VYBERTE SI REGION

Haník bral s Brnem titul navzdory revoluci

Brno - Zdeněk Haník toho stihl ve volejbale dost: dvě stovky startů v reprezentaci, tři tituly i čtvrté místo v Evropě. Nyní šéfuje svazu.

19.5.2012
SDÍLEJ:

Trenér české volejbalové reprezentace Zdeněk Haník.Foto: DENÍK/Ota Bartovský

Větší odborník na volejbal se v České republice hledá těžko. Však také Zdeněk Haník sedí na nejvyšším postu funkcionářské pyramidy. Současný předseda volejbalového svazu má bohaté zkušenosti jako trenér i hráč. Pod vysokou sítí slavil před dvaadvaceti lety poslední brněnský titul, s českou reprezentací dosáhl v roce 2001 na nejvýraznější úspěch za poslední léta, když na evropském šampionátu v Ostravě získal čtvrté místo. Jméno si udělal také v Rakousku. A z palubovek vlastně doposud nezmizelo. Jeho syn Zdeněk hraje extraligu za Ostravu.

Někteří lidé mají štěstí, že mají talent hned na několik sportů. Haník k nim patřil. Zkoušel hokej, dal vale dorostenecké lize v basketbalu. To vše kvůli volejbalu. „Přivedl mě k němu táta, sám aktivní hráč. Poznal, že mi tento sport zachutnal. Měl jsem nápadný talent na míč," rozkrývá své začátky pětapadesátiletý šéf českého volejbalu.

Jeho kariéra se však rozvíjela pomalu. Po letech v brněnské Technice jej konečně vzal na milost volejbalový guru Karel Láznička, který přitom ve své Zbrojovce upřednostňoval jiné typy hráčů. „Pro něj jsem byl malý. Měl rád dlouhány. Ale myslím, že mě uznával, přestože náš vztah byl hodně napjatý. Na jeho gusto jsem prý dělal moc problémů. Lidsky jsme měli hodně sporů. Všechny Čechy navíc považoval za vyčůrané. Ale do hráčů viděl jako málokdo, což byla jeho přednost," vzpomíná na legendu domácího volejbalu.

Láznička seděl na lavičce také v době posledního brněnského titulu, celkově osmého. Psala se sezona 1989/1990. Od předchozí brněnské trofeje uběhlo dlouhých šestnáct let. A přicházelo přelomové období nejen pro brněnský volejbal. V listopadu začaly společenské změny a Haník rozhodně nestál stranou. Z dvaatřicetiletého volejbalisty a pedagoga se stal „sametový revolucionář". „Hlavně s trenérem Zdeňkem Václavíkem. Politika týmem dost kymácela. Trošku jsme proto ulítli a občas hráli mizerně. Občas nám to kluci trochu vyčítali," přiznává muž, který vedl místní část Občanského fóra.

„Byl jsem v rodině vychovaný jako antikomunista. Pořád jsme lítali po demonstracích, což nám vzalo hlavu. Proto jsme hráli blbě," vrací se zpět k volejbalu dvousetnásobný reprezentant.

Haníkovy a Václavíkovy aktivity neviděl trenér Láznička rád. „Byl na nás zlý. Jednou ráno jsem letěl pro noviny, čapnul mě a nechápal, proč se místo volejbalu soustředím na nákup novin," povídá.

Špatné to s týmem Zbrojovky však nebylo. Sestava Palinek, Haník, Mikyska, Knoflíček, Adamec, Samek a Stejskal soupeře strašila.

Ve finále „revoluční" sezony doma dvakrát přehrála Odolenu Vodu, venku jednou padla. Po druhém zápase ve středních Čechách se už Jihomoravané vraceli s titulem. „Zápasy mám v živé paměti. Pro Brno výhra znamenala mezní okamžik, protože město na tituly moc zvyklé nebylo. Přesto byla brněnská hala pořád plná. Po příjezdu do Brna jsme vylezli na nějakou sochu na náměstí. Pak mě z ní sundávali policajti," směje se při vzpomínce Haník.

O příčinách úspěchu má jasno. Rozhodl výborně zkombinovaný kádr. „Vždycky je důležité opřít se o někoho, kdo míče zatluče. My měli výborného smečaře Mikysku. Palinek teprve začínal, ale už disponoval obrovskou kvalitou. A já byl v nejlepších letech," představuje část zlatého týmu.

Při finále v Odoleně Vodě se Haník zároveň loučil s brněnským dresem. Za dvěma dalšími dílky zlatého hattricku zamířil do zahraničí. Přitom rakouský celek Donaukraft Vídeň v té době rozhodně neměl kvality špičky československé nejvyšší soutěže. „Pro mě to byl trochu skok dolů, ale pořád jsem byl v nároďáku. Ale přiznávám, že hlavní motivace byla ekonomická," dodává Haník, který s týmem dosedl na rakouský trůn v roce 1992. Pak zase přestoupil, do Bratislavy. „Dala mi na československé poměry skvělou nabídku," vysvětluje pohnutky.

I s tamním celkem VKP slavil prvenství. „Ale nejcennější je vždycky první a domácí titul," upozorňuje Haník.

Po konci aktivní kariéry se před ním otevřely dvě cesty. Mohl navázat na pedagogickou kariéru a věnovat se češtině a literatuře, nebo zůstat u volejbalu jako trenér. „Psycholog Hanák mi doporučil pozici kouče, prý se pro mě hodí. Ale ne, neměl jsme to vědecky podložené. On je spíš takový čaroděj," směje se.

Přesto poslechl a začal se věnovat rakouským týmům Ennsu a Innsbrucku, později na čtyři roky převzal národní tým jižních sousedů. „V začátcích jsem v sobě dlouho neuměl zapřít hráče. Taky jsem neuměl hrát play off," přiznává těžkosti.

Další problémy nastaly, když Haník poprvé převzal český výběr. „Češi jsou zkrátka svébytná skupina. Nemluví přímo, kličkují. Naproti tomu Rakušané do všeho jdou s otevřeným hledím," všímá si rozdílů mezi národními mentalitami.

Také přístup zahraničních hráčů a trenérů je jiný. I proto se někdejší rakouský trpaslík stejně jako další země přinejmenším dotáhl na českou úroveň. „Stalo se to díky jejich píli a schopnosti přebírat moderní trendy. To nám moc nejde," upozorňuje.

Přesto se mu českou reprezentací podařil mistrovský kousek. Národní tým dovedl na evropském šampionátu v roce 2001 na čtvrtou pozici. „Neočekával jsem to a netipoval. Sestavil jsem mix lidí, kteří se chtěli ukázat," vzpomíná na sestavu ostravského šampionátu, které dominovali hráči Lébl, Kubala nebo brněnský rodák Dubš, který se v reprezentaci objevil poprvé až pod Haníkem.

„Bramborová" medaile ale byla v posledním desetiletí ojedinělý úspěch domácího volejbalu. „Tato generace měla na víc, na velký mezinárodní úspěch. Jenomže se toho nevyužilo. Nevyšla žádná mistrovství Evropy, přitom se u mužstva střídali nejrůznější trenéři," lituje.

K reprezentaci se Haník ještě vrátil, ale v roce 2009 po postupu na mistrovství světa rezignoval. A k trenéřině se už nevrátil. Místo toho se rozhodl obsadit pozici předsedy českého svazu. „Rozhodně toho nelituju. I když už dva roky nedělám nic jiného, než se starám o volejbal. Na kouče je tlak z vrchu i zespoda, jejich peníze jsou zasloužené. Na předsedu jen zespoda, ale samozřejmě o to větší. Všichni ve volejbalové sféře si hájí svoje zájmy," představuje úskalí funkce.

Předsednictví jej stojí čas i o víkendech, dvě vášně si ale Haník ujít nenechá. Kromě obligátního tenisu má velkou lásku v kultuře. Miluje vážnou hudbu a divadlo. „Hlídám si, aby mi na tyto věci čas vystačil. Kamarádím se s herci nebo třeba skladatelem Zdeňkem Mertou," překvapuje někdejší sportovec neobvyklými zájmy.

Zdeňek HaníkZDENĚK HANÍK

Narozen: 22. ledna 1957 v Rychnově nad Kněžnou

Sport: volejbal

Současná profese: předseda Českého volejbalového svazu

Hráčské úspěchy: mistr ČSFR 1990 (Brno), mistr Rakouska 1992 (Vídeň), mistr Slovenska 1993 (Bratislava), 200 startů za národní tým ČSFR

Trenérská kariéra: Union Enns, Innsbruck, reprezentace Rakouska 1995–1999, Bratislava (titul 2004), reprezentace ČR 2001–2002 (4. místo na ME 2001), 2006, 2007, Trenér roku ČR (2001), SR (2004)

Zajímavosti: Aktivně se účastnil sametové revoluce. V roce 1989 skončil druhý v anketě o nejlepšího československého volejbalistu

Autor: Michal Čejka

19.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies