VYBERTE SI REGION

Doležel vyhrál etapu v Závodě míru. Díky kličkování

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý cyklista brněnského Favoritu Pavel Doležel skončil celkově druhý v Závodu míru 1965 a jako trenér získal bronz na olympiádě.

25.5.2013
SDÍLEJ:

Pavel Doležel se šestkrát zúčastnil Závodu míru (vpředu při etapě z Toruně do Poznaně v roce 1963). Foto: ČTK

Říkají mu Toleďák, ale víc ho vystihují jiná dvě slova Závod míru. Bývalý vynikající cyklista brněnského Favoritu Pavel Doležel spojil téměř celý svůj život s mezinárodním závodem mezi Berlínem, Prahou a Varšavou.

Nikdo jej neprožil v tolika rolích. Doležel absolvoval Závod míru šestkrát jako závodník, po skončení aktivní kariéry byl jeho součástí v novinářském voze. Desetkrát vedl v Závodě míru reprezentační tým jako trenér. Ve třech ročnících jej projel jako funkcionář a dvanáct let byl jeho ředitelem. „Byl to závod, který oslovil nejen mou hlavu, ale také srdce. Pro Českou republiku je nesmírná škoda, že už nemá takovou výkladní skříň," posteskne si dvaasedmdesátiletý Doležel.

Slavného závodu, který se jezdil od roku 1948, se ujal v roce 1992. V tu dobu vykazoval čtyřmilionový dluh. Doležel mu vrátil lesk a držel jej dvanáct let. „Naším cílem bylo zařadit jej mezi dvacet největších závodů na světě, což se nám v roce 2002 téměř povedlo. Měl hlavu a patu, obrovskou organizační, společenskou i závodní úroveň," upozorňuje Doležel.

Cyklista Pavel Doležel v přípravě zvládal i lyže. Naposledy jej řídil v roce 2004. O rok později se neuskutečnil a v roce 2006 napsal Závod míru svou poslední kapitolu. Už bez Doležela. „Peníze se pak hůř sháněly a nebyli jsme schopní dohodnout se na kompromisu. Nechci se s nikým dohadovat přes média, ale nepochopím ty, kteří na Závodě míru vyrostli a po revoluci pro něj neměli slušné slovo," posteskne si.

Nyní už se jezdí pouze Závod míru juniorů. „Na velký závod potřebujete tak třicet milionů. Máme schopné lidi, kteří jej dokáží zorganizovat. Kdyby se odhodlal Zdeněk Bakala (miliardář a spoluvlastník profesionální cyklistické stáje Omega Pharma-Quick Step pozn. red.), bylo by to od něj záslužné," říká.

Závod míru a jeho první ročníky předznamenaly Doleželovu cyklistickou kariéru. „Jezdilo se přes Černou Horu, odkud pocházím a sledovat Honzu Veselého (první československý vítěz pozn. red.) pro mě byl doslova magnet. Chtěl jsem sice hrát hokej, ale bruslení mi nešlo, tak vyhrálo kolo," usmívá se.

Přezdívku Toleďák dostal po slavném španělském cyklistovi Bahamentosovi. „Ani nevím, kdo mi ji dal. Přitom s jeho vrchařskou úrovní jsem se nemohl rovnat," povídá.

Spurty ne

Doležel byl dříč, který oplýval vším, co kvalitní cyklista potřebuje. Až na jedno… „V žádném případě jsem nebyl spurtér. Kluci si ze mě dělali srandu, že když bude spurtovat patnáct lidí, dojedu patnáctý," rozesměje se. Vyžíval se v tvrdé dřině. „Měl jsem rád, když se jezdilo nahoru dolů. Věděl jsem, že když nebudu tvrdý, ničeho nedosáhnu," připomíná.

Základ získal jako zaměstnanec Královopolské strojírny v Brně, kam jezdil z Černé Hory. „Každý den tam a zpět. Ať se mi chtělo, nebo ne, musel jsem mazat," vypráví historicky první vítěz ankety Král cyklistiky v roce 1965.

Do reprezentačního družstva se poprvé dostal v roce 1962 a o rok později už stál na startu svého premiérového Závodu míru. „Pro nás znamenal víc než mistrovství světa. Zpočátku bývaly cíle na stadionech, kde se tísnilo až devadesát tisíc lidí, okolo trati jich stál tak milion. Vždyť první přímý přenos z cyklistického závodu udělali Poláci právě ze Závodu míru i s helikoptérou, zadní strana novin patřila jen jemu," vyzdvihuje popularitu.

V roce 1964 se podílel na vítězství Jana Smolíka, o rok později dojel druhý s víc než minutovou ztrátou na Gennadije Lebeděva ze Sovětského svazu. „Lhal bych, kdybych řekl, to pro mě nebyl vynikající úspěch. Sověti měli prostě silnější tým. V roce 1967 jsme jeli v ještě silnějším složení než v roce 1964 a Smolda měl super formu, ale těsně před závodem nám zemřel trenér a nikdo jiný nás neukočíroval," vzpomíná.

V Závodě míru vyhrál dvě etapy. Jednu v Praze a druhou v roce 1964 při etapě do Českých Budějovic po hromadném karambolu. „Tehdy vyjel celý peloton na atletickou dráhu na fotbalovém stadionu. Už si nepamatuji, kdo spadl první, ale postupně popadal celý balík. Byl jsem zhruba na pětadvacátém místě a už jsem stačil zabrzdit. Prokličkoval jsem mezi ležícími jezdci a najednou jsem zjistil, že jedu sám do cíle. Jako vítěz," sděluje.

O dva roky později při etapě do Katovic potkal tvrdý pád jeho. Osm set metrů před cílem se odpoutal z desetičlenné skupiny uprchlíků. Jenže před vjezdem na stadion před ním prudce uhnul televizní vůz a Doležel udělal salto přes auto. Zachránilo ho, že spadl do davu lidí.

Jako na Tour

Absolvoval tři tisíce kilometrů dlouhý závod Okolo řeky Svatého Vavřince v Kanadě, kde skončil čtvrtý a vyhrál etapu do Montrealu, v roce 1965 ovládl závod Okolo Skotska. Vyzkoušel si i amatérskou Tour de l'Avenir, kratší verzi Tour de France. „Do té doby jsme nevěděli, že se dá stoupat třicet tři kilometrů jako na Tourmalet," líčí.

Se závodní dráhou skončil v necelých třiceti letech, když mu vedení tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy a sportu zamítlo přestup k profesionálům. Ve Favoritu se pustil do trénování a deset let vedl reprezentaci. Partu okolo Vladimíra Vondráčka, Vlastimila Moravce a Miloše Hrazdíry dovedl v silničním závodě družstev na 100 kilometrů k bronzu na mistrovství světa 1975 a o rok později k pátému místu na olympiádě.

Pak koučoval kvarteto Michal Klasa, Vlastibor Konečný, Alipi Kostadinov a Jiří Škoda, které získalo bronz na olympiádě v Moskvě 1980 a bronz z mistrovství světa o rok později. Nebýt bojkotu zemí východního bloku, mohli o čtyři roky později v Los Angeles dopadnout českoslovenští cyklisté ještě lépe. „Je to obrovská škoda, mančafty byly naše doména," pokyvuje hlavou Doležel.

Proslul nesmlouvavým přístupem ke svým svěřencům. Takovým, jakým přistupoval dřív k sobě. „Převzal jsem metody svých předchůdců. Cyklisté potřebují mexickou uzdu a kdybych nebyl přísný, ničeho nedosáhneme. Když jsem klukům naplánoval trénink dvě stě kilometrů a jeli dvě stě deset, nelíbilo se jim to. Tak jsem řekl, že druhý den může pršet nebo padat sníh. Přitom jsme byli v Řecku," směje se Doležel, jenž v letech 1984 až 1985 vedl řeckou reprezentaci.

Na kole jezdí stále. „Pořád se vozím, i když nezávodím. Potkáváme se s kamarády a jelikož jsme v důchodovém věku, s optimismem hledíme jen dopředu," usmívá se.

Pavel Doležel

Narozen: 30. listopadu 1940 v Černé Hoře (72 let)

Sport: silniční cyklistika, později kouč české a řecké reprezentace

Klub: Favorit Brno

Úspěchy cyklista: celkové 2. místo v Závodě míru 1965, v Závodě míru startoval šestkrát a vyhrál dvě etapy, historicky první vítěz ankety Král cyklistiky v roce 1965, 12. místo na mistrovství světa v roce 1967, na mistrovství světa startoval v letech 1964 1967, vítěz etapového závodu Okolo Skotska 1965

Trenérské úspěchy: 3. místo na OH 1980, 5. místo na OH 1976, 3. místo na MS 1975, 3. místo na MS 1981 (vše závod družstev na 100 km), v roce 1984 byl jeho svěřenec Jiří Škoda vyhlášen nejlepším amatérským cyklistou světa

Rodina: přítelkyně Alena, synové Martin a Petr

Zajímavost: Závodu míru se zúčastnil jako závodník, trenér, novinář, funkcionář i ředitel

Autor: Jaroslav Kára

25.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies