VYBERTE SI REGION

Bubniak: Čeho si vážím? Když jsem jako vítěz poslouchal hymnu

Brno /ROZHOVOR/ - Nohejbalová ikona Petr Bubniak končí reprezentační i extraligovou kariéru. Pětinásobný mistr světa chválí své trenéry, spoluhráče a vzpomíná na nejslavnější okamžiky.

15.3.2012
SDÍLEJ:

Nohejbalista Petr Bubniak.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vyhrál vše, co se dalo. Petr Bubniak je synonymum pro český nohejbal v posledních dvanácti let. Teď je čas zapamatovat si i jiná jména.

Pětinásobný mistr světa, dvojnásobný mistr Evropy a šestinásobný nohejbalista roku končí kariéru. Sběratel českých titulů opouští extraligové Modřice i národní tým. „Dostal jsem od kluků bačkory „důchodky“ a křeslo k televizi, když jdu do důchodu,“ směje se čtyřiatřicetiletý hráč, jehož levačka přiváděla soupeře k šílenství šestnáct let.

Kdy jste se rozhodl skončit?

Po loňském finále proti Karlovým Varům. Chtěl jsem odejít na vrcholu. Kdybychom tehdy extraligu nevyhráli, zůstanu do dalšího vítězství. V nároďáku jsem se rozhodl po posledním šampionátu na Korsice. Nekončím úplně. Zahraju si za modřické béčko. V klidu, bez nervů z play off.

Scházela vám motivace?

Ano. Modřice vyhrávaly a stále čekaly na tým, který je porazí. Sám v sobě jsem cítil zvláštní tlak. Měl jsem myšlenky na konec i kvůli vleklým zdravotním problémům.

Kterého úspěchu si ceníte nejvíc?

Prvního titulu s nároďákem v Prostějově v roce 2000. Plná hala, přímý přenos a nádherný zážitek. Když jsem šel na kurt, říkal jsem si, ať neudělám ostudu. V prvním setu jsem prohrával 1:4 a nebylo mi dobře. Pak mě diváci hnali k výhře. Podobně mě nadchlo mistrovství světa v Nymburku v roce 2008. Mělo elektrizující atmosféru. Nejvíc si vážím, když člověk jako vítěz poslouchá hymnu. To přeju všem. A v klubu? Prvního titulu s Modřicemi. První výhra je vždy nejlepší.

A co černé chvilky?

Ty jsou spojené s osobním životem. Když nejste fit v soukromí, přenáší se to do sportu. Jednu z nejhorších chvilek jsem zažil loni v play off s Čelákovicemi. Lidi u kurtu uráželi hráče. Mezi týmy bylo napětí. Cítil jsem nenávist vůči Moravě. Byl to mazec.

Se kterým spoluhráčem jste si na kurtu rozuměl nejvíc?

Těžko řeknu jedno jméno. Měl jsem štěstí na výborné spoluhráče. S každým najdu společnou řeč. Výjimečný je Franta Kalas, Míša Plachý, Radek Pelikán nebo Kuba Mrákava. Jsou to skvělí kluci. Můžu něco dodat?

Jistě.

Neměl jsem štěstí jen na parťáky, ale pomohla mi i rodina a trenéři Gulda a Širocký. A potom i současný kouč Peťa Gulda, který je výborný člověk a kamarád.

V dubnu startuje extraliga. Nesvrbí vás nohy?

Ani ne. Chybí mi spíš lidi okolo našeho sportu. Všude jsme měli super partu. Po třicítce jsem si řekl, že si chci užít soukromí. Věnuju se rodině, koníčkům a kamarádům.

Nohejbal často ničí kyčle a třísla.

Fyzioterapeutka mi říkala, že až skončím, nechce dostat mé tělo. Mám špatné kotníky, kyčle i třísla. Je to daň za kariéru, která ovšem byla krásná. Nelituju. Jsem rád za každý den. Teď jsem hrál po čtrnácti dnech a ráno jsem málem nevylezl z postele. (Smích)

Petr Bubniak

Narozen: 16. prosince 1977 v Brně

Klub: Sokol Modřice

Mistr světa: singl 2000, 2002, křížové dvojice 2006, 2008, dvojice 2008

Mistr Evropy: singl 2005, dvojice 2007

Mistr ČR: singl 1998, 2001, 2003, dvojice 2007, týmy 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2011

PMEZ: 1. místo 2004

Autor: Marek Těšík

15.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies