Hned dvě překvapení přichystala časovka žen na mistrovství České republiky. O první se postarala rychlobruslařka Martina Sáblíková, když získala zlato.

Tím druhým byla bronzová medaile teprve devatenáctileté cyklistické naděje Gabriely Slámové. „Třetí místo je pro mě osobní vítězství, protože nepatřím vyloženě mezi časovkářské typy,“ usmívá se brněnská rodačka, která závodí za francouzskou profesionální stáj Vienne-Futuroscope.

Vážně jste nedoufala, že by medaile mohla vyjít?
Čekala jsem, že můžu být do pátého místa, ale bronz z časovky je nadstavba. Udělal mi fakt velkou radost. Zvlášť když se mnou na stupních stály Martina Sáblíková s Martinou Růžičkovou. Ale ze silnice jsem trochu zklamaná.

Dojela jste na čtrnáctém místě…
Škoda, snad se to brzo srovná. Mám teď takové zvláštní období. Jeden den se cítím tak dobře, že bych klidně roztrhala celý balík. Hned další to zase vypadá, že ani nedojedu závod.

V časovce to byl evidentně ten první případ. Vyšlo všechno tak, jak mělo?
Byl to prostě můj den. Měla jsem obrovskou podporu, kolo mi sedělo a věřila jsem si na dobrý výsledek. Byla bych spokojená, i kdyby to medaile nebyla, protože jsem do závodu šla opravdu naplno.

K favoritkám jste určitě nepatřila. Co vás vyšvihlo na stupně vítězů?
Těžko říct. Těsně před mistrovstvím jsem na časovkářském kole absolvovala pár tréninků, ale že bych se na závod zaměřila, to říct nemůžu. Spíš jsem dostala pár rad, abych co nejvíce šetřila síly a zároveň byla rychlá.

Co říkáte na Martinu Sáblíkovou, která vyhrála, co se dalo?
Nemám slov, je úplně jinak stavěná. Převod, který v časovce jela, byl obdivuhodný. Troufnu si říct, že by se neztratila ani mezi chlapama.

Jaký vás v příštích týdnech čeká program?
Budu teď chvíli doma. Chystám se na etapák okolo Českého Švýcarska, kde budu startovat poprvé. Má dorazit světová špička, tak doufám, že nohy pojedou a já se reálně porovnám s těmi nejlepšími.

TOMÁŠ GLADIŠ
JIŘÍ ŠEVČÍK