Do cíle zbývá poslední kolo a na čele závodu stále bojuje desítka jezdců. Pořadí se mění na každém metru, v nájezdech do zatáček kapotáže motocyklů o sebe téměř drhnou. Závody Red Bull MotoGP Rookies Cupu nabízí často nejnapínavější podívanou závodního dne, i když tvoří pouze doprovodný program velkých cen mistrovství světa silničních motocyklů. Výběrový test ve španělském Aragonu před týdnem rozhodl, že jihomoravským želízkem v seriálu jezdeckých nadějí bude v příští sezoně také patnáctiletý Brňan Karel Hanika.
Kolik se vás v kempu sešlo?
Přijelo nás přes stovku. Co vím, tak tam byli jezdci z USA, Kanady, Mexika, Brazílie, Jihoafrické republiky, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu a samozřejmě také z Evropy. Tři kluky jsem znal z dřívějška, jeden z nich také postoupil jako já.
Byl jste při akci nervózní?
Byl jsem hodně. Hlavně jsem se bál, abych nespadl. Musel jsem se snažit o klidnou soustředěnou jízdu bez pádu.
Kolik vás nakonec pro příští sezonu vybrali?
Jedenáct, deset kluků a jednu slečnu. Myslím, že ji nevybrali jen proto, že je holka, jela opravdu dobře. Z letoška zůstalo čtrnáct lidí, což znamená, že nás v příštím roce pojede opět pětadvacet.
Jak jste si cítil, když vám řekli, že jste mezi vybranými jezdci?
Z postupu jsem měl obrovskou radost. Takovou, jako už dlouho ne. Tohle bylo naprosto nesrovnatelné s titulem mistra republiky nebo třeba s loňským vítězstvím v seriálu Alpe Adria Championship. Účast v juniorském mistrovství světa znamená pro mne obrovský úspěch dosavadní kariéry.
Byl s vámi i otec, bývalý mistr republiky superbiků?
S kým jiným bych tam měl být než s taťkou… Se vším mi velmi dobře radil a na tom, že jsem se do Red Bullu dostal, má velký podíl.
Jak vás testovali?
Při prezentaci nám dali dresy s čísly a hned druhý den jsme už jezdili. Vždy po osmi lidech ve skupinách. Každý večer nám pak na setkání řekli, kdo postoupil do dalšího dne a kdo dostane pozvánku do Red Bull MotoGP Rookies Cupu 2012.
Dostali jste i rady, jak máte jezdit?
Těsně před každou jízdou jsme měli minibrífink, kde nám řekli pár věcí. Něco málo o motorce, trati, jak máme projíždět zatáčky. Hlavně nám kladli na srdce, abychom svou snahu moc nehrotili a jezdili v klidu.
Typickým rysem šampionátu jsou identické motocykly KTM. Jak vám seděl?
My jsme ale jezdili na osmdesátkách Metrakit, absolutně nesrovnatelných se stopětadvacítkami, se kterými normálně závodím. Motorka moc nejela, pérování nebylo také nic extra a vůbec nejhorší byly pneumatiky.
V čem?
Měly vzorek a strašně to na nich klouzalo. Ale právě o to promotérům šlo. Chtěli vědět, jak se kdo s takovými podmínkami popere. Jsem celkem přizpůsobivý, takže za pár kol jsem si zvykl.
Měřili vám i časy?
Ano. Měl jsem čtvrtý nejlepší výsledek celého víkendu. Tedy alespoň mi to tak organizátoři řekli. (smích) Poměrně dlouho jsem držel nejrychlejší kolo, soupeři mě předstihli až v posledních třech jízdách. I tak jsem byl nadšený z dosaženého výsledku.
AMOS KREJČÍ