VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cyklista Regec slavil sto kilometrů od Černobylu

Praha, Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý cyklista si připsal v jedenadvaceti letech jeden z životních úspěchů dva týdny po havárii v ukrajinské jaderné elektrárně.

23.6.2012 1
SDÍLEJ:

Bývalý cyklista Jozef Regec je senátorem za Blanensko (na snímku s rodinou).Foto: DENÍK/Leona Paroulková

Zažíval slastné okamžiky vítězství. Na startu kariéry, v pouhých jedenadvaceti letech, ovládl první etapu proslulého cyklistického Závodu míru. Při své premiéře jako „zelenáč" slavil československý reprezentant Jozef Regec na 138 kilometrů dlouhé trase významný úspěch před sochou bývalého sovětského vůdce Lenina. Psal se začátek května roku 1986 v Kyjevě. Jenže…

Dva týdny předtím, sto kilometrů severněji, Černobyl. Největší havárie jaderné elektrárny v historii lidstva byla v té době hrozbou celé Evropy. V prostředí nasyceném radiací usiloval Regec o svůj životní úspěch. „Ani jsme tehdy pořádně nevěděli, do čeho jdeme. Neměli jsme téměř žádné informace. Až po letech jsme se dovídali, jak to doopravdy bylo, co se předtím kousek od nás odehrálo," říká Regec.

Jako cyklista armádní Dukly dostal jasný příkaz zúčastnit se závodu, který byl pro tehdejší země východní Evropy každoročním vrcholným podnikem. „Šlo o propagaci strany a vlády, takže jsme museli jet. Ani jsem neuvažoval, že bych odmítl. Byl to vrchol kariéry každého sportovce. Kdybych se tomu bránil, znamenalo by to pro mě téměř jistě předčasný konec kariéry. V jedenadvaceti letech? To je nepředstavitelné. Za každou cenu jsem chtěl dokázat, že patřím do republikového výběru," popisuje vlastní důvody.

Kromě vítězství si ze zamořeného Kyjeva odvezl i zdravotní hrozbu. „Před šesti lety jsem se dověděl nepříjemnou diagnózu: zhoubný nádor. Rok 1986 považuji za jeden ze spouštěcích signálů, což mi dosud žádný doktor nevyvrátil. Přišel jsem o levou ledvinu, ale jinak jsem naštěstí zdravý," oddechne si.

Jeho další kariéru silničního cyklisty kyjevský závod nepoznamenal. Z Regece, který se z rodného slovenského Kežmarku přes tréninkové středisko mládeže v Popradu a Dubnici nad Váhom dostal až do Dukly, vyrostla pod křídly brněnského armádního oddílu jedna z opor tehdejší československé reprezentace.

Celkem pět účastí na proslulém Závodě míru proměnil v roce 1988 ještě v jedno další etapové vítězství a osm dní ve žlutém trikotu pro vedoucího jezdce celkového pořadí.

Kromě tří domácích republikových titulů zazářil i za hranicemi. V roce 1987 vybojoval na mistrovství světa v Rakousku desáté místo.

Stejného výsledku dosáhl i o rok později na olympijských hrách v Soulu při závodě jednotlivců s hromadným startem. K tomu přidal v Jižní Koreji ještě osmé místo v časovce. „Když se ohlédnu zpět, kariéru považuji za docela úspěšnou," přemýšlí.

A ví proč. Pod pěti kruhy jeho výkon ze Soulu zatím žádný český cyklista nepřekonal. „V úterý jsme připravovali nominaci na letošní hry do Londýna. Přál bych si, aby mě někdo z kluků předčil. Přece jen už držím rekord nějaký ten pátek," usmívá se viceprezident Českého svazu cyklistiky.

Úspěšnému roku 1988 se už nikdy nepřiblížil. Také proto, že o čtyři roky později ohrozilo jeho další kariéru vážné zranění při závodě v Mexiku. „Projížděli jsme kolem čekajícího auta, ale řidič to už asi nevydržel a vjel přímo do pelotonu. Jelikož v té chvíli jsem byl v čele, odnesl jsem srážku nejhůř. Dostal jsem přímý zásah na hlavu a krční páteř, měl jsem i několik dalších zlomenin. I přes velké zdravotní problémy jsem se ze zranění dostal a jezdil ještě dalších sedm let," uvádí.

Od té doby se už nikdy na silnicích necítil úplně bezpečně. „Měl jsem velké problémy dostat se do pohody, byl jsem mnohem opatrnější. Rychlé sjíždění z kopců bez mozku, jak jsme tomu s oblibou říkali, už šlo mimo mě. Po takovém zážitku jsem si dával mnohem větší pozor," naznačuje jezdec, který ukončil kariéru v pětatřiceti letech.

„Cítil jsem se za vrcholem. Už jsem neměl moc co dokázat, chyběla mi motivace a touha dál huntovat tělo," přibližuje sesednutí z aktivního sedla.

Od roku 2000 trénoval státní reprezentaci, připravoval třeba letošního účastníka Giro d' Italia Jana Bártu z jihomoravských Sobůlek a nyní pracuje pro cyklistický svaz.

V současnosti se hlavně věnuje politice jako senátor zvolený za Blansko. „Cyklistika a politika? Nesrovnatelné. Dlouhá léta jsem chodil na tréninky jen tak v teplákách, teď jsem zase pořád v kravatě, košili a kvádru, přijímám zahraniční delegace, jednám s ministry, setkávám se s prezidenty. Začal jsem s tím, protože chci pomoci sportu," svěřuje se závodník s přezdívkou Rexo.

„Ani nevím, jak vznikla, ale mám ji už od základní školy. Nikdo z cyklistů mi jinak neřekne. V senátu ji ale nikdo nezná," směje se slovenský rodák.

Ten po rozdělení Československa přijal českou národnost. „Stačí, když přejedu hranice a začnu plynně mluvit slovensky," ukazuje, že rodný jazyk nezapomněl.

V sedmačtyřiceti letech sedne na kolo už jen výjimečně. „Není čas ani chuť. Najezdil jsem víc než 55 tisíc kilometrů, takže se spíš projedu jen sporadicky s dětmi," dodává.

Jozef Regec

Narozen: 29. 3. 1965 v Kežmarku (Slovensko)

Disciplína: cyklistika

Současná profese: viceprezident Českého svazu cyklistiky, senátor

Bydliště: Černá Hora

Přezdívka: Rexo

Úspěchy: 8. a 10. místo na OH 1988, 10. místo na MS 1987, v kariéře zaznamenal víc než 70 vítězství, 3x republikový mistr

Rodina: ženatý, synové Lukáš, Tomáš, Williem, dcera Emily

Zajímavost: obdržel jako jeden z mála sportovců titul československého mistra sportu, obdobu cen pro národní umělce v kultuře, který dřív dostávali sportovci za výjimečné zásluhy

Autor: Tomáš Valaškovčák

23.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Zbrojovku na domácím hřišti složil třígólový kat Mebrahtu z Mladé Boleslavi

Brno /FOTOGALERIE/ – Tři góly za pět minut rozsekly utkání 25. kola nejvyšší soutěže. Fotbalisté Zbrojovky v něm podlehli na domácím trávníku Mladé Boleslavi 2:3 a v tabulce zůstávají na dvanácté příčce.

Hrabalovu rozhlednu v Židenicích navrhnou studenti

Brno – Výhled na velkou část Brna nabízí židenický kopec nad ulicí Ve Vinohradech. Aby lidé dohlédli ještě dál, chce jim radnice v tamním parku Bohumila Hrabala postavit rozhlednu. Jak bude vypadat, ukáže studentský workshop ARTE!FAKT, chystaný na konec května.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies