VYBERTE SI REGION

Bechyňského trofeje: evropské tituly i sto divočáků

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Když se řekne brokovnice nebo střelba, spoustě lidí se vybaví krvelační zabijáci, kteří pálí po všem možném. Sportovní střelci k nim rozhodně nepatří. „Jsou spíš kliďasi. Brokovou střelbu určuje z devadesáti procent psychika,“ zdůrazňuje bývalý skeetař Bronislav Bechyňský.

25.3.2011
SDÍLEJ:

Bronislav Bechyňský.Foto: ČTK

Celý život s brokovnicí trefuje především umělé terče, kterým zasvěcení neřeknou jinak než holubi. V devadesátých letech i na přelomu tisíciletí se mu to dařilo královsky. Ve své disciplíně patřil k nejlepším na světě.

Třikrát si vychutnával evropský titul, dvakrát bral na mistrovství světa v týmové soutěži zlato, nechyběl ani na olympiádách v Atlantě a Sydney. V obou případech však skončil až ve třetí desítce. „ To považuju za jediný dluh kariéry. Nepřivezl jsem medaili z mistrovství světa ani z her,“ vypráví devětačtyřicetiletý rodák z Loun, který žije v Brně od roku 1981. „Začínal jsem jako samouk. Když už jsem cosi trefil, dostal jsem se do tréninkového centra mládeže v Litoměřicích. Na vojně už jsem střílel za tehdejší Rudou hvězdu Brno. „Jen tam jste tenkrát našli profesionální brokové střelce,“ rozkrývá své začátky.

Jak se začínající bažant promění v mazáka, jehož broky se tříští jeden holub za druhým? „Musíte mít talent. To ve střelbě znamená rychlou reakci na letící předměty i dobré oči. I proto je ideální dělat doplňkové sporty: stolní tenis, squash nebo badminton. Samozřejmě potřebujete hlavně výdrž,“ povídá Bechyňský, který v kariéře běžně vystřílel patnáct tisíc patron ročně. Teď jako trenér na soběšické střelnici v Brně předává zkušenosti mladším.

Jako většina brokařů se ke zbrani dostal díky myslivosti. „Celá rodina z matčiny strany s ní měla zkušenosti. Podědil jsem to,“ usmívá se Bechyňský, který už v pěti letech držel v ruce vzduchovku. „V takovém věku ji ještě lámete o schody,“ dodává.

Sto divočáků

Bechyňský si už v dětství zamiloval les a myslivost patří k jeho vášním. „To není koníček, ale plnokrevník. V zimě ubude tréninků. Chodíme na hony, naháňky, ale také děláme klasickou mysliveckou praxi. Krmíme či přikrmujeme zvěř,“ vysvětluje člen sdružení Panenský Týnec, který se může pochlubit pěknou řádkou trofejí. „Mám jelena, srnce, přes sto divočáků, jejichž lov je atraktivní a těžký. Sednete si na posed třeba v desetistupňovém mrazu a čekáte v noci často dlouhé hodiny. Ve dne vám divočák nepřijde. Okolí vás považuje za ohromného blázna, ale to k tomu patří,“ zajiskří se Bechyňskému v očích.

Úlovky si jako každý myslivec vystavuje. Mám doma loveckou místnost, kam všechny trofeje věším, a dělá mi obrovskou radost posedět tam s kamarády,“ popisuje Bechyňský, který také střádá plány na loveckou dovolenou. „Chtěl bych vyrazit na tetřeva do Běloruska, jenže se tam jezdí v době, kdy máme sezonu v plném proudu,“ krčí rameny.

Bechyňský však své největší trofeje získal na sportovní střelnici. Dařilo se mu hned na startu kariéry v počátku osmdesátých let. „Ještě jako junior jsem vyhrál družbu, závod všech socialistických států. Ve dvaceti letech jsem bral stříbro na juniorském mistrovství Evropy v italském Montecatini,“ vzpomíná na své první úspěchy.

V roce 1984 už s týmovými parťáky Hůlou a Klofandou ve španělské Zaragoze bral další velkou medaili. V soutěži družstev trefili světový rekord. „Tehdy se střílelo ještě na dvě stě terčů. Já jich dal 199 a byl jsem až šestý, docela paradox,“ usmívá se Bechyňský a vzpomíná na konkurenci. „Skeetovou partu nám záviděl celý svět. Bylo těžké se prosadit do československé reprezentace,“ vypráví král skeetu.

Oč v disciplíně jde? „Střelci létají dva terče najednou, takzvané dvojstřely. Závodník ví, odkud kam poletí. Má pažbu u pasu, teprve až vyjíždí terč, smí nasadit na rameno. Na každý terč může vystřelit jen jednou,“ objasňuje nejzákladnější pravidla. V závodě trefují brokaři pět položek po pětadvaceti terčích, šest nejlepších postupuje do finále, kde je čeká dalších 25 holubů.

Právě v brokových disciplínách skeetu a trapu vychovává Brno už desítky let elitní světové závodníky. „Broková střelba tu má tradici. Soběšickou střelnici řadím k nejkrásnějším k Evropě. Máme tu výborné podmínky. Bez pomoci Centra sportu Ministerstva vnitra a města Brna bychom nefungovali jako profesionálové,,“ povídá Bechyňský.

Ve střelnici, kterou skrývají okolní lesy, pálili tisíci broky také olympijský vítěz v trapu David Kostelecký, loňský střelec roku Jiří Lipták nebo čerstvý světový rekordman na skeetu Jan Sychra, který v Chile trefil všech 150 terčů. „Jeho výkon je obdivuhodný,“ povídá Bechyňský.


Zleva: Jan Sychra, Bronislav Bechyňský a Leoš Hlaváček. Foto: ČTK

Evropské tituly

Také on v aktivní kariéře dosahoval na podobné výsledky. Bechyňský získal první individuální evropský titul v roce 1992, na sklonku dekády jej ještě dvakrát zopakoval. „V roce 1998 jsem vyhrál evropský šampionát na Kypru a rok nato jsem vítězství ve Francii obhájil. Toho si v kariéře cením nejvíc,“ má jasno.

V té době už měl za sebou také olympijskou premiéru v Atlantě. Na východním pobřeží Spojených států se mu ale nevedlo a skončil dvaatřicátý. „Do Atlanty jsem nejel v oslnivé formě a podle toho jsem dopadl,“ kterého mrzí především neúspěch v Sydney. Do Austrálie jsem odjížděl velmi dobře připravený. Ještě na tréninkových střelištích jsem pálil výborně. Ale olympijská střelnice mi neseděla už od začátku. Na takovém závodě musí klapnout úplně všechno a ještě potřebujete kapku štěstí,“ uvědomuje si Bechyňský, který skončil i při druhé startu pod pěti kruhy ve třetí desítce.

Olympiádu vnímal jako velmi specifický závod. „Sejde se tam daleko míň lidí než na mistrovství, kde závodí téměř dvě stovky střelců. I přesto máte na hrách obrovskou konkurenci. Systém olympijské kvalifikace je trošku nespravedlivý pro evropské střelce. Jednodušeji lze získat olympijskou kvótu v Austrálii než v Česku,“ povídá.

I když mimo střeliště vyhledává společnost, v závodech vyhledával samotu. „Našel jsem si nějaký koutek. Po závodech jsem se zase začlenil do kolektivu,“ objasňuje, jak se koncentroval.

Ideální psychické rozpoložení si vychutnal v roce 2001 na Kypru. „V Nikósii jsem zvítězil v závodě Světového poháru nejlepším výkonem kariéry. Trefil jsem 149 terčů,“ povídá o úctyhodné mušce, při níž mu chyběl jediný holub ke světovému rekordu.

Ještě pár let brázdil světové střelnice, úspěšnou kariéru zakončil v roce 2006. Ve 44 letech. „Střelecký věk má každý individuální, ale roky už byly znát. Na střelnici jsem nechal kus života, ale věděl jsem, že konec jednou přijde. Tělesná schránka se mi začínala bortit, i proto jsem přešel do trenérského křesla a předávám dál zkušenosti,“ vysvětluje Bechyňský, který trénuje nadějné české skeetaře.

Rekordman Sychra už Česku zajistil jedno místo v olympijském Londýně, o další se poperou třeba Brňané Aleš Hutař nebo Jakub Tomeček. „Ten je opravdu talentovaný. Trénuju také Jitku Peškovou, která vypadá jako velká naděje českého sportu,“ pochvaluje si dvojnásobný otec. „Ani jeden z potomků nestřílí, ale studují vysokou školu. Jsem rád,“ říká Bechyňský, který chce i nadále vychovávat střelecké naděje. „Život bez střelby si nedokážu představit. Energii si při ní dobíjíte. Je to forma aktivního odpočinku,“ dodává.

BRONISLAV BECHYŇSKÝ

Narozen: 1. ledna 1962 v Lounech
Profese: sportovní střelba, disciplína skeet, trenér
Klub: SKP Kometa Brno
Největší úspěchy: 3× mistr Evropy (1992, 1998, 1999), 2 x mistr světa v družstvech (1990, 2002), 3× mistr Evropy v družstvech
Osobní rekord: 149 bodů (2001,
SP Nikósie, Kypr)
Rodina: syn Bronislav 24 let, dcera Michaela 21 let
Zajímavost: je vášnivý myslivec, má doma loveckou sbírku

Autor: Tomáš Svoboda

25.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies