VYBERTE SI REGION

Havlíček: Veslařský trénink v zimě? Trenažer je na bednu, jen koukáte na stopky

Brno – Před pěti roky dělal své první veslařské krůčky, velká píle a talent však dvacetiletého brněnského veslaře Štěpána Adama Havlíčka brzy katapultovaly mezi absolutní českou špičku. A mladík, který se kromě vrcholového sportu poctivě věnuje i studiu, sní o své premiérové účasti pod pěti kruhy. „V úvahu připadá kvalifikace na dvojskifu, ale větší šanci cítím v párové čtyřce," povídá vodácká naděje pro olympijské hry v Riu de Janeiro.

21.2.2016
SDÍLEJ:

Veslař Štěpán Adam Havlíček.Foto: Archiv Lodní sporty Brno

Jezero Rodrigo de Freitas, na kterém se pojede v Brazílii olympijská regata, prý páchne a je plné řas. Jak nepříjemně se závodí v takových podmínkách?

Rozhodně je to nepříjemné, při jízdě bývá totiž nosohltan daleko citlivější na pachy. Mnohdy stačí jen když jedeme závody v trenažerovně a je tam trošku sušší vzduch. Po dojezdu pak nikdo nemůže dýchat a všichni odpadáme. Problém jsou samozřejmě i řasy. Na spodku lodi je takzvaná kačenka, která zajišťuje stabilitu a zabraňuje vytáčení do stran. Když se o ni řasy zachytí, veslaře to zbrzdí. Jako když člověk zmáčkne brzdu na kole a při tom se snaží nadále intenzivně šlapat.

Jel jste někdy závod v hodně znečištěné vodě?

Popravdě skoro každý rok. Na jaře se na slepém rameni Vltavy v Hoříně jezdí šestikilák a na spodek lodi se často zachytávají halouzky nebo listí, co ve vodě plavou. V takovém případě je lepší zastavit a dát kontra, aby se člověk vrátil a nepořádku se zbavil. Pochybuji však, že bude takhle někdo zastavovat na dvoukiláku na olympiádě. (směje se)

V zahraničí se nic takového nestává?

Většinou ne, protože se závodí na ozkoušených kanálech a jezerech. Sem tam se sice nějaké nečistota ve vodě objeví, ale závod to nikterak neovlivní. Třeba ve Varese v Itálii mají s řasami drobný problém, avšak chomáčky, které jsou ve vodě, chytají pravidelně každé odpoledne do sítí.

Veslařské klání se v Brazílii uskuteční přímo uprostřed města s výhledem na slavnou sochu Krista Spasitele. Je neobvyklé závodit v takovém prostředí?

Ani bych neřekl, téměř vždy nás totiž obklopuje nádherná krajina. Odmalička jsem závodně plaval, takže jsem dřív vnímal jen dno bazénu a v duchu si říkal, která dlaždička byla křivá. (směje se) Veslování je v tomhle naprosto jiné. Třeba na závodech ve Varese kouká člověk celou dobu na Alpy, minulý rok na svěťáku v Lucernu jsme pak mohli sledovat, jak se kolem jezera slétávají ledňáčci, volavky a další vzácní ptáci. Parádní to bylo i v Mnichově, kde je průzračná voda, v níž plavou třeba i metrové ryby.

Štěpán Adam Havlíček
- Narodil se 24. března 1995 v Brně.
- Brněnský veslař, který reprezentuje klub TJ Lodní sporty Brno.
- Trénuje ho Miroslav Možný.
- Odmaturoval na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka a nyní na brněnském Vysokém učení technickém studuje obor materiálové inženýrství.
- Do patnácti let se věnoval na vrcholové úrovni plavání. Vybojoval několik republikových titulů.
- Ve volném čase rád plachtí, sjíždí divoké řeky, lyžuje či sleduje filmy.
- Největší úspěchy: bronzový medailista z mistrovství Evropy juniorů v roce 2013 (skif), finálová účast na mistrovství světa juniorů v roce 2013 (skif), účastník mistrovství světa veslařů do třiadvaceti let v roce 2014 (párová čtyřka), 10. místo na Světovém poháru v Lucernu 2015 (párová čtyřka), vítěz Pražských primátorek 
v roce 2013 (osmiveslice), několikanásobný mistr České republiky v juniorských a seniorských kategoriích

Veslování se věnujete až od patnácti let, předtím jste dlouho plaval. Co vás přimělo ke změně sportu?

Trenérka, která mě v brněnské Kometě vedla odmalička, umřela na rakovinu a pod vedením jiných už to nebylo ono. Také mi nevyhovovalo, že jsem přijel někam na závody a z města viděl jen bazén. Proto jsem se poohlížel po jiném sportu.

Pohltilo vás veslování okamžitě?

Srdce mě táhlo vždycky k venkovním aktivitám, takže už po dvou týdnech jsem si říkal, že veslování je nesmírně zajímavý sport. Na vodě se vždy odpoutám od všech problémů, uniknu z městského ruchu a zároveň se neskutečně uvolním a nabiji energií.

Jak rychle jste se probojoval mezi elitní české veslaře?

Na reprezentační úroveň jsem se dostal asi za půl roku od chvíle, kdy mě kamarádka vybídla, abych veslování vyzkoušel. Fyzicky jsem na to měl bez problémů, pokulhávala však technika. Postupně jsem se zlepšoval a už v juniorech jsem na skifu vybojoval bronzovou medaili na mistrovství Evropy a ve stejném roce i finále na mistrovství světa.

Pomýšlel jsem už tehdy na účast pod pěti kruhy?

V hlavě olympiádu mám delší dobu, jsem však člověk, který se nechce upínat jen na jednu věc a vzhlížet k jednomu cíli. Pořád jsem dost mladý a na závodech běžně stojím proti třicetiletým borcům, kteří mají velkou část kariéry za sebou, řadu zkušeností v zádech a neskutečné fyzické schopnosti. Do kvalifikace o Rio dám všechno, ale připouštím si, že to nemusí vyjít.

V jaké disciplíně se pokusíte do Brazílie kvalifikovat?

V úvahu připadá dvojskif, ale větší šanci cítím v párové čtyřce.

Co vás na párové čtyřce baví nejvíc?

Především že člověk nemyslí jen na sebe a musí spolupracovat s ostatními, byť to tak na první pohled nevypadá. Laik si často myslí, že všichni taháme za vesla jako loutky, každý má přitom svoji úlohu. Háček (veslař, který je na přídi a projíždí cílem jako první – pozn. red.) se stará hlavně o techniku a při tréninku hlídá, jestli není v blízkosti lodi nějaká překážka. Veslařům, kteří jsou uprostřed, se říká motory a jejich úkolem je udržovat tempo udávané strokem (veslař, který je na zádi a projíždí cílem jako poslední – pozn. red.).

Jak moc vás rozhazuje, když se posádka lodi neustále obměňuje?

Pokud se protáčí třeba šest lidí, je to celkem v pohodě, i když chvíli trvá, než si na sebe zvykneme a sjednotíme jednotlivé techniky. Větší problém však nastává, když se obmění celá posádka. To udělá hrozný čurbes. Stojí pak hrozné úsilí, aby si veslaři s odlišnými technikami sedli. Poměrně často pak třeba i kvůli takovým věcem dochází na trénincích k hádkám.

Kdy se vám naskytne příležitost se o olympijské hry v brazilském Riu poprat?

Nejprve bude začátkem dubna národní kvalifikace 
v Hoříně, z níž vzejde párová čtyřka, která se bude sjíždět 
v Praze na Vltavě. V květnu pak na vybranou posádku čeká dodatečná olympijská kvalifikace ve švýcarském Lucernu.

Směřujete už nyní přípravu 
k brazilské olympiádě?

Snažím se. Zíma byla opět poměrně dost mírná, takže jsem se dostal častěji na přehradu a mohl si osvěžit techniku. Dokonce jsem vyjel i na Štědrý den v santovské čepici. (směje se) Když člověk dlouho nevesluje, ale jezdí pouze na trenažerech, ztrácí cit pro vodu. V tom mají obrovskou výhodu státy, kde je teplo, nebo veslaři, kteří jezdí do příhodných podmínek třeba na tříměsíční soustředění.

cesta do Ria
Dodatečná olympijská kvalifikace veslařů se uskuteční 23. až 25. května ve švýcarském Lucernu, přičemž do Ria postoupí vždy dvě nejlepší posádky. Štěpán Adam Havlíček má největší šanci se do Ria de Janeiro dostat v párové čtyřce, nejprve však musí uspět na nominačním závodě, který se uskuteční 9. dubna v Hoříně nedaleko Mělníka.

Dost času jste také strávil v hale.

Máte pravdu. Když prší, mrzne, fouká studený vítr a nebo je už tma, jdu dovnitř na trenažer nebo na veslařský simulátor. Trenažer je na bednu, člověk kouká hodinu jen na stopky. (směje se) Na simulátoru to bývá mnohem lepší. Veslař má v podstatě stejné vybavení jako na vodě s tím rozdílem, že je všechno uchycené v betonu. Dá se v něm nastavit třeba i obtížnost vody.

Studujete druhý rok na brněnském Vysokém určení technickém. Jak se vám daří skloubit školu s vrcholovým sportem?

Docela špatně. Třeba při posledním zkouškovém jsem několikrát koučovi volal, že si daný den odtrénuji doma na kole. Honím čas, jak se dá. Poslední dobou dokonce přemýšlím, že se přestěhuji blíž k přehradě, cesta tam a zpátky z bytu mi totiž vždycky zabere hodinu a půl, což je opravdu hodně.

Škola vás baví?

Musím přiznat, že ano. 
V dnešní době už se řada veslařů věnuje kromě sportu i práci. Třeba zlatí olympijští medailisté z Londýna Eric Murray a Hamish Bond, kteří reprezentují Nový Zéland, pracují na půl úvazku, mezi veslaři je navíc další řada inženýrů a doktorů. Nerad bych se jednou dostal do fáze, kdy budu v třiceti nebo pětatřiceti po konci kariéry zvažovat, co dál. Každý nemůže trénovat.

Jaký obor studujete?

V letošním školním roce jsem přestoupil z obecného inženýrství na materiálové inženýrství a nemůžu být spokojenější. O veslování teď často přemýšlím úplně jinak. Počítal jsem si třeba, proč je karbonová tyč, na jejímž konci je list (záběrová část vesla – pozn. red.), po sezoně víc prohnutá. Karbon totiž má mít až do určitého fyzikálního zatížení neměnné vlastnosti. Nakonec jsem přišel na to, že dochází k určitým tepelným únikům.

Najdete si kromě veslování a školy čas také ještě na jiné aktivity?

Moc volného času popravdě nemám, ale čím víc jsem u vody, tím víc mě baví vodácké sporty. Rád plachtím nebo sjíždím divoké řeky, občas si i zalyžuji nebo se podívám na nějaký film.

MIROSLAV VOZDECKÝ

Autor: Redakce

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Pošta ruší svoje pobočky a předává je obcím. Letos už pět, přibývat budou další

Brněnsko - Šetří náklady, ale služby chtějí zachovat. V malých obcích Česká pošta nechává provoz na domluvených partnerech. Do projektu se zapojilo už osm obcí na Brněnsku.

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies