VYBERTE SI REGION

Brno vidělo závod F1. Před šedesáti lety

Brno /TÉMA, FOTOGALERIE/ - Brněnský deník Rovnost přináší pohled do historie jediného závodu nejslavnějšího automobilového seriálu na našem území.

24.9.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Závody formule 1 v Brně před šedesáti lety.

Závody formule 1 v Brně před šedesáti lety.Foto: Archiv Josefa Rejdy

O prvním letošním záříjovém víkendu pádili motorističtí fanoušci na Masarykův okruh vychutnat si exhibici Marka Geného s efjedničkovým monopostem Ferrari.

A přesně dnes si pamětníci připomínají šedesáté výročí hektické neděle 25. září 1949, kdy vůz téže italské značky prolétl v Brně vítězně cílem jediného závodu formule 1 na území naší republiky.

Dychtivé očekávání, start špičkových jezdců, drama, zmar, napínavý závěr, nečekaný vítěz – takový je stručný výpis ze scénáře, psaného na starém Masarykově okruhu legendární Velkou cenou Československa 1949.

S nánosem přibývajících let se podložená fakta mísí s méně či hutněji přibarvenými vzpomínkami přímých svědků, postupující čas vzpomínky vyhlazuje, či naopak vybrušuje do ostrých kontur.

Automobilové závody na předválečném Masarykově okruhu dodávaly jihomoravské metropoli punc jedinečné sportovní a společenské události už od roku 1930.

Do Brna se sjížděla skutečná závodnická esa za volanty špičkových vozů, zejména francouzské, italské, německé a britské produkce.
Po vítězství Caraccioly na stříbrném mercedesu v roce 1937 následoval dlouholetý, druhou světovou válkou nemilosrdně proložený závodnický půst.

S návratem mírového života rostla v Brně chuť obnovit na Masarykově okruhu velkolepou automobilovou podívanou. Uspořádat podnik takového formátu nebylo snadné, nicméně nadšení pořadatelů a fanoušků dokázalo všechny nesnáze překonat.

Prvním poválečným závodem byla v roce 1947 Velká cena Švýcarska v Bernu, kterou vyhrál Francouz Wimille na voze Alfa Romeo.
Brno obohatilo kalendář Velkých cen jen o dva roky později, přestože podmínky zaváněly nouzí.

Na četných místech Masarykova okruhu chybělo ozvučení a místo obvyklých programů rozdávali prodavači vstupenek divákům jednoduché startovní listiny.

Zásadní změnu vneslo do propozic zkrácení Masarykova okruhu z předválečných, sotva uvěřitelných 29,14 km na délku 17,8 kilometru. K redukci došlo vypuštěním úseků mezi Žebětínem, Ostrovačicemi a Popůvkami, navíc pořádající Autoklub Brno otočil trasu závodu po směru hodinových ručiček.

Únorem 1948 nastolenému politickému režimu byly kontakty se západním světem samozřejmě proti srsti, překazit přání veřejnosti se však ještě neodvážil, a prezident Gottwald dokonce převzal nad Velkou cenou Československa záštitu.

Brno už v sobotu před závodem připomínalo motoristický babylon, bitva vozů formule 1 přilákala návštěvníky z celé republiky, ale také z Rakouska a Polska.

Podle některých odhadů se kolem osmnáctikilometrového Masarykova okruhu tísnilo 350 000 euforicky naladěných diváků.
'Brzy po odmávnutí Velké ceny začali nic zlého netušící Brňané s přípravou dalšího ročníku, jenže komunistický režim mezitím označil vrcholné souboje automobilů nálepkou buržoazní sport, a Masarykův okruh se musel spokojit pouze s národním závodem.

Bohužel právě v roce, kdy premiérově odstartovalo mistrovství světa formule 1…

Okruh vítal legendární piloty


Výtečné renomé závodů na Masarykově okruhu neodeznělo nenávratně do ztracena ani po druhé světové válce.
Pořadatelům Velké ceny Československa 1949 se podařilo sjednat skutečně skvělou konkurenci, a i když předběžně přihlášeni Italové Ascari a Villoresi zůstali nakonec doma, přivítalo Brno hodně zvučných jmen.

Čtveřici vozů Talbot Lago pilotovalo kromě Belgičana Claese francouzské trio Etancelin, Levegh, Rosier, do favorizovaných vozů Maserati usedli Ital Farina, Francouz Louveau, Švýcar De Graffenried, Angličané Parnell a Murray, siamský princ Bira a Pařížan Chiron, miláček brněnského publika a vítěz tří předválečných závodů na Masarykově okruhu.

Pro změnu italskou muziku tvrdily v Brně před šedesáti lety vozy Ferrari řízené Angličanem Whiteheadem a Italem Cortesem.
Z našich jezdců sluší připomenout alespoň Treybala (Simca Gordini), Uhera (Maserati), Komára (Cisitalia) a Brňana Sojku, řídícího zbrusu nový kopřivnický vůz Tatraplan Sport.

Chiron vyvolal pozdvižení


Zpráva, že trojnásobný vítěz Masarykova okruhu Louis Chiron se v sobotu před Velkou cenou Československa ujme role kmotra, způsobila před šedesáti lety v Brně neskutečné pozdvižení.

Žádost výborného pražského jezdce Zdeňka Treybala o oficiální asistenci při křtu jeho syna Martina Chiron přijal, aniž tušil, co všechno bude následovat.

Dějiště křtu, kostel svatého Tomáše na dnešním Moravském náměstí, vzali Chironovi příznivci ztečí, jakou Brno nepamatovalo. „Bylo mi devět roků a šel jsem se také podívat. Kostel byl lidmi přecpaný, a abych lépe viděl, posadil mě jakýsi hodný pán na sádrového andělíčka. Po obřadu všichni z kostela odešli a já se nemohl dostat z andělíčka dolů. Vysvobodil mě až kostelník, který uslyšel můj ukrutný pláč. Ale druhý den na okruhu jsem Chironovi moc fandil,“ usmívá se šedesát let staré vzpomínce Brňan Vladimír Horálek.

Maserati padlo, slavilo Ferrari


Hned v nedělním startu závodu na 20 kol (celkem 356 km) za nezvykle horkého zářijového počasí se chopily taktovky vozy Maserati, a zejména v čele jedoucí princ Bira udával pekelné tempo.

Piloti maseratek chtěli konkurenci uštvat, na zvolenou taktiku však sami doplatili. Už v prvním kole v podkohoutovických lesích nezvládl levotočivou zatáčku Farina a vzápětí ve stejném místě vylétl z tratě Parnell.

O dvě kola později završil smolný den vozů Maserati Bira a proměnil osudnou zatáčku v kuriózní rudé vrakoviště.
Čest maseratek se snažil zachránit diváky vytrvale povzbuzovaný Chiron, zajel rekordní kolo (překonané až v roce 1955), ale spojka jeho vozu námahu závodu nevydržela.

Závěr závodu okořenila bitva mezi Etancelinem a Whiteheadem na Ferrari.
Ten nakonec uplatnil pevné nervy a cílem projel na prvním místě. O 28 vteřin později dorazil druhý Etancelin na Maserati.

Zahynuli dva jezdci i diváci


Motoristický sport nebyl bezpečný nikdy. Tím spíš, že většina dřívějších závodů se jezdila na běžných silnicích, které pojmy jako ochranná bariéra či úniková zóna neznaly.

Černý stín obestřel i jinak vynikající Velkou cenu Československa 1949. Smutnou bilanci zahájila havárie Václava Uhra v úvodním čtvrtečním tréninku poté, co v zatáčce do Nového Lískovce dostal jeho starší vůz Maserati smyk a dvakrát se převrátil.

Druhá tragédie se odehrála pár vteřin po startu závodu sportovních vozů o Cenu Brna. Jaroslav Jonák při objíždění poruchou zpomaleného vozu zachytil o zábradlí můstku, sjel do příkopu a průnik volantu do hrudníku nepřežil.

Hlavní závod Velké ceny polil hrůzou v prvním kole, když pod Kohoutovicemi italský jezdec Giuseppe Farina vlétl do příkopu obsazeného nezodpovědnými diváky.

Na nevídanou kalvárii maseratek, do které se zapletli ještě Parnell a siamský princ Bira, doplatili dva diváci životem a řadu z nich museli zdravotníci ošetřit. Nedlouho po závodě lidé osudný úsek starého okruhu spontánně nazvali Farinovou zatáčkou.

Jaká auta tehdy jezdila?


Domněnky, že formule 1 začala existovat až startem světového šampionátu v roce 1950, jsou mylné. Dlouhověkou éru vozů Grand Prix z let 1898 - 1946 nahradila mezinárodní automobilová federace FIA v roce 1947 vypsáním technických předpisů formule 1.

Reglementy rozdělily vozy novopečené formule do dvou variant. Ta první připouštěla vozy s motory do 1500 ccm s kompresorem, s nimiž mohly zápolit vozy s motory do 4500 ccm bez kompresoru.

Diváci tak při Velké ceně Československa 1949 mohli vidět v akci vozy Maserati 4CL poháněné patnáctistovkovými čtyřválci s šestnácti ventily a výkonem až 220 koní.

S kompresorem nastoupily i dvanáctiválcové vozy Ferrari, které díky Peterovi Whiteheadovi a Franku Cortesovi oslavily v Brně zlatý a zelený věnec.

AMOS KREJČÍ

24.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Ilustrační foto.

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Jižní Morava – Mnozí si nasadí poprvé brusle a poprvé posunou hokejkou puk. Český svaz ledního hokeje pořádá pro děti ve věku od čtyř do osmi let celorepublikovou akci Týden hokeje s heslem Pojď hrát hokej, při níž si vyzkouší zdarma tento sport.

Sherlock Holmes, Hercule Poirot i Vacátko. Výstava představuje slavné detektivy

Brno - Nová výstava v letohrádku Mitrovských na Starém Brně představuje nejslavnější, fiktivní i skutečné vyšetřovatele a detektivy napříč celým stoletím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies