"Nehraju si, že mám díky tomu o to větší radost z výsledku. Spíš si přeju, abych na podobné umístění častěji navázala," říká.

Proniknutí do elitní desítky nečekala. I proto, že výkonnost při závěrečném běhu není po zraněních a omezeném tréninku podle jejích představ. „V předchozích podnicích jsem se vždy snažila o tempo, na které mám po celý závod. Teď jsem zariskovala a napálila běh hned od začátku s tím, že uvidím, kolik vydržím. A docela se to povedlo," směje se Frintová, kterou loni brzdily únavové zlomeniny.

Aby si je neobnovila, dává na sebe větší pozor. „Při běhu trénuji jen dvě třetiny toho, co dřív. Proto momentálně nejsem na takové úrovni, abych stačila nejlepším. Navíc se v posledním roce objevily výborné běžkyně, které klidně mohou sekundovat na dráze atletkám," popisuje zostření konkurence.

Na rozdíl od ostatních účastníků dorazila Frintová do Japonska až těsně před závodem. „Pokud letíte třeba přes noc, je dobré si vzít prášky na spaní, které pomohou lépe překonat časový posun," popisuje praxi při cestě sedmi časovými pásmy.

Příjezd téměř na čas startu si schválně naplánovala kvůli penězům. Aby ušetřila. Náklady na účast na závodě třeba v Japonsku se šplhají až k padesáti tisícům korun. „Vše jsem si platila ze svého," přibližuje devětadvacetiletá žena praxi českého triatlonu.

Z Jokohamy se ale díky povedenému výsledku vrátila i o něco méně bohatší. „Odměna mi pokryla náklady a ještě mi zbylo i něco málo navrch, což ke příjemné. To se ale nepodaří každý závod," upozorňuje patnáctá žena londýnské olympiády v loňském roce.