Celý svět sledoval jeho flintu. A on to dokázal. Doma v Sydney 2000 obhájil olympijské zlato. S otcem, který provázel jeho střeleckou kariéru, už se však neradoval. Táta Con zemřel tři měsíce předtím. „Medaili jsem věnoval jemu," říká Michael Diamond.

Ve světě sportovní střelby nenajdete větší legendu. Jeho příjmení v překladu znamená diamant. A přesně takovou pozici mezi brokaři v disciplíně trap má. „Proč jsem úspěšný? Snažím se jasně sledovat terč," říká v exkluzivním rozhovoru pro Deník Rovnost. Diamond patří k nejpopulárnějším Australanům v zemi, na ruce se mu třpytí zlaté hodinky, ale on zůstává svůj. Když nestřílí, řídí dodávku a přepravuje různé věci z letiště. „Nemusíte u toho tak myslet," culí se. O víkendu se v Brně utká s dalšími špičkovými borci na posledním předolympijském závodě.

Za měsíc jedete už na svou šestou olympiádu. Jste ještě vůbec při tak velkých závodech nervózní?

Jasně. Musím být trochu nervózní. Když máte v sobě to napětí, svým způsobem vás uklidní. A jste soustředěný jako vlčák.

Vyhrál jste zlato v Atlantě a pak jste je dokázal obhájit doma v Sydney. Dají se ty dva úspěchy vůbec porovnat?

Nejcennější je pro mě rozhodně Sydney. Vyhrát doma je obrovský zážitek. Atlanta byla krásná, protože jsem zvítězil poprvé, ale v Sydney to bylo ještě o něco lepší.

A taky hodně emotivní…

Bylo to hodně dojemné, protože jsem tři měsíce předtím ztratil tátu. Šel jsem do olympijského závodu a najednou tam vedle mě nestál. Přitom jsem byl zvyklý, že byl vždycky nablízku. Stál opodál střelnice, podporoval mě. Byl naštvaný, když jsem minul. I proto jsem vítězství věnoval jemu.

Jak jste se mohl soustředit?

Musel jsem. Snažil jsem se zvítězit pro něj. A všechno na střelnici bylo dokonalé.

V Londýně můžete dosáhnout na zlatý hattrick. Přemýšlíte o něm?

Můžu to dokázat. Stojí za tím spousta práce, ale povést se to může. Jenže nesmíme zapomenout, že tu je asi deset dalších střelců, kteří kdykoli můžou vyhrát.

Jak bude vypadat vaše příprava pár dní před startem her?

Budu doma a vystřílím aspoň tisíc nábojů. Pak přijedu do Londýna, zastřílím, vyhraju a pojedu domů. (smích)

Stihnete si vůbec užít atmosféru?

Miluju ji. Olym-piáda je jedinečná akce, při níž se svět spojí. A všichni sledují hry.

Prý byste mohl při ceremoniálu nést australskou vlajku…

Je to docela možné. Jsem asi mezi třemi čtyřmi kandidáty. Bylo by to super.

Při střelbě sbíráte úspěchy jeden za druhým. Jak to děláte?

Jednoduše. Snažím se, abych viděl terč naprosto jasně, a pak prostě střelím. Když ho přesně nezaostříte, často uděláte chybu.

Váš kamarád a další olympijský vítěz Russel Mark říkal, že doma v Austrálii řídíte taxík…

Jsem takový šofér. (smích) Máme dvě auta a přepravujeme z letiště na Gold Coast. Hodně mě to baví. Řídím asi čtyřikrát týdně.

V Austrálii patříte k nejznámějším sportovcům. Jak lidé reagují, když je vezete v autě?

Občas se na mě podívají a řeknou: Já vás odněkud znám. Nic na to neodpovídám, nechávám si to pro sebe. Ale často mě taky poznají, což je pro mě čest.

Při řízení zapomínáte na střílení?

Přesně tak. Nemusíte u toho tolik myslet. No a na konci týdne si dám tři dny střílení nebo rybaření.

Rybaříte?

Mám velkou loď. Lovíme různé druhy ryb, taky si u toho odpočinete.

Nedávno jste oslavil čtyřicátiny. Změnilo se s nimi něco?

Ne. Vlasů mám pořád dost (sundává si čepici). Stále dobře vidím a mám dobré reflexy. Jen jsem trochu baculatější. (smích)

Jak se cítíte v Brně?

V České republice se mi hodně líbí ze spousty důvodů. Mám tu výborného kamaráda Davida Kosteleckého, tady v Brně jsem podruhé na výborné střelnici, která je ideální pro trénink na olympiádu. Jo a taky miluju vaše jídlo. (smích)

Které?

Srnčí maso, steaky.

A co pivo?

Pivo tu máte vynikající, nejlepší na světě.

Mluvil jste o Davidu Kosteleckém. V mnoha sportech se hlavní rivalové zrovna moc v lásce nemají. Jak to děláte vy dva, že spolu výborně vycházíte?

David je výborný kamarád a taky střelec. Na střelnici jsou z nás samozřejmě soupeři, ale jakmile z ní odejdeme, všechno se mění. Pokecáme, David představuje vzor pro další střelce.

Ve střelbě můžete pokračovat ještě dost let, ale už víte, co budete dělat ve střeleckém důchodu?

Je jasné, že skončím dřív než za deset roků. Doufám, že pak budu mít víc času na děti a rodinu a taky víc času na rybaření. Střílet budu jen pro zábavu.

Poslední střelecký test před hrami: v Grand Prix se střetnou šampioni

Brno - Tak skvěle obsazené střelecké závody Brno nikdy nezažilo. Měsíc před hrami v Londýně se na jihu Moravy sejdou nejlepší brokaři, aby otestovali předolympijskou formu. V Grand Prix Zbrojovky Brno se utká na soběšické a holasické střelnici přes dvě stě závodníků. V disciplínách trap, skeet a double trap mužů i žen se představí sedm olympijských vítězů. „V roce 2001 jsme organizovali Masters, ale tolik šampionů nepřijelo," sdělil organizátor a stříbrný ze Sydney 2000 ve skeetu Petr Málek.

Souboj velkých kamarádů a také rivalů slibuje disciplína trap. Australan Michael Diamond, který v Londýně zaútočí na třetí olympijské zlato v kariéře, vyzve šampiona z Pekingu a holasického rodáka Davida Kosteleckého. Jejich souboj začne v Soběšicích už dnes dopoledne, šestičlenné finále je na programu zítra. „Nezáleží, jestli vyhrajete nebo prohrajete, ale přijela spousta skvělých střelců, není od věci si s nimi zazávodit," usmál se Diamond.

Velká bitva bude k vidění na skeetu. O vítězství se porve i brněnský rodák Jan Sychra. „Čeká nás kvalitní závod, plnohodnotný jako Světový pohár s perfektní konkurencí," prohlásil český medailový uchazeč pro Londýn.

Hvězdy Grand Prix brokových střelců v Brně.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE