VYBERTE SI REGION

Gajdoš metal salta a škodil Hitlerovi

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ – Legendární brněnský gymnasta Jan Gajdoš se nebál obtížných cviků, vykloubeného lokte a ani nacistů.

12.8.2010
SDÍLEJ:

Jan Gajdoš.Foto: Repro: Sbírky Muzea města Brna

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Každé ráno řidiči v Židenicích proklínají nekonečnou kolonu aut. Ulice Gajdošova je v ranní špičce jako zlý sen. Málokdo z těch, kteří na „Gajdošce“ stráví za volantem dobrou půlhodinku, si vzpomene na muže, jehož jméno ulice nosí.

Jan Gajdoš. Československý gymnasta, středoškolský profesor a bojovník proti totalitě. Právě po Gajdošovi byla v roce 1946 pojmenována ulice, na které už přes sto let stojí sokolovna, kde legendární Brňan se sportem začínal. „Patřil mezi nejlepší tělocvikáře světa. Jeho volné sestavy na hrazdě, koni na šíř a v prostných byly uchvacující,“ vzpomíná bývalý starosta Sokola Brno I Josef Zezula, který slavného gymnastu vedl v družstvu. Zezulova slova Gajdoš potvrzoval od roku 1923, kdy začal sbírat první úspěchy. Na ten největší si ale počkal dalších patnáct let.

Trojnásobné zlato

Na závodech Mezinárodní tělocvičné federace spojených s X. všesokolským sletem v Praze v roce 1938 získal titul mistra světa v tělocviku. Tehdy gymnasté ve dvanáctiboji závodili i v lehkoatle­tických disciplínách.

K vícebojařskému triumfu brněnský rodák přidal ještě vítězství v družstvech a na prostných. „Jeho propracování povinné sestavy bylo obdivuhodné. Podobnou volnou sestavu od jiného závodníka neuvidíme dlouhá léta,“ píše po závodě Gajdošův kolega Jaroslav Kollinger. Československá sestava za sebou nechala favorizované Švýcary, Jugoslávii i ambiciózní Francouze. Pro Gajdoše to byl poslední velký závod. Kariéru mu přeťala německá okupace.

Gajdoš byl univerzální sportovec. První velkou akci v roli gymnasty si vyzkoušel až ve dvaceti letech. „V závodníka světové třídy vyrostl v Sokole Brno I, kde jej vedl Josef Zezula, Ladislav Vácha, František Erben a Josef Čada. Všestranný borec vynikal v atletice, skocích do vody, krasobruslení a byl i zdatný lyžař,“ uvádí v polovině devadesátých let minulého století na stránkách Brněnského zpravodaje Zdeněk Chmel.

Talentovaný mladík zářil i v barvách prvoligového klubu SK Židenice. Chytal v bráně. Mohl odejít do Norimberku, ale odmítl a zůstal v Židenicích. Od roku 1923 se už definitivně věnoval pouze gymnastice. O rok později se ještě nekvalifikoval na olympijské hry do Paříže, ale amsterdamská olympiáda už Gajdošovi neunikla. „Gymnasté byli pilní. Kdykoliv jsem přišel do tělocvičny, našel jsem je tam. Trénovali tvrdě. Já házel na koš a Ženek vedle mě metal na bradlech,“ říká s úsměvem jeden z posledních sportovců brněnské prvorepublikové éry Josef Fleischlinger.

Výtečný basketbalový hráč a trenér se s Gajdošem na brněnském stadionu potkával často. „Žanek byl takový duch tělocvičny. Měl jsem k němu důvěru a pořád si ho vážím, jako velikána sokolské jednoty. Vzpomínám, když jsme spolu při stavbě Sokolského koupaliště tahali kolečka s pískem,“ zasní se Fleischlinger.

Brněnské střípky

Po tréninku gymnasté chodili splachovat nadýchané magnesium do hospody u Badinů. „Sázeli se, kdo udrží déle na kulečníkovém stole stojku na jedné ruce. Gajdoš zjistil, že někteří podvádí a špičkou se chytají stropu. Rozbil zlostí sklo a na zkrvavené dlani vytvořil rekord,“ vypráví si pamětníci.

Urostlý člen Československé obce sokolské si v přípravě nic neodpustil. „Poznal jsem jeho houževnatost, vytrvalost, nezlomnou vůli a touhu zvítězit. Měl deník, kde si přesně zapisoval, který den zacvičil povinnou sestavu kolikrát a na jakém nářadí,“ uvádí gymnastův přítel Jindřich Tintěra. Gajdoš sport miloval. I při randění se svou budoucí ženou Jarmilou Raclovou se na ulici trumfovali. Gajdoš i na chodníku z ničeho nic frajersky hodil salto. „Jednou ho přepadli dva lumpové. Netušili, s kým mají čest a nakonec se zachránili jen útěkem na policejní stanici,“ traduje se další brněnská historka.

Zraněním neunikl. V Lucemburku si pochroumal zápěstí, na vojně si zase v roce 1928 při pádu z koně těžce vykloubil loket. „Lékař mu řekl, že už cvičit nikdy nebude. Kdepak Gajdoš. Napařoval si loket vřelou vodou a rovnal ho mezi dveřmi. Z obličeje mu tekly potoky potu. Musela to být šílená bolest, ale vyléčil se,“ popisuje vzpomínku kamaráda z vojny Ivana Gajdošová.

Pětadvacetiletý reprezentant tak zamířil na svou první olympiádu do Amsterdamu, odkud si odvezl stříbrnou medaili ze soutěže družstev. Stihnul i hry v roce 1936, které ovšem zastínil nacistický Berlín. Gajdoš zvládnul vystudovat i vysokou školu a nastoupil jako profesor tělocviku a zeměpisu na gymnáziu v Králově Poli. Později učil v Břeclavi a v Kyjově. Působil jako cvičitel i v Chicagu. „Byl veselý, rád zpíval krásné moravské a pijácké písně. Byl pravý moravský bouřlivák,“ přibližuje povahu slavného Brňana Tintěra.

V odboji

Z kruhu vynikajících borců Aloise Hudce, Ladislava Váchy nebo Bedřich Šupčíka vytrhla tehdy pětatřicetiletého Gajdoše válka. Učil v Kyjově, kde nebyl gestapu tolik na očích. „Do Brna se často vracel a sokolské mládeži vyprávěl o svých zájezdech do Ameriky a jiných zemí a promítal jim filmy ze svých největších závodů,“ vypráví ve svých vzpomínkách Gajdošova žena Jarmila.

Českoslovenští sokolové se po roce 1938 zapojili do odboje proti okupantům. Gajdoš nemohl chybět. Ve skupině Jindra, která se v roce 1942 podílela i na atentátu na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha, škodil nacistickým konvojům na železnici. „Němce nenáviděl od dětství. Nejhůř mu bylo, když byl rozpuštěn Sokol. Vzali mu to, co měl v životě nejraději,“ popisuje Jarmila Gajdošová.

Mučením, výslechům a koncentrákům neunikl. Za války znamenalo bušení na dveře bytu před pátou hodinou ranní jedinou návštěvu, gestapo. „Nezastihli ho, protože vyučoval v Kyjově. Vzali s sebou jeho ženu a synka Jiřího. Drželi je až do odpoledne, kdy přivezli i Gajdoše,“ uvádí Rudolf Procházka ve vzpomínkovém sborníku.

Mistr světa a československý patriot čekal v cele v Kounicových kolejích na popravu. „Jarmila našla okno a za ním tu drahou hlavu, dali si i znamení, že se vidí. Jak jí bylo bolestné, že mu nemůže pomoci, nic podat, ani promluvit,“ píše Procházka. Soud už nacisté nestihli. Gajdoš ve vězení prodělal opakovaný zápal plic a onemocněl rakovinou. „Za necelých sedmnáct měsíců z něj v Kouničkách, Vratislavi a Cvikově udělali trosku,“ upozorňuje Chmel.

Bývalý gymnasta se po válce vrací těžce nemocný a v nedožitých dvaačtyřiceti letech v listopadu 1945 umírá. Smuteční průvod sledovalo celé Brno. Gajdoš je od roku 2002 čestným občanem městské části Židenice. Sokol Brno I letos v listopadu uspořádá už devatenáctý ročník Gajdošova memoriálu pro mladé gymnasty.

Jan Gajdoš
Narozen: 27. prosince 1903 v Brně
Zemřel: 19. listopadu 1945 v Brně
Sport: gymnastika
Oddíl: Sokol Brno I
Profese: středoškolský profesor
Úspěchy: LOH 1928 Amsterdam – stříbro v soutěži družstev, LOH 1936 – 4. místo v soutěži družstev,
5 x na MS (Lyon – 1926, Lucemburk – 1930, Paříž – 1931, Budapešť – 1934, Praha 1938), Trojnásobný mistr světa 1938 – víceboj, prostná, družstva)
Zajímavost: za okupace se zapojil do odboje ve skupině Jindra

Autor: Marek Těšík

12.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Pošta ruší svoje pobočky a předává je obcím. Letos už pět, přibývat budou další

Brněnsko - Šetří náklady, ale služby chtějí zachovat. V malých obcích Česká pošta nechává provoz na domluvených partnerech. Do projektu se zapojilo už osm obcí na Brněnsku.

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies