Před galavečerem shodí přes deset kilo, přitom není ani zápasník. Milko Deučman je organizátor galavečerů bojových sportů a v pátek představí v Laser Show Hall brněnského hotelu Bobycentrum velkolepý podnik Kings of the Ring Time of Gladiators, tedy Králové ringu Čas gladiátorů. Jako vrchol programu vystoupí „jeho" bojovník Tomáš Hron se Sebastianem Ciobanem. Za pořádáním tak prestižní akce však stojí mnoho probděných nocí. „Abych řekl pravdu, mnohem jednodušší je udělat koncert Madonny," usmívá se osmatřicetiletý Deučman.

Jak to?

Protože pracujete jen s jedním člověkem než s takovým ansámblem. Máme dvacet soubojů, což je čtyřicet zápasníků, mají své manažery, organizační týmy. To znamená zhruba sto lidí, se kterými spolupracuji, a všechno se váže jen na mě.

Prožíváte krušné dny před začátkem galavečera?

Poslední týdny vnímám jen box. Je mi moc líto, že Českou republiku minulý týden postihly záplavy, ale dozvěděl jsem se to až tři dny po jejich vypuknutí. Při galavečeru se pokusím zorganizovat sbírku na pomoc postiženým záplavami.

Milko Deučman
Narodil se 3. ledna 1975 v Sarajevu. Do České republiky přišel v roce 1992 kvůli válce a od roku 2000 spolupracuje jako promotér s brněnským klubem Muay Thaia Tomášem Hronem. Vlastní obchod s koženou galanterií a vedle galavečerů bojových sportů pořádá také pódiová vystoupení komiků.

Co vás na náročné práci baví?

Člověk se pro ni asi musí narodit a být blázen. Jako promotér žiju jen galavečerem, který mi přináší neuvěřitelný adrenalin, aby vše dobře dopadlo. Když akce skončí, mám v hlavě jen vzduch, ale je to takový nádherný čistý pocit. Bez přestání na galavečeru pracuju tři měsíce, tři dny před ním ani nespím, ale i přes velkou zátěž ten pocit miluju.

Kolik stojí takový galavečer?

V řádech milionů korun. Platíte za boxery a částka se může vyšplhat až k pěti milionům korun. Záleží, jestli dotáhnete Badr Hariho, který si bere až sto tisíc dolarů, ale chci naše galavečery dělat.

Jak jste se dostal k organizování zápasů?

Jako mladý jsem boxoval, pak jsem to dělal kondičně. V roce 1992 jsme se kvůli válce přesunuli do České republiky za příbuznými, kteří tady žili. Jeli jsme na dovolenou a už je to jedenadvacet let. Při práci v kanceláři mě bolela záda, tak jsem si na internetu našel, ke komu jít, a dostal se do Muay Thai Brno. Trénoval jsem pro sebe, pak přišla nabídka zorganizovat galavečer, povedlo se a začaly další.

Teď už nemůžete přestat?

Pokaždé jsem si řekl, že další už dělat nebudu, ale pak jsem našel cíl, že z Brna udělám thajboxerské centrum střední Evropy, což mě pokaždé žene dál. V pátek nás čeká největší galavečer v České republice, který stojí za vidění. Doufám, že po něm se dostaneme do haly Rondo a uděláme akci na úrovni pro deset tisíc diváků, jakou znají diváci v Japonsku.

Mají brněnští fanoušci velký hlad po thajském boxu?

To mají a sportu rozumí. Brno vždy mělo dobrou sportovní základnu a fanoušci jakýkoli sport ocení. Za třináct let jsem nezažil lepší atmosféru, než vytvoří brněnští diváci, když jde Tomáš Hron do ringu. Zaslouží si to.

A přijde na thajský box do Brna deset tisíc lidí?

Město leží sto kilometrů od Bratislavy, Vídně. Když bude galavečer ve velké hale jako Rondo, vždycky přijede spousta lidí z Rakouska, Polska či Německa. Po domluvě s městem začínáme výbornou spolupráci a v prosinci nebo na jaře 2014 se do Ronda dostaneme. To bude třešnička mojí promotérské kariéry.

Kam až to Tomáš Hron dotáhne?

Zápasník supertěžké váhy zraje teprve kolem jedenatřiceti a tolik mu je. Jeho vrchol bude trvat tak do šestatřiceti let. Nevidím žádný problém, aby zápasil do osmatřiceti. Po galavečeru už plánuju jeho účast v kvalifikaci K-1 světové organizace.