VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bogdálka „naučili“ lyžovat až v reprezentaci

Brno - /KDYŽ TEHDY ZÁŘIL/ Píše se 3. únor roku 1956, jedna hodina po poledni. Ve známém lyžařském letovisku v italských Alpách Cortině d'Ampezzo právě startuje sjezd mužů na sedmé zimní olympiádě. Na těžké trati padá jeden závodník za druhým. Mezi nimi i rodák z brněnských Žabovřesk Jaroslav Bogdálek. Jeden z nejlepších sjezdařů československé historie se stal jedním z osmadvaceti nešťastníků, které potkal stejný osud.

24.3.2012 2
SDÍLEJ:

Jaroslav BogdálekFoto: DENÍK/ Attila Racek

Československé lyžování zachraňoval poloviční Němec a Bogdálkův dobrý kamarád Kurt Henrich sedmým místem. „Já spadl pouhých sto padesát metrů před cílem. Dostalo se ke mně, že jsem měl mnohem lepší čas než Kurt. Ten mě kromě Cortiny porazil jen jedinkrát,“ vzpomíná dvaaosmdesátiletý sportovec, který v padesátých letech v republice dominoval.

Českoslovenští lyžaři si dělali už od poloviny minulého století ve světě, který znal zimní sporty, výborné jméno. „Se sjezdovým lyžováním to bylo horší. Přednost dostávali běžci a skokani. Vedení tělovýchovy i svazu považovalo sjezd za buržoazní sport,“ povídá muž, který dosáhl celkem na třináct československých titulů.

Kvůli tomu si neužíval tolik výletů do zahraničí, které si naopak jako jednu z mála výhod socialistického sportovce vychutnávali jeho kolegové, kteří zvolili „lidovější“ sport. „Alpští lyžaři mohli trénovat na podzim na ledovcích, zatímco my se dostávali do formy na jaře. Moc nás nepouštěli. Když už jsme se někam za hranice dostali, tak jindy a jinam, než jsme potřebovali,“ povídá stále ještě aktivní lyžař, který si první opravdovou mezinárodní trať vyzkoušel na mistrovství světa ve Švédsku.

Psal se rok 1954 a Bogdálkovi táhlo na čtyřiadvacet let. Žádný výrazný výsledek neudělal, ve sjezdu upadl jako o dva roky později na olympiádě, v obřím slalomu skončil kolem dvacátého místa.

Už se o něm však vědělo v Evropě. I díky závodu v Německu, kde dojel ve sjezdu i ve slalomu na čtvrtém místě. V kombinaci z toho byla druhá pozice. „Tam byla kompletní rakouská i německá špička. Nám to ale v naší pozici doma nijak nepomohlo,“ upozorňuje.

Hlavně odcestovat

Stejné to bylo i před „švédským“ šampionátem v Åre. I tehdy museli Čechoslováci dokazovat, že mají formu. „Naše hlavní motivace směřovala k tomu, dostat se vůbec na mistrovství. Když už jsme na něm byli, tak to nebylo ono,“ uznává Bogdálek, který svému milovanému sportu zůstal věrný po celý život v nejrůznějších formách.

Možná to bylo tím, že se k lyžím dostal až na konci dospívání. Ze Žabovřesk k nim přece jen bylo dál než k jiným sportům. Otec i matka bývali sokolskými náčelníky, a Bogdálek tak prakticky vyrostl na hřišti. „Hrával jsem košíkovou, za války pak českou házenou. S SK Žabovřesky jsme na sletových hrách brali druhé místo. Tak začala moje hokejová kariéra,“ usmívá se Bogdálek, který byl zřejmě předurčen pro zimní sporty.

V Brně hrál tenkrát prim hokejový klub Harnach, kde hráli tři stejnojmenní bratři. Otázkou slavného obránce Zdeňka Harnacha „Máš doma tatu?“, která směřovala k talentovanému hokejistovi, začala Bogdálkova kariéra v tomto klubu.

Po únoru v roce 1948 došlo k reorganizaci sportu a hráči Harnachu přešli do Zbrojovky. Bogdálek se ocitl mezi hokejisty jako Danda, Bartoň, Sláma nebo Bezděk. První ligu pak hrál až do roku 1952, kdy přešel do Armádního tělovýchovného klubu.

Tehdy se musel rozhodovat mezi lyžováním a hokejem. „Ten jsem měl strašně rád, ale některé věci jsem nepobral. Byl jsem zvyklý na čistý amatérismus. Když jsem pak jednou po tréninku rovnal své vybavení zpátky do skříňky, ostatní jej poházeli po zemi a šli do sprchy. Nechali to na kustodovi. Nejvíc vyvalený jsem byl, když jsem dostal první peníze. Pro člověka vychovaného Sokolem to bylo něco. První výplata byla sto padesát korun. Pro devatenáctiletého kluka to šlo,“ směje se.

Jenomže před ledem dal přednost sněhu. Také proto, že mezi lyžaři poznal svou budoucí manželku. „Kromě toho jsem tam našel výbornou partu. A pobyt na horách je k nezaplacení,“ vysvětluje své pohnutky.

Pomohla fyzička

První soutěžní kontakt s „dřevěnými prkénky“ se datuje do roku 1948. „Závodit jsem začal v Novém Městě na Moravě. To jsem neuměl moc lyžovat, ale v Brně na tom byl podobně téměř každý. Ve finále sokolského přeboru ve Vysokých Tatrách jsem se umístil velice dobře. Ne proto, že jsem uměl dobře lyžovat, ale protože jsem měl výbornou fyzičku,“ přibližuje tehdejší lyžařskou realitu. Upozornil na sebe a pak přišlo pozvání do reprezentace.

„Vynikající trenér Eda Hromádka se mi věnoval a vlastně mě naučil lyžovat. V 1951 jsem se dostal do prvních desítky a začal jsem sbírat první mistrovské tituly na domácí scéně,“ vzpomíná.

Za tři roky přišlo první mistrovství světa, za další dva olympijská Cortina. Mezi světovou elitu se Bogdálek podíval ještě v rakouském Badgasteinu v roce 1958. O rok později ale ukončil kariéru. „Už jsem doma nedojížděl první ale třetí. Začal jsem učit na vysoké škole a víc mě zajímala trenérská práce,“ uvádí.

Zkušenosti sbíral ještě jako aktivní závodník u ženské reprezentace. V roce 1961 založil s kolegou Vilémem Podešvou lyžařský oddíl Techniky Brno, který do revoluce v roce 1989 získal osm mistrovských titulů.

Dva roky nato ještě jako předseda vedl Moravskoslezský lyžařský svaz. Pak ale i toto místo opustil. „Do lyžování přišly peníze a já ctím zásadu, že odejít se má v pravý čas,“ usmívá se legendární lyžař s přezdívkou Bolcna.

Atmosféry vysoko v horách si užívá i v pokročilém věku. Místo domácích podmínek si raději užívá italské či francouzské sjezdovky. A už řadu let sleduje, jak se lyžování vyvíjí a ovlivňují jej moderní trendy. „Z dva metry dvacet centimetrů dlouhých lyží se za několik desetiletí dostal na sto šedesát pět centimetrů. Jako starší člověk jsem tento přechod nesl těžce. Bál jsem se, že s krátkými lyžemi nezatočím,“ povídá s úsměvem člověk, který ovlivnil několik generací především lyžařů.

Autor: Michal Čejka

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Panelová diskuze Deníku Rovnost s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem a pozvanými hosty.
AKTUALIZOVÁNO
3 62

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Rajhrad – Jedině mrtvola v kufru chyběla v seznamu prohřešků řidiči, kterého v neděli pronásledovali policisté. Čtyřiatřicetiletý řidič na sebe upozornil nebezpečným kličkováním ve Vojkovicích. „Vůz se snažili kolegové zastavit, řidič ale jejich pokyny ignoroval a začal ujíždět. Při zběsilé jízdě vysokou rychlostí vjel bláznivě jedoucí šofér několikrát do protisměru a na chodník," popsal událost v pondělí policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

AKTUALIZOVÁNO

Výstaviště? Přední část se otevře lidem. A vzniknout má i nový pavilon

Brno /ANKETA/ - Výstaviště, které lidé znají nyní, se má brzy změnit. Přední část areálu u hlavního vstupu plánuje město otevřít lidem. A návštěvníci si za deset až dvacet let možná zajdou na výstavu do nového moderního pavilonu. V pondělí zástupci města a veletrhů poodhalili budoucnost areálu. Navíc pozvali na největší letošní akce.

ČSSD chce jihomoravské krajské nemocnice pod jednou organizací

Brno - ČSSD v Jihomoravském kraji chce sloučit devět krajských nemocnic pod jednu příspěvkovou organizaci. Novinářům to v pondělí řekl krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Igor Chlup (ČSSD). Podle něj se tím ušetří peníze, zjednoduší nákupy a organizace bude silnější pro jednání se zdravotními pojišťovnami. Nemělo by to znamenat odchody zaměstnanců. ČSSD svůj návrh projedná s koaličními partnery a v případě schválení by do roka měla vzniknout studie proveditelnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies