VYBERTE SI REGION

Centra Havlíčka si vybral Hlinka. Na křídlo

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Útočník hokejové Komety Libor Havlíček se dostal na mistrovství světa jen díky přímluvě legendy, olympiádu mu sebral Slovák a zažil mlátičky z NHL.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Předání dresu Liboru Havlíčkovi domácím klubem Kometa Brno.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Na sobě chrániče, na nohách brusle a v rukách hokejku. Místo na střídačce svého hokejového týmu ale seděla tato osoba v roce 1972 na stadionu Komety v první řadě mezi fanoušky. Přitom nešlo o žádného vášnivého příznivce v netradičním oblečení, ale rovnou hráče brněnského mužstva.

Přibližně minutu strávil tehdy ani ne dvacetiletý zelenáč Libor Havlíček v publiku. Navíc dobrovolně. Chtěl se vyhnout trestu od rozhodčích a následného hněvu svých spoluhráčů. „Špatně jsem vystřídal a skočil na led jako šestý hráč. Než abych dostal trest na dvě minuty, uviděl jsem jedno volné místo v první řadě, přeskočil jsem mantinel a sedl si mezi diváky. Hodně jsem se bál, protože od starších hráčů bych za takovou chybu dostal pořádný kartáč," vysvětluje své počínání tehdy nováček v brněnském celku.

Jeho netradiční úprk slavil úspěch. „Rozhodčí si ničeho nevšimli. Jak přerušili hru, skočil jsem na hřiště a odjel zpátky na střídačku," usmívá se nyní už šedesátiletý bývalý hokejista a dlouholetá opora Komety.

Do mužstva, které získalo jedenáct mistrovských titulů, přišel z Třebíče v roce 1972. A v kabině se posadil vedle hokejových osobností Josefa Černého, Jaroslava Jiříka nebo Oldřicha Machače. „Normálně jsem jim vykal, bylo to přirozené. Až po čase, když jste dokázali, že do mužstva patříte, vám dovolili tykání. To si teď mladí kluci neumí vůbec ani představit," popisuje tehdejší poměry.

Jen blažené pocity ale s legendami nezažíval. Aspoň ze začátku si s nimi i hodně „užil". „V kabině jsem byl nejmladší. Kolikrát jsem se do ní bál i vstoupit. Při zápasech jsem jim musel posílat přihrávky přesně na hokejku. Když ji dostali o dvacet centimetrů vedle, nenatáhli se pro puk, a pak jsem dostal kartáč. Bylo to tvrdé, sprdli mě každý den," směje se. „Navíc jsem jim musel věšet věci nebo uklízet kabinu. Začátky nebyly lehké," dodává.

Po třech sezonách v Kometě se stěhoval na dva roky na vojnu do konkurenční Dukly a pak zase v roce 1977 zpátky na jih Moravy. V tradičních brněnsko-jihlavských bitvách si vyzkoušel obě strany. „Rivalita byla obrovská. Ať už jsem hrál tam nebo tam, utkání byla velká řežba," vzpomíná hráč, o kterého hodně stála i pražská Sparta. „Každý rok jsem od ní měl nabídky, ale tehdy se tolik neobchodovalo s hráči," upozorňuje.

Zatímco generace Havlíčkových předchůdců sbírala s Kometou tituly, v jeho éře začal propad brněnského klubu. Až do sestupu v roce 1980. „Šlo o smutnou sezonu. Museli jsme pád skousnout, zabojovat a pokusit se o návrat. Naštěstí se povedl," vybavuje si hned následující ročník.

Zpátky mezi elitu

Postup si Brňané zajistili až v posledním pátém rozhodujícím zápase s Popradem těsným vítězstvím 4:3. „Byli jsme lepší, ale velkou roli hrála i nervozita. Svazoval nás pocit odpovědnosti," povídá.

V Kometě vydržel ještě další tři sezony, než v roce 1984 odešel do německého Riessersee. „Cizím jazykem jsem uměl akorát tak pozdravit. Nešlo o příjemný pocit, když se při domluvě v kabině nechytáte. Dost jsem se tehdy díval na televizi a četl časopisy. Díky tomu jsem se za půl roku německy naučil," naznačuje.

V zahraničí, kde v roce 1991 ukončil kariéru, strávil sedm sezon. „Všichni jsme čekali, až se začnou hranice trochu otevírat, táhlo nás to ven. Ale tam jste mohli jít jen za zásluhy," upozorňuje například na povinnou medaili z mistrovství světa, kterou Havlíček získal v Moskvě v roce 1979.

Na šampionát se dostal jen díky přímluvě legendárního a nyní již zesnulého Ivana Hlinky. „Do reprezentace se tehdy z klubů braly celé lajny, nebo aspoň dvojice, a já neměl k sobě žádného partnera. Ivan mi na rovinu řekl, že na mistrovství nepojedu, pokud mu nebudu hrát pravé křídlo," popisuje ortodoxní centr, který si musel zvykat na nový post. „Jeho slovo mělo v národním mužstvu váhu a vyžádal si mě. Viděl, že se dlouhodobě pohybuju nahoře ve střeleckých tabulkách. Postupně jsme si padli do noty," doplňuje.

Blízko velkému reprezentačnímu turnaji byl i o tři roky dřív. O letenku na olympiádu v rakouském Innsbrucku ale na poslední chvíli přišel. „Nafasoval jsem oblek, měl sbalené kufry. Nakonec jel místo mě hráč, který musel doplnit povinnou kvótu třetiny týmu složeného ze Slováků. Doplatil jsem na to," mrzí ho.

S rezervou národního mužstva nebo i jako posila českých klubů při výjezdech do Severní Ameriky zažil i nezapomenutelné okamžiky. Proti klubům z NHL. „Hráli jsme s New York Islanders, čtyřnásobným vítězem Stanley Cupu. Zápasy ale nejdou srovnávat s těmi současnými tehdy daleko víc bolely. Vzpomínám si na duel v Hamiltonu. Na první střídání šli naši největší hráči. Padlo buly a čtyři z pěti leželi na lopatkách a prohrávali jsme 0:1. Po každém duelu bychom nejlépe potřebovali tak měsíc lázní," směje se.

Havlíček nyní trénuje šestou třídu hokejové Komety. A stejně jako „jeho" klub letos oslavil šedesáté narozeniny.

Autor: Tomáš Valaškovčák

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies