VYBERTE SI REGION

Brněnský Sokol přežil nálety i komunismus. Slaví 150 let

Brno - Česká obec sokolská i se Sokolem Brno I letos slaví kulaté jubileum, stále pořádá slety a posílá reprezentanty do olympijského Londýna.

4.8.2012
SDÍLEJ:

Brněnský Sokol přežil nálety i komunismus. Slaví 150 letFoto: archiv Sokola I Brno

Synonymum pro tradici a desítky slavných jmen olympijské historie? To je Česká obec sokolská. S téměř 200 tisíci členy čtvrté nejpočetnější občanské sdružení v republice letos slaví 150 let od založení.

Jubileum si připomíná i brněnský Sokol, jehož zástupci právě bojují i na hrách v Londýně. Ideový základ této jednoty je dokonce o měsíc starší než pražský spolek Miroslava Tyrše. „Brněnský lékař Jan Helcelet se začátkem ledna 1862 s přáteli usnesl na založení Moravského tělocvičného spolku. Magistrát bránil projevům češství a jednotu povolil až 2. prosince," vyprávěl Jaroslav Nešpor ze Sokola Brno I.

Sokolové si začátkem roku 1862 pronajali tělocvičnu na rohu ulice Kobližné a náměstí Svobody, kde byla šermírna. Budoval i další tělocvičny na rohu ulic Joštovy a České a v Lužánkách. Získal prostory v Besedním domě. „Brno v roce 1914 hostilo slet na podporu českých idejí. Německé úřady cvičence nepustily do vnitřního města. Proto slet viděl stadion v Králově Poli. Po atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d'Este byla akce úřady přerušená," uvedl Nešpor.

Brněnský Sokol přežil nálety i komunismus. Slaví 150 letČlenové Sokola v první světové válce narukovali do rakouského vojska, ale hojně přebíhali a tvořili jádro zahraničních legií. To je případ i roty Nazdar ve Francii.

Dne 29. října 1918 se sešli v Besedním domě a nabídli své služby městu Brnu. „Až v roce 1919 zakoupili v Kounicově ulici parcelu a před devadesáti lety tam otevřeli venkovní stadion. Stavbu kamenného stadionu odstartovali až 1927. V areálu byl i pavilon výstavních trhů, což je předchůdce dnešního výstaviště," přiblížil vzdělavatel Sokola Brno I Michal Doležel.

Historicky první československou olympijskou medaili získal brněnský Sokol. V Paříži v roce 1924 zvítězil ve šplhu na laně Bedřich Šupčík. V Brně trénoval i slavný gymnasta Alois Hudec. Na mistrovství světa v roce 1938 triumfoval Jan Gajdoš na prostných. „Za druhé světové války byly v sokolovně sklady gestapa. V roce 1945 dostala osmnáct zásahů při náletech a po roce 1948, kdy byl Sokol zrušen, připadla Zbrojovce," dodal Doležel.

Teď má brněnský Sokol 1600 členů v osmi oddílech. Na vrcholové úrovni je šerm, beach-volejbal a gymnastika. Mezi nejúspěšnější tváře patří gymnastka Kristýna Pálešová, juniorský mistr Evropy v šermu Alexander Choupenitch. „Konkurence sportů je veliká. Mladých sokolů není tolik. Soustředíme se na všestrannost, kde máme ve cvičení dost dětí. Zařazujeme novinky jako bosu a pilates, pořádáme šplh, výlety nebo slety. Chceme vybudovat kulturní a sportovní centrum," doplnila starostka Sokolské župy Jana Máchala Ludmila Ryšavá.

Brněnský Sokol přežil nálety i komunismus. Slaví 150 let

Autor: Marek Těšík

4.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies