VYBERTE SI REGION

Běhání zažívá velký boom. Klesá zájem o organizovaný sport, vysvětluje sociolog

Jižní Morava - Celosvětový běžecký trend zaplavil i jižní Moravu. Přibývá počet vytrvalostních závodů a jejich účastníků, což těší prodejce obuvi a sportovního vybavení.

8.5.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Jestli chcete něco vyhrát, běžte sto metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton. Slova, která pronesl legendární český vytrvalostní běžec Emil Zátopek možná motivují jeho následovníky, a proto se běh stává takovým fenoménem.

Společně s cyklistikou patří k nejpopulárnějším sportům v České republice, ale obliba běhu roste především díky jeho nízkým požadavkům na podmínky a vybavení. „Běhání je velmi levné, individuální a bezpečné. Nejste závislí na nikom a ničem. Žijeme v době, kdy výrazně klesá zájem o organizovaný sport. Lidi nejsou rádi, když je někdo buzeruje, že musejí v šest na trénink. Chtějí si čas řídit sami, na to je běhání přece ideální," uvedl uznávaný sociolog z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Aleš Sekot.

Zvyšující se počet běžců se projevuje také účastí na závodech. „V roce 2010 na Letní běžecký pohár průměrně každý týden chodilo kolem 170 lidí, dnes jich dorazí 250 i víc. Dřív běhali stálí běžci starší generace, teď chodí začátečníci i hodně žen, což je pozitivní," porovnal počet účastníků v letos dvacetidílném brněnském seriálu Triexpert Cup Petr Božek, který má ve společnosti na starosti běžecké podniky.

Běžeckou obuv nazouvá stálé víc amatérů bez rozdílu věku i pohlaví. „Běhat jsem původně začala kvůli odreagování před státnicemi. Potřebovala jsem se uvolnit, dostat ze sebe stres a přijít na jiné myšlenky. Na rozdíl od jiných sportů mě ale běh nepřestal nikdy bavit," popsala devětadvacetiletá Simona Kratochvílová z Lednice.

Běhat se dá v každém věku, což dokládá vyškovský fotograf Anry Lukáč. Začal rok před padesátinami a nyní o čtyři roky později běhá extrémní trasy. Koncem loňského roku v Mariánských Lázních uběhl za 24 hodin 142 kilometrů. „Začal jsem opravdu pozdě, ale vždy je prostor na něco nového. K padesátinám jsem si nadělil svůj první maraton. Úspěch však pro mě je každý dokončený závod," usmíval se.Pro zvětšení klikněte.

Amatérští běžci nemají přeceňovat své síly, naopak potřebují adaptovat své tělo na zátěž. Nejpodstatnější je výběr vhodné obuvi, která se liší podle tělesných parametrů a cílů běžce. Výrobci rozlišují modely podle váhy běžce, intenzity a úrovně běhání. „Jedno ze základních kritérií představuje povrch, pro který je bota určená, zda do terénu či na silnici. Bota se volí také podle pohlaví či míry tlumení," podotkl specialista na běžeckou obuv Jiří Čepura.

Špatné vybavení i návyky často doprovázejí bolesti. „Můžou být od kyčle, chodidel, bývají problémy s dolní části zad. Začátečníci je přetěžují, nemají dobře vypracovaný stabilizační systém, běhají třeba s předkloněnou hlavou," líčil fyzioterapeut Radek Nekula.

Rekreační sportovci považují za nedílnou součást tréninku správnou životosprávu. Ale nehraje tak velkou roli jako u výkonnostních běžců. „Stačí dodržovat základní výživové principy. Hodinu před během si dát například banán a po něm doplnit tekutiny. Při výkonu není třeba nic, pokud trvá nanejvýš hodinu a půl. Ani pití, když není přes třicet stupňů," poznamenal specialista na výživu Michal Kumstát z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Doplňky stravy nepotřebují ani běžci, kteří trénují čtyřikrát týdně. „Hrají roli, pokud člověk v práci obědvá a pak jde ve čtyři trénovat. Nahradí jídlo, které by si musel doma připravit. Jde o záležitost komfortu," dodal Kumstát.

V atletických oddílech se běžecký boom projevuje spíš vyšším počtem mládeže. Dospělí se sdružují do skupin a vyráží na tréninky i závody. „Koupím si boty, tričko, slušivé trenýrky a mám ze sebe dobrý pocit, pokud to zrcadlo dovolí. To zvyšuje výrazným způsobem sebevědomí, navíc běžce vidí také lidi kolem a napodobují se. Objevuje se i stále víc zelených míst, kde lze běhat," doplňuje Sekot.

Silniční běhy přitom pozvolna střídají přírodní. „Termínová listina je nabitá k prasknutí a závodníků tolik nepřibývá, lační po nových výzvách a zážitcích, lákají je nové experimenty." sdělil ředitel největšího běžeckého závodu na jižní Moravě Brněnského půlmaratonu Aleš Čtvrtníček.

Zničehonic běžet maraton je hazard, upozorňuje kouč

Brno - Začít zvolna třikrát až čtyřikrát týdně, doporučuje běžeckým nadšencům uznávaný odborník na kondiční trénink Jan Cacek z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Každý začátečník by měl přihlédnout ke své kondici a fyzickým možnostem pohybového aparátu. Doporučuji začít s běháním třeba častěji, ale v nižších intenzitách a v kratší délce trvání," upozorňuje.

Mezi výběhy nesmí chybět jednodenní pauza důležitá k regeneraci. „Na první týden je podle mě ideální zvolit kombinaci běhu a indiánské svižné chůze, třicet minut na úvod považuji za optimální," povídá Cacek, který trénuje české reprezentanty v běžeckých disciplínách a v roli kondičního kouče zároveň pomáhá prvoligovým fotbalistům Zbrojovky Brno.

Začínající běžci nesmějí podcenit vhodný povrch a také obuv. „Zpočátku je třeba zvolit dostatečně pevný, ale ne extrémně tvrdý povrch, ideálně dát přednost travnatému hřišti před umělou dráhou nebo asfaltem. A samozřejmě si koupit vhodné boty, které odpovídají hmotnosti a záměrům, které s běháním mám. Také zvolit, zda chci běhat sprinty či delší tratě, jak intenzivně a jaký mám typ došlapu," líčí.

Běh patří s chůzí k přirozenému lidskému pohybu, jenže přináší také velké riziko. „Je perfektní, jak se běhá, ale průšvih vidím v tom, že se snaží běhat rychle a nárazově lidé, kteří na to nejsou fyzicky a psychicky připravení," podotýká odborník na kondiční trénink.

Varuje také před přehnanými cíli začínajících běžců. „Není nic zdravého na tom, když se člověk, který pravidelně nesportuje, zničehonic rozhodne, že se přihlásí na půlmaraton či maraton. Chce si dokázat, že je někdo. Tomu říkám jednoznačně ne. Takové akce vyžadují několikaměsíční přípravu a lidé si zahrávají s vlastním zdravím," povídá Cacek.

Těší ho, že běhání prožívá boom, ale vidí nedostatky spojené s nevědomostí. „Vykvetla spousta rádoby odborníků, kteří se snaží na problematice přiživit. Pořádají semináře o technice a přitom si o běhání nikdy nic pořádně nepřečetli, ani si ho nevyzkoušeli. Nemají zkušenosti, znalosti, ale sebevědomí, takže přednáší," říká.

Teplé počasí potíže zhorší

Brno - Barbora Zuchová pracuje jako lékařka zdravotnické záchranné služby už řadu let. Zasahovala u několika dlouhých běhů, také u posledního Brněnského půlmaratonu. „Naposledy jsme ošetřovali víc než deset lidí. Jen za ten den jsme zaregistrovali třicet až čtyřicet výjezdů, což není typické," vzpomíná Zuchová.

Podle ní na podobných závodech síly podcení hlavně amatéři. „Projevuje se pak u nich celkové vyčerpání organismu. Většinou když běží přes limity a nechají se strhnout okolím," podotýká. Kromě svalové únavy pak nastupují i úrazy či chronické potíže, jako třeba infarkt.

Začátečníci rychleji ztrácí rezervy především v horkém letním počasí. „Hodně teplo bylo i při posledním půlmaratonu. Pokud je chladněji, tak to ještě jde, ale při stoupajících teplotách se k obvyklým problémům běžců přidává také přehřátí organismu, úpal nebo úžeh," nastiňuje lékařka.

Běžečtí začátečníci podle ní mají dobrý vztah ke sportu, ale zároveň nejsou zvyklí na větší fyzickou zátěž. „Ti zkušení už ví, co si mohou dovolit. Pokud ale u běžce náhle zesílí únava, pociťuje svalovou slabost a vidí rozmazaně, měl by zpozornět, protože mu hrozí krátkodobá ztráta vědomí," upozorňuje.

Nejrychlejší pomoc, třeba i u svalových křečí, je ve většině případů doplnění tekutin. „Naopak ublížit mohou energy drinky nebo gely. Tělo čerpá krátkodobou energii jen z nich a tělo nestačí," zmiňuje záchranářka.

V ojedinělých případech se při přetížení sil u běžců objeví i náhlá úmrtí. „Většinou se týká lidí, kteří mají srdeční vady nebo přecházejí virózu. Srdce jim přestane bít a dojde k zástavě oběhu," přibližuje Zuchová.

V případech ohrožení života by měli přihlížející zjistit, jestli dotyčný dýchá a případně zahájit resuscitaci. „A okamžitě zavolat na linku 155. Operátorka poradí. Všechny akce ale mají být záchranářům nahlášené, abychom se mohli připravit," uzavírá.

Pořadatel Mokrý: Nových závodů přibývá

Blansko - Organizátor běžeckých závodů Tomáš Mokrý si jako ředitel závodu pro běžce, inlinisty i koloběžce Masaryk run na brněnském Automotodromu letos musel poradit se změnami termínu i nepřízní počasí. „Vždycky je potřeba mít připravenou suchou i mokrou variantu, pak vás počasí nepřekvapí," říká Mokrý, který organizuje i Blanenskou desítku a podílí se i na menších nekomerčních běžeckých závodech.

Jaká rizika hrozí při pořádání závodu, jako je Masaryk run?

Žádná velká rizika nehrozí, protože se závodí na uzavřeném okruhu bez silničního provozu, takže soutěž je jednodušší než třeba městské běhy, které můžou ovlivnit dopravní komplikace.

A co počasí?

S tím se musí u venkovních akcí počítat. Proto je dobré mít připravenou suchou i mokrou variantu a uzpůsobit i zázemí. Díky dobré přípravě se podařilo dodržet i časový harmonogram, letošní ročník hodnotím dobře, i když bylo účastníků nakonec o něco míň.

Má vliv na účast i fakt, že pořád přibývají nové závody?

U Masaryk runu se to projevilo, opravdu přibývá závodů i nových seriálů, jsou to nejen běžecké závody, ale i různé všestranně sportovně zaměřené akce. Projeví se to i tím, že účastnické rekordy už zřejmě nebudou tolik padat. Závody si spíš budou chtít udržet svoje stálé běžce.

Má Masaryk run potenciál ještě růst?

Určitě, velká výhoda je obrovský areál, jde jen o to ještě lépe ho využít. Nabídnout lidem ještě víc možností, jak prožít den na Automotodromu.

Jak těžké je sehnat na závody dobrovolníky?

V případě Masaryk runu i Blanenské desítky, kterou také pořádáme, máme podmínky s předstihem zveřejněné na webu. Dobrovolníci vždy dostanou nějaký balíček od partnerů. Navíc spolupracujeme i se středními školami, jejich žáci doplňují dobrovolníky.

Kolik z přihlášených dobrovolníků nakonec na závod opravdu dorazí?

Zhruba třicet procent.

Kromě Masaryk runu nebo Blanenské desítky se podílíte i na menších závodech, jako je třeba Desítka Moravským krasem. Co vás motivuje?

Akce jako Masaryk run nebo Blanenská desítka jsou náročné na peníze a neznám žádného organizátora, který chce prodělat. Je jasné, že přípravy něco stojí a také běžci musí dostat určitý komfort. Naopak třeba Desítka Moravským krasem je oddechová záležitost s příjemnou atmosférou. Vyžaduje minimální náklady a nepřináší žádný zisk, ale baví mě se jí věnovat.

Autor: Jaroslav Kára, Redakce, Veronika Gecová, Hynek Skoták

8.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies