u nás. To byla jedna z věcí, která mě překvapila. Když jsem tam odjížděl, myslel jsem si, že je tam baseball mnohem populárnější. Na druhou stranu, naši soutěž – ligu Jižní Austrálie – tvořily jen týmy z Adelaide. Dvanáct týmů z jednoho města, což už je dost. Největší rozdíl je ale v lidech. Ti, co se okolo baseballu motají v Austrálii, jsou do něj neuvěřitelně zapálení. Přišlo mi, že to všichni musí dělat až do smrti. Když hrála 7. divize, tak tam nastoupil pětasedmdesátiletý hráč. Odstartoval to na kopci, pak šel na první metu, na spojku a na konec zápasu na třetí metu. Já na to koukal jako blázen. A takový přístup tam mají všichni. To bylo úžasné.

Martin Schneider v dresu australských Kensington CardinalsKolik na vaše zápasy chodilo diváků?
Během sezony o něco málo víc, než chodí třeba v Olomouci. Ale na finále to bylo úplně narvané. Náš klub neměl žádné tribuny, takže lidé seděli na trávě, na židličkách pod slunečníky, všude kolem celého hřiště.

Klub neměl žádný stadion a podobně? Jako to známe tady?
Naše hřiště bylo ve veřejném parku. Rada městské části jim nechce povolit tam nic stavět, takže jsme vždycky přijeli a před každým zápasem jsme si všechno museli postavit a pak zase sbalit. Ta hřiště jsou tam víceméně všude podobná. V Adelaide je jediný baseballový stadion, na kterém se hraje státní liga. A když hrají doma, chodí pravidelně tři až čtyři tisíce lidí.

Takže vaše soutěž byla druhá nejvyšší?
V Austrálii je šest států a v každém z nich je soutěž na úrovni české extraligy – division one, kterou jsem hrál já. Každý stát má pak svůj jeden hlavní tým a ty hrají nejvyšší soutěž mezi sebou. To už je v podstatě profesionální liga, v níž nastupuje spousta Američanů, Japonců nebo Tchajwanců.

Ani ta vám nebyla příliš vzdálena. Proč jste nešel přímo mezi profesionály?
Nabídku do státní ligy jsem dostal hned na začátku svého půlročního pobytu. Jenže mě chtěli jen jako nadhazovače. To jsem nechtěl a navíc jsem byl domluvený s týmem Kardinálů a ti se mnou počítali. Z našeho týmu už někteří hráči do státní ligy odešli a já je nechtěl ještě víc oslabovat, přišlo mi to nefér. Ale než jsem odjížděl, tak jsme se domluvili, že pokud by nabídka do státní ligy přišla ještě jednou, tak mi to už umožní.

Jak jste se do Austrálie vůbec dostal?
Oslovili mě bývalí spoluhráči z Brna, kteří šli právě do Austrálie. Já jsem řekl, že bych to rád zkusil, domluvil jsem se s trenérem a bylo to.

To zní jednoduše. Věděl jste, co vás tam čeká?
Měl jsem dost informací. Ať už od Kuby Vojáka z Olomouce, který byl před pár lety ve stejném městě, jen hrál za jiný klub. Stejně jako můj spolubydlící z Brna Petr Minařík. Věděl jsem, do čeho jdu. Navíc za Draky hrálo několik Australanů, dobře jsem je poznal a tam byli celou sezonu se mnou.

Martin Schneider

Kromě baseballu jste musel pro klub i pracovat. Co to obnášelo?
Zabralo to pár hodin týdně. V pátek jsem uklidil Clubhouse, naplnil jsem ledničky. V sobotu, když hrály nižší divize, jsem byl za barem a prodával pivo. Takže jsem měl spoustu volného času pro sebe a mohl jsem se věnovat baseballovým dovednostem. Snažil jsem se zlepšovat.

Svoji soutěž jste nakonec vyhráli. Jak probíhala celá sezona?
Náš tým vyhrál ligu dvakrát po sobě, takže jsme do soutěže šli jako největší favoriti. Rozjezd byl sice pomalejší, během sezony jsme ale dokázali, že si to zasloužíme. Měli jsme vynikající tým, opravdu silný. Základní část jsem vyhráli, pak je tam takové zvláštní předkolo. To hraje první s druhým o to, kdo by v případě postupu obou celků do finále měl výhodu domácího prostředí. To jsme sice prohráli, ale ten druhý tým se nakonec do finále nedostal. My hladce prošli přes semifinále a o titul jsme hráli jako výše postavený tým doma. To je velký rozdíl, v Česku se to střídá, dva doma, dva venku. Tam jsme všechny finálové zápasy odehráli před vlastním publikem, což bylo příjemné.

Byl kromě vás v soutěži ještě nějaký Čech?
Přímo v naší ne. Dan Mráz z Techniky Brno hrál v Brisbane, taky vyhráli titul. V naší soutěži jsem byl sám, ale v minulých letech tam hrálo několik Čechů. Byl tam Ján Jablonka, Petr Minařík nebo Kuba Hajtmar. Udělali tam dobré jméno.

To vy asi taky, když jste se stal druhým nejužitečnějším hráčem soutěže. Navíc vyhrál váš spoluhráč, je to tak?
Ano, nejužitečnějším hráčem se stal Nick Talbot, který v minulosti taky nastupoval v Česku. Ten s Draky bude mimochodem hrát na PMEZ (Pohár mistrů evropských zemí, pozn. aut.). Já skončil o čtyři hlasy za ním. Ale byl jsem vyhlášen nejlepším hráčem na shortstopu, druhým nejlepším pálkařem, v nadhazovačském průměru jsem také skončil třetí. Já jsem na sebe ale vždycky kritický, takže vím, že to mohlo být ještě lepší. A věřím, že příští sezonu bude.

V Austrálii je draho, jen benzin je levnější

Martin Schneider v dresu australských Kensington CardinalsTakže plánujete, že se do Austrálie vrátíte?
Jsem v podstatě stoprocentně rozhodnutý, že se do Austrálie vrátím. Uchvátilo mě to. Nejde jen o baseball. Australani jsou velice hodní, maximálně pozitivní, a co se týče baseballu, tak je tam jiný přístup než u nás, že bych tam chtěl hrát klidně i napořád. Žít asi ne, na to jsem příliš velký český patriot, ale rád se tam budu vracet. Dokud to půjde, tak bych tam rád jezdil.

Tamní soutěž se stala cílem řady zahraničních hráčů, už jen kvůli tomu, že se v Austrálii hraje naopak – tedy v zimě. Jaká to byla zkušenost z tohoto pohledu?
Je to opravdu výborné. Byla to asi nejlepší off-season v mém životě. Co je lepší příprava na sezonu než to, že stále hrajete? Zatím nevím, jak to zvládne moje tělo, budou to v podstatě tři sezony v řadě. Ale cítím se dobře, tak doufám, že za měsíc se mi něco nestane.

V Česku už dlouho hrajete za Draky Brno. Jak by vyšli v porovnání s Cardinals?
Australští spoluhráči se mě na to často ptali. Znali historii Draků a byli zvědaví, jak by vzájemné měření sil dopadlo. Já nevěděl, co jim na to mám říct. V Austrálii jsme měli výborný tým, v Dracích jsme měli výborný tým. Takže asi remíza. Oni na to, že kdybych hrál s nimi, tak by vyhráli (smích). Určitě by to byl dobrý zápas.

Co jste v Adelaide dělal, když jste zrovna netrénoval?
Jezdil jsem se koupat na pláž, bohužel to bylo hodně daleko. Asi čtyřicet minut autem, protože jsem bydlel úplně na druhé straně Adelaide. Takže jsem se snažil věnovat hlavně baseballu. Skoro denně jsem chodil do posilovny, přidávali jsme si, chodili jsme pálit.

Viděl jste Sydney, Melbourne, nebo jste na cestování neměl čas?
Neviděl, mám to slíbené až na příští rok. A navíc to není nejlevnější. Austrálie je jedna z nejdražších zemí na světě. Levnější je snad jenom benzin, ten tam stojí v přepočtu nějakých třicet korun. Ale všechno ostatní je tam hodně drahé. Takový večírek vás stál dvě stě (skoro čtyři tisíce korun, pozn. aut.) dolarů, ani jste nemrkli.

Zpátky na Hanou? Je ještě brzy

Jaký byl pro vás návrat do Česka?
Návrat zpátky byl náročný, strávil jsem na cestě sedmatřicet hodin. Pořád to však bylo jednodušší, než když jsem odjížděl do Austrálie. Nedokázal jsem se s tím vypořádat, čtrnáct dní jsem se ani nemohl hýbat. V podstatě za celý pobyt jsem se úplně nedokázal adaptovat na jejich opačný režim. Vstával jsem pokaždé jindy, nespal jsem dobře, půl dne jsem byl unavený, než jsem začal normálně fungovat. Teď je to úplně v pohodě.

Ve sbírce máte řadu českých titulů, teď jihoaustralský. Máte ještě nějaké další výzvy?
Rozhodně mám další výzvy. Tou nejbližší je prosadit se do některé z nejlepších evropských soutěží. Během pobytu v Austrálii jsem dostal nabídku do Itálie, ale odmítl jsem ji. Chci ještě rok zůstat v Dracích, za poslední tři léta jsme dokázali poskládat velmi silný tým. Proto bych chtěl aspoň jednou s Brnem uspět na PMEZ. Věřím, že se nám to letos povede.

Jaká je vaše vysněná destinace?
Itálie by byla nejideálnější, je to nejkvalitnější soutěž na starém kontinetu. Mohl jsem jít do jednoho z těch horších klubů z nejvyšší soutěže, nabídku jsem měl z De Angelis Godo Knights. Ale věřím, že ještě nějaká šance přijde.

Martin SchneiderNa české scéně jste v minulém roce po šestnácti titulech v řadě poprvé ve finále kapitulovali. Co to znamená pro klub?
Co se týče fungování mužstva, tak si myslím, že se nic extrémně nemění. Úplně do toho nevidím, ale asi každý může vytušit, že jsme tím přišli o nějaké peníze. Na přístup hráčů k tréninku ani úroveň baseballu to vliv mít nebude.

Jak jste to vnímali jako hráči?
Samozřejmě nás mrzí, že jsme ligu nevyhráli. Byli jsme hlavní adept na titul, myslím si, že i ve finále jsme byli lepší a Technika šťastnější. Ale zasloužila si to. Nebrečeli jsme. Skončila jedna éra a my chceme nastartovat další. Můžeme začít odznova.

Myslíte si, že to třeba může i pomoct české extralize, kde se doposud v podstatě hrálo o druhé místo za vámi?
Stoprocentně to extralize pomůže. Každý, kdo se kolem českého baseballu pohybuje, cítil, že nadvláda Draků je strašně dlouhá. Nikdo nás nemohl porazit a všichni z toho byli vyčerpaní,. Tím, že nás Technika porazila a bude teď v pozici obhájce titulu, bude soutěž daleko napínavější. Navíc i do dalších týmů přichází kvalitní posily, takže to bude rozhodně zajímavé.

Jste odchovancem olomouckých Skokanů, kteří po letech v extralize spadli, aby se vzápětí vrátili místo zrušeného Expressu, který se slučuje s Hrochy. Co jste na tu rošádu říkal?
Já s tím počítal. Už když prohráli baráž, tak jsem věděl, že Express končí, protože to byl v podstatě náš druhý klub. To spojení se plánovalo. Díky tomu se uvolnilo jedno místo v extralize a Skokani jako jediní, kteří ze soutěže spadli, měli právo se do ní vrátit. Když to pak Olomouc vyhlásila oficiálně, byl jsem rád. Nikdy jsem nechtěl, aby spadli.

Proč? Mělo by to pro olomoucký baseball fatální důsledky?
Bohužel se obávám, že ano. Když jsem nad tím přemýšlel, tak jsem se bál, že by tady baseball nevydržel. Spousta kluků by skončila. Proto jsem rád, že v extralize zůstali. Hráči jsou tady dost dobří na to, aby ji v pohodě hrát mohli. Letos se jim navíc vrátil Kuba Voják, který je podrží. Vypadají pozitivně.

Může Olomouci návrat Jakuba Vojáka hodně pomoct?
Kuba je výborný hráč. Nasbíral spoustu zkušeností v Evropě, byl taky v Austrálii, má mladým hráčům co říct. Myslím si, že bude dobrým vůdcem celého týmu a pro Olomouc je dobře, že se vrátil.

A co vy? Zahrajete si ještě někdy v dresu Skokanů?
Olomouc bude vždycky má srdcová záležitost a vždy se sem budu chtít vrátit. Ale zatím to ještě v plánu nemám, myslím, že je na to ještě brzo (úsměv).

Martin Schneider

Martin SchneiderNarodil se v Olomouci 4. března 1986, jeho rodina stála u zrodu olomouckých Skokanů a on sám byl jedním z jejich prvních hráčů.

Svými výkony pak pomohl Olomouci až do extraligy a v roce 2006 zamířil do nejlepšího českého klubu Draci Brno. Tehdy se také odbyl svůj debut v reprezentačním dresu České republiky.

S Draky vyhrál české tituly v letech 2007, 2008, 2009 a 2010.

V posledním finále šestnáctinásobný český mistr podlehl městskému rivalovi Technice, Schneider si odjel spravit chuť do Austrálie, kde s týmem Kensington Cardinals vyhrál nejvyšší soutěž státu Jižní Austrálie.

Autor: Martin Dostál

21.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies