Stačí jen zopakovat rok 2009, kdy ve stejné třídě dojel na „rodné" trati překvapivě třetí. „Na bednu bych mohl mít. Povedlo se mi to i před třemi roky, takže teď bych na tom měl být ještě líp," uvažuje třiadvacetile­tý Ježek.

Ten letos prožívá rozpolcenou sezonu. Odstartoval ji koncem února australským kláním supersportů v sedle hondy týmu SMS Racing. Za dva měsíce poté už závodil na ducati Energy Racing Teamu v superstocích, kde se představí i o tomto víkendu. „Dlouhodobě jsem u bývalého týmu nedokázal dojíždět s motorkou do cíle, takže jsem s nimi spolupráci ukončil. Není optimální na začátku sezony měnit stáj i třídu, ale v mém případě to byl krok správným směrem," popisuje návrat do šampionátu litrových strojů, se kterým právě před třemi lety uspěl i na brněnské trati.

Ve zkráceném ročníku už neusiluje o co nejlepší celkové umístění. „Nemělo by to smysl. Spíš se zaměřuji na dosažení dílčího úspěchu," vysvětluje snahu o pódiové umístění.

K němu má pomoci dokonalá znalost Masarykova okruhu. „Na startu budu kvůli domácímu prostředí určitě i trochu nervózní, ale v Brně se mi jezdí bezvadně. Vyhovují mi zatáčky nakreslené podle pětikoruny," naznačuje, že na jihomoravském okruhu chybí ostré zatáčky.

Jednu z nich by si do budoucna dokázal představit pojmenovanou podle brněnského motoristického novináře a dlouholetého spolupracovníka Automotodromu Amose Krejčího, který zemřel před necelými dvěma týdny. „Třeba esíčko před tribunou A," říká Ježek.