Běloruský test rozhodne o nominaci pro MS

Sedm zápasů mají za sebou. Sedmkrát se české basketbalistky radovaly z výhry. V přípravě pro nadcházející mistrovství světa, které hostí na konci září Brno, Ostrava a Karlovy Vary, zatím svěřenkyně trenéra Lubora Blažka neokusily, jak chutná porážka.

A vydařenou sérii chtějí natáhnout i ve středu a ve čtvrtek, kdy v brněnské hale ve Vodově ulici změří síly s Běloruskem – čtvrtým týmem z posledního evropského šampionátu. „Chceme v družstvu udržet vítězného ducha,“ hlásí asistent reprezentačního kouče Martin Petrovický. O čem také před přípravným dvojzápasem mluvil?

O Bělorusku. „Tenhle tým je pro nás velmi zajímavý, protože jeho herní styl se blíží projevu Rusek, které máme v základní skupině. Myslím, že nás čeká zajímavá konfrontace.“

O nominaci na MS. „Po dvojzápase s Běloruskem si sedneme a rozhodneme o tom, jestli oznámíme konečnou dvanáctku pro šampionát plus dvě náhradnice. Zatím máme v přípravě sedmnáct basketbalistek, minimálně dvě ve čtvrtek večer vyřadíme. Je jasné, že určitou kostru týmu pro šampionát už máme. Patří do ní zkušené hráčky, které za sebou mají dostatek zápasů v Evropské lize.“

O herním stylu. „Z předešlých přípravných utkání je jasné, že se chceme prezentovat agresivní hrou v obraně i v útoku. Holky musí vytvářet tlak na hráčky s míčem, aby soupeřky neměly čas na kombinace. Sázíme na rychlý protiútok, do kterého se zapojují i pivoti.“

O výsledcích v přípravě. „Samozřejmě nás těší, že zatím vítězíme, je to povzbuzení do další práce. Ale rozhodně se neplácáme po ramenou. Víme, že forma může být pomíjivá, přesto je skvělé, že si hráčky začaly po výhrách nad Čínou věřit.“

O kotníku Petry Kulichové. „Když s námi naskočila do přípravy, kladli jsme důraz na její doléčení. A to se nám vyplatilo, její zdravotní stav se výrazně zlepšil. Je na ní vidět, že na palubovce pookřála hlavně psychicky.“

O nové palubovce. „Je trošku jiná, zároveň i o kousek posunutá než normálně, navíc v hale jsou nové koše. Při mistrovství přibude ještě jedna tribuna, ale to nám starosti nedělá. Máme šanci si na všechny novinky už teď zvyknout, ostatní týmy takovou možnost nedostanou.“

O teambuldingu. „Společné akce jako horskou túru, karaoke nebo bobovou dráhu jsme plánovali hlavně ze začátku, abychom se všichni pořádně poznali. Přece jen v kádru je několik nových hráček, stejně tak členů realizačního týmu. Postupem času se ale stěžejní náplní přípravy logicky stává především basketbal.“

O soupeřích na šampionátu. „Sháníme informace, kde se dá. Bohužel nemůžeme objezdit všechny jejich přípravné zápasy, ale děláme maximum pro zajištění co nejvíce materiálů.“

Místo karaoke si dám radši pivo, směje se Večeřová

Brno – Kdyby letošní světový šampionát nehostila Česká republika, nejspíš už by s basketbalem skončila. „Takhle mistrovství beru jako vyvrcholení své kariéry. V reprezentaci pak rozhodně skončím. Už jsem si ujasnila, že chci jít v životě jiným směrem,“ tvrdí pivotka Ivana Večeřová.

Jedenatřicetiletá basketbalistka, která po dvouroční zahraniční štaci ve Španělsku a Turecku ohlásila návrat na české palubovky, věří v rozlučkový úspěch. „Reálně máme na nejlepší šestku. Pokud bychom bojovali o medaile, bude to krásné. Ale klidně můžeme být i desátí. Pokud odehrajeme dobré zápasy a najde se devět lepších týmu, nedá se nic dělat,“ usmívá se rodačka ze Šumperka.

Ve středu a ve čtvrtek si v ostrých zápasech proti Bělorusku ozkouší palubovku v brněnské hale ve Vodově ulici. Právě ta se pro ni v nadcházející sezoně stane domácím útočištěm. Bude totiž hrát za místní Valosun. „Jsem ráda, že se příprava na šampionát konečně přesunula i do Brna. Pro většinu z nás je to velká úleva, aspoň nemusíme nikam cestovat. Navíc si vyzkoušíme halu,“ vysvětluje pozitiva basketbalistka, která v Brně bydlí.

Reprezentační družstvo má za sebou sedm přípravných utkání, ze všech české hráčky odešly jako vítězky. „Tým už se začíná rýsovat, je vidět, že spolupráce na palubovce je pořád lepší. Na souhru s některými holkami člověk nezapomíná,“ pochvaluje si 194 centimetrů vysoká pivotka.

V družstvu je stále sedmnáct hráček, přitom do nominace na šampionát se jich vejde o pět méně. „Je nás hrozně moc. Člověk ani nepostřehne, jestli někdo třeba chybí. Na něco takového nejsem zvyklá. Vůbec nechápu, jak třeba může fungovat hokejový kolektiv, kde je hráčů ještě víc,“ směje se rodačka ze Šumperka.

V přípravě si vyzkoušela i několik teambuildingových akcí, které měly za úkol pořádně stmelit kolektiv. „Popravdě tohle moc nemusím, je to na mě moc americký. Místo karaoke bych s holkama radši večer zašla na pivo. Ale trenéři to mají ozkoušené, tak asi ví, co nám pomůže,“ přemítá Večeřová.