VYBERTE SI REGION

Bobrovský: Nebudu se věšet, pokud ve finále prohrajeme

Brno /ROZHOVOR/ - Během své basketbalové kariéry prožil řadu sportovních úspěchů. Zářil v reprezentaci a hlavně v dresu brněnské Zbrojovky, se kterou pozvedl nad hlavu pohár pro vítěze domácí ligy později i jako trenér.

3.4.2010
SDÍLEJ:

Jan BobrovskýFoto: Deník/Lubomír Stehlík

Ani přesun od mužů k ženám úspěšnou éru uznávaného kouče Jana Bobrovského nezastavil. Třináct mistrovských titulů v řadě a jedno vítězství v Eurolize s brněnskými „Žabinami“ jsou pádným důkazem. K tomu na evropském šampionátu v roce 2005 dovedl ženskou reprezentaci až na samý vrchol. „Motivaci ale už nemám tak velkou jako dřív. Nebudu se věšet, když se mi uspět nepodaří. Vím, že jsou i důležitější věci,“ říká trenér Frisco Sika Brno, který v pondělí oslavil pětašedesátiny a o dva dny později dotáhl svůj tým opět do ligového finále.


Jak jste svoje jubileum oslavil?
Nijak zvlášť, jen tak běžně s rodinou. A taky mám svoji partičku. Vždycky když někdo slaví, musí něco poručit. Navíc se v neděli narodilo bráchovi další vnouče (Zdeňkovi – pozn. red.), tak jsme to všechno spojili a poseděli v hale na Rosničce.

Zapíjeli jste kluka, nebo holku?
Kluka, navíc se jmenuje stejně jako já. První je Zdeněk, tenhle Jenda, tak ten třetí by mohl být Ivan (poslední z bratrů Bobrovských – pozn. red.). Takže o tohle byla oslava narozenin mimořádnější. Ale jak říkám, nic bujarého.

Překvapil vás někdo speciálním dárkem?
Obávám se, že mě je docela těžké obdarovat…

To jste tak náročný?
(úsměv) To vůbec. Ale asi není lehké pro mě něco vybírat. Naštěstí se o mně ví, že si potrpím na dobré bílé víno, takže nějaké lahvinky jsem dostal.

Máte při takových příležitostech větší sklon ke vzpomínkám na celou kariéru?
Vůbec, tímhle způsobem jsem nikdy nežil, takže žádného bilancování se moje hlava nedočkala. Vzpomínky a historky patří k jiným příležitostem, tentokrát jsme vážně jen tak poseděli a popovídali si.

Přesto jste ve svém životě dosáhl velkých úspěchů, ať už jako hráč, nebo později v trenérské roli. Cítíte pořád stejnou motivaci jako dřív?
Bohužel se přiznám, že ne tak velkou. V posledních letech byl na mě enormní tlak, žil jsem jenom basketbalem a chtěl vyhrávat. To sice chci pořád, ale už ne za takovou cenu. Nebudu se věšet, když se mi uspět nepodaří. Vím, že jsou i důležitější věci.

Počítám, že největší motivaci máte teď v domácí lize. Po třinácti letech kralování váš tým sesadilo pražské USK. Letos máte velkou šanci na odvetu…
Odhadujete správě, ale opravdu to už není takové jako v předchozích letech. Jsem rád, že se nám v letošní sezoně výsledkově daří. Na to, kolik zdravotních útrap jsme si prožili, jde všechno až překvapivě dobře. V Eurolize jsme se dostali do čtvrtfinále a jen kousek chyběl, abychom byli ve Final Four my, a ne Wisla Krakov. Navíc doma se nám podařilo vyhrát základní část a o titul se ještě popereme.

Do finále play off jste se tradičně dostali suverénní cestou. Po Strakonicích jste přejeli mladoboleslavskou Slovanku. Daly zápasy něco družstvu?
Upřímně ne. Třeba Slovanka letos podávala super výkony, ale výškově jsou oproti nám hodně špatní. S USK nás čekají úplně jiné zápasy.

Jak se budete připravovat, o nějakém přípravném duelu nepřemýšlíte?
Bohužel není s kým, všude se hrají soutěže, pořádného soupeře neseženete. Trénink těžký souboj v žádném případě nenahradí. Holky se můžou snažit, ale koncentrace a nasazení nikdy takové nebudou. Na druhou stranu výhodou je, že USK půjde do finále podobně, tedy bez zápasového zatížení.

Pražanky se trochu natrápily v semifinále proti Trutnovu, může to hrát roli?
V žádném případě.

První utkání je na programu téměř za dva týdny. Na čem chcete ještě zapracovat?
Musíme se opět zaměřit především na obranu, která nefunguje tak, jak by měla. Určitě poladíme kondici a nacvičíme i nějaké akce. Potom už to bude kdo s koho.

Dostanou hráčky ještě nějaké volno, aby si pořádně oddechly?
Nemají z čeho odpočívat. (smích) Teď přes Velikonoce jsou tréninky volnější, o to víc budou holky makat potom.

Jak to vypadá po zdravotní stránce?
Tři klíčové hráčky mají zdravotní problémy. Kulichová nám nepomůže určitě, Žirková nejspíš taky ne a Vítečková se dá snad dohromady.

Žirková už trénuje. To s ní nepočítáte vůbec, nebo tajně doufáte, že by naskočit mohla?
Zuzka jen střílí na koš, chybí jí pohyb. Z vlastní zkušenosti vím, že je lepší v takovém případě s hráčkou nekalkulovat. Třeba pak budu příjemně překvapený. (úsměv)

Celou sezonu tvrdíte, že šance na vítězství ve finále je padesát na padesát. Nezměnil jste názor?
Zatím ne. Čekají nás vyrovnaná utkání a doufám, že mému týmu pomůže začátek na domácí půdě, stejně tak případný rozhodující zápas. I když je samozřejmě třeba říct, že v takových sériích to nemusí být klíčový faktor.

Byl by titul krásným opožděným dárkem k vašim narozeninám?
Asi ano a nepřeju si ho jenom já. Ale otázka života to pro mě fakt už není.

Jan Bobrovský

Narozen: 29. března 1945 v Rosicích u Brna

Hráčská kariéra – muži: šest titulů mistra ligy (Zbrojovka Brno 1964, 1967, 1968, 1976, 1977, Dukla Olomouc 1973), 2× 2. místo ve finále PMEZ se Zbrojovkou Brno (1964 a 1968), s reprezentací na ME stříbro (1967) a bronz (1971)

Trenérská kariéra – muži: tři tituly se Zbrojovkou Brno (1986, 1987, 1988)

Trenérská kariéra – ženy: třináct titulů mistra České ligy s Brnem (1996–2008), vítěz Euroligy s Brnem (2006) a dvakrát druhé místo (2005 a 2008), s reprezentací na ME zlato (2005) a stříbro (2003)

Zajímavosti: za českou reprezentaci odehrál 252 utkání; učil matematiku a základy průmyslové výroby; v roce 2003 byl uveden do Síně slávy města Brna

Autor: Jiří Ševčík

3.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies