Buldoky na cestách do 'Kanady' baví slovní fotbal

„Cestovat po České republice? Z mého pohledu jde o nutné zlo,“ říká většinový názor kabiny nejzkušenější hráč Libor Schneider.

Nejdelší letošní „zájezd“, celkem šest set kilometrů, čeká Buldoky v neděli při utkání v Liberci. „Jenom tam jedeme téměř čtyři hodiny, zpátky to stejné. Po cestě musíme udělat pár přestávek. Nemůžeme přijet na zápas ztuhlí ze stálého sezení,“ vysvětluje útočník Martin Koutný.

V tomto případě Buldoci proklínají, že hrají právě za Brno. „Jeho geografická poloha je opravdu nevýhodná. Máme to všude daleko,“ vzdychne si spoluhráč Ondřej Fabián.

Na většinu z jedenácti venkovních utkání jezdí Brňané pronajatým autobusem. „Dříve jsme využívali velkého, ale nyní už jen mikrobusu. Máme sice méně místa, ale zase jsme všichni blíž k sobě a lépe se vytváří týmová atmosféra,“ přiznává Koutný.

Družstvo zažilo i několik cest vlakem. Naposledy do Ostravy. „Bylo to lepší, alespoň jsme se mohli trochu protáhnout,“ říká Fabián. „Pokud jsou vozy čisté, tak s tím nemám problém. Často tomu bývá ale právě naopak,“ pokyvuje hlavou Schneider.

Často i několikahodinové putování vyplňují hráči odlišně. „U každého je to individuální. Někteří spoluhráči z lajn probírají taktiku před utkáním, jiní dělají věci do školy nebo do práce,“ popisuje čtvrtý nejproduktivnější brněnský florbalista Koutný. Ke krácení času jim přispívá i slovní fotbálek.

V něm je suverenně nejlepší obránce Petr Jeski. „Na tu jeho ostravskou slovní zásobu a koncovky nikdo nemá. Těžko na to vymýšlíme slova,“ směje se čtyřiadvacetiletý Fabián.

Do cíle přijíždí Buldoci zpravidla pár hodin před začátkem utkání, aby se stihli převléknout do dresů a důkladně rozcvičit. Už se ale stalo, že ze dvou hodin bylo třeba jen několik desítek minut. „Naposledy, když jsme hráli Pohár ve Vítkovicích. Občas jsme se kvůli zácpě na dálnici zpozdili, nikdy jsme ale ještě nepřijeli pozdě nebo po začátku zápasu,“ ubezpečuje bývalý kapitán Schneider.

Při návratu zpátky do Brna záleží atmosféra na úspěchu či neúspěchu v utkání. „Když se prohraje, nikomu není moc do mluvení. Ale v případě vítězství vládne super zábava. Pustíme si třeba nějaký komediální film a to se pak směje celý autobus,“ těší Koutného podobné návraty, při kterých hráči přijíždí domů často až v pozdních nočních hodinách.

Popíjení alkoholických nápojů je ale po cestě tam i zpět zakázané. „Výjimečně, pokud se vracíme s nějakým úspěchem jako například z finále Poháru, nám trenéři povolí dát si třeba jedno pivo. Nikdy se to ale nezvrtne v nevázané popíjení nebo překročení únosné míry,“ upozorňuje zkušený útočník.

Několikahodinové cestování se podle hráčů podepisuje i na jejich výkonech. „Je to poznat. Zejména při zápasech v pracovním týdnu mají hostující celky velkou nevýhodu,“ přiznává Koutný.

Nedělní duel Buldoků v Liberci zajistí hostům definitivní účast v play off v případě, že neprohrají.