VYBERTE SI REGION

Gymnastce Černé ukončila kariéru prasklá páteř

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Mistryni světa z roku 1979 Věru Černou srazil smolný doskok a nádor na mozku. Brňanka se teď těší z úspěchů syna a vnučky.

27.10.2012
SDÍLEJ:

Brněnskou gymnastku Věru Černou trápí rozlámané tělo. Přesto nepřišla o životní elán a zapojila se do iniciativy Hnutí pro sport, které se snaží podpořit mladé sportovce i bývalé reprezentanty, již se ocitli v existenční tísni.Foto: DENÍK/Attila Racek

Iniciály VČ a sportovní gymnastika? Napadne vás asi Věra Čáslavská. Jenže československý sport se pyšní ještě jedním slavným jménem s těmito iniciálami.

Věra Černá v roce 1979 přivezla zlatou medaili z mistrovství světa. V americkém Forth Worth šestnáctiletá Brňanka ovládla soutěž na kladině. Černá je poslední Češka, která na velké světové akci slavila titul. „Byla jsem v tranzu. Nevím, jak jsem se dostala na stupně vítězů. Organizátoři neměli kazetu s hymnou. Nevěděli, kde Československo leží. Jeden člen výpravy hrál hymnu na klavír. Byla to krása," vzpomíná devětačtyřicetiletá bývalá hvězda gymnastických tělocvičen.

Jenže hned za rok se malé dívce sportovní kariéra rozpadla. Na tréninku si při doskoku poranila páteř. S následky vážného zranění se potýká dodnes. „Trénovali jsme i sedmkrát týdně deset hodin denně. Páteř tvrdý trénink nezvládla. Nelituju toho. Gymnastika mi něco vzala i dala," vypráví brněnská rodačka.

„Chodím těžce, tělo bolí. Za můj stav nemůže jen gymnastika, ale to, že jsem po operacích nedostala komplexní péči. Zdravotnictví má špatně nastavená měřítka," dodává.

Reprezentační soustředění v Nymburku, sobota 21. června 1980. Hodiny ukazují za pět minut poledne, končí trénink. Úřadující mistryně světa má před sebou poslední pokus na přeskoku. Povedený, jenže po dopadu se Černé zatmělo před očima. „Praskl mi třetí bederní obratel a zlikvidovala jsem si obě ploténky," popisuje.

Světová jednička na kladině místo přípravy na moskevskou olympiádu v roce 1980 trávila týdny v nemocnici. S kariérou byl konec. I proto už třiatřicet let česká gymnastika čeká na další světové zlato. „Je to smutné. Dlouhá doba. Narodila jsem se v roce 1963 a mám 63 medailí. Čekám, které holky je budou vozit místo mě," líčí.

Maminka Černé hrála házenou a sportovní nadšení měl i otec. „Začala jsem v šesti letech s rytmikou. Brzy jsem dělala hvězdy, kotrmelce, stojky. Cvičila jsem za domem na trávníku. Když mi bylo osm a půl, šla jsem na trénink na Zbrojovku. Řekli mi, že jsem baculatá. Sedla jsem si na schody a brečela. Nakonec mě vzali," usmívá se při vzpomínce na svoje začátky.

Jen já a kladina

Na prvních závodech skončila až dvaačtyřicátá. „Naštvala jsem se, začala tvrdě trénovat. Za rok jsem stejnou soutěž vyhrála. Když jsem šla na nářadí, byla jsem jen já a kladina, jen já a přeskok. Nic jiného jsem nevnímala," upozorňuje žena, která už jako jedenáctiletá nakoukla do reprezentace.

V tak nízkém věku se mezi elitu probojuje málokdo. „Premiérový reprezentační závod jsem měla v Maďarsku. Nechtěla jsem být lepší než druzí. Chtěla jsem být nejlepší ze všech. Tato vlastnost mi zůstala," říká.

Brněnskou gymnastku Věru Černou trápí rozlámané tělo. Přesto nepřišla o životní elán a zapojila se do iniciativy Hnutí pro sport, které se snaží podpořit mladé sportovce i bývalé reprezentanty, již se ocitli v existenční tísni.

Černá měla nejraději kladinu a bradla. Rozuměla si ovšem i s přeskokem. „V sedmnácti jsem měla muší váhu. Na můstek na přeskok člověk musí naskočit velkou silou. Když není váha, není odraz. Skákala jsem dobře jen díky výborné technice," pokračuje ve vyprávění. Na domácích závodech končila většinou druhá za Evou Marečkovou. Na mezinárodní scéně zářila. „Osm let jsem slýchala z amplionu na stadionech Vera Cerna, Czechoslovakia. Proto nemám ráda, když se mi říká Věra, radši mám Věrku," směje se.

V roce 1977 skončila na svém prvním mistrovství Evropy pátá. Za dva roky ovládla světový šampionát v Americe. „Jeli jsme pak do Anglie na Světový pohár. V Americe byla veliká hala jako fotbalové hřiště, v Anglii byla podobná naší brněnské. Připadala jsem si jako na Zbrojovce. Vyhrála jsem bradla a kladinu. Na prostných jsem byla druhá," vypočítává.

Na zpáteční cestě měla v kufru tři skleněné poháry. „Řekli mi, že batohy mají nadváhu. Vytáhla jsem trofeje a teprve pak mě celníci pustili na palubu," dodává. Po návratu do republiky Černou všichni oslavovali. Žebětínští sousedi napsali na zeď: Nezapomenutelná mistryně Věra Černá.

Zlato a bolavé tělo

Jenže přišel smolný doskok v Nymburku. A aby toho nebylo málo, v roce 2003 už trojnásobnou matku potkalo další selhání těla. Kvůli operaci pozdě objeveného nádoru na mozku ležela tři dny v kómatu. Lékaři Černé dávali jen desetiprocentní šanci na přežití. „Říkali, že chodit nikdy nebudu. Stěžovala jsem si na nepříjemné pocity už předtím, bolela mě hlava a pravé oko. Chtěla jsem na CT vyšetření, ale doktoři mě nevzali," tiší hlas žena, se kterou se osud nemazlil.

„Pomohlo mi modlení a víra. Moc jsem chtěla domů, ale doktor řekl, že mě pustí, až dojdu z pokoje do ordinace. Nevěřil, že to zvládnu. Za týden jsem vstala a chodila. Říkal, že je to zázrak," vykouzlí na rtech úsměv.

Černá v posledních čtyřech letech přišla i o sociální dávky a průkaz pro handicapované občany. „Lékaři mě přestali posílat do lázní, na rehabilitace, sebrali mi příspěvky. Trnu, co bude dál. Stav se mi zhoršil. Rok chodím po nemocnicích, celé noci nespím a trpím bolestí," přibližuje trable s ochrnutím poloviny těla, prasklými menisky a všemi druhy artrózy.

I proto se vrhla do iniciativy Hnutí pro sport, která má ze státního rozpočtu vyčlenit fond na rozvoj sportování mládeže i na podporu bývalých reprezentantů, kteří potřebují pomoc. „Děláme sportovní kampaň. Chceme rozhýbat lidi, aby cvičili, protože děti se sportu věnují málo. Peníze z hazardu i z reklam v televizi mají plynout do sportu," uzavírá žena, kterou těší první gymnastické úspěchy vnučky Terezy a tituly mistra republiky syna Daniela, který září ve stolní hře dáma.

Navíc se Černá vrhla i na literaturu. Píše básnické sbírky a plánuje vydání monografie.

Věra Černá

Narozena: 17. května 1963 v Brně

Sport: sportovní gymnastika

Kluby: Zbrojovka Brno, Sokol Brno I

Národní tým: v reprezentaci mezi lety 1974 až 1980

Úspěchy: 1. místo na kladině na MS 1979 ve Forth Worth (USA), několikanásobná mistryně republiky, medailistka ze Světových pohárů

Zajímavost: Narodila se v roce 1963 a v kariéře nasbírala 63 medailí z vrcholných akcí. Vystudovala Vysoké učení technické v Brně.

Rodina: vnučka Tereza, dcery Kristýna a Lucie, syn Daniel

Autor: Marek Těšík

27.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies