VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hlavoňová má olympijskou trilogii i národní rekord

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘILA/ - Výškařka Zuzana Hlavoňová má čtrnáct českých titulů, světové i evropské stříbro a kamarádila se se slavnou Kajsou Bergquistovou.

21.1.2012
SDÍLEJ:

Bývalá výškařka Zuzana Hlavoňová má čtrnáct českých titulů a světové i evropské stříbro.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Rodačka ze slovenské Šaľy, která razítka v cestovním pasu počítá po desítkách. Křižovala Evropu, byla v Americe, Austrálii, obdivovala švýcarské hory. Přesto má ze všech míst nejraději Brno, což často zmiňuje. „Líbí se mi tady. Nechci žít jinde,“ říká bývalá atletka Zuzana Hlavoňová.

Trojnásobné účastnici olympijských her může patriotismus závidět kdekdo s rodokmenem nadupaným brněnskými rodáky. „Bydlela jsem rok v Praze a Brno mi potom připadalo strašně sympatické. Zažila jsem tady studentský život, který mě ovlivnil,“ vypráví osmatřicetiletá výškařka.

Chybělo málo a česká atletika přišla o jednu z nejvýraznějších postav historie. Vždyť Hlavoňová, za svobodna Kováčiková, už dvanáctou sezonu drží dosud platný český výškařský rekord. V červnu roku 2000 skočila v Praze rovné dva metry. Dvojnásobná medailistka z vrcholných světových akcí klidně mohla reprezentovat Slovensko. „Zůstala jsem v Brně kvůli budoucímu manželovi, škole a trenérovi, u kterého jsem nahlásila trvalé bydliště. Kdo měl stálý pobyt na českém území a byl Slovák, mohl se rozhodnout, které občanství si vezme. Dávali ho na úřadech tenkrát každému,“ popisuje.

Hlavoňová si nedokázala představit závodit za Slovenskou republiku a na tréninky dojíždět do Brna a do Prahy. Rozpad federace se jí vůbec nezamlouval. „Mohla jsem si myslet, co jsem chtěla, ale politici nás rozdělili. Pro mě bylo lepší, kdybychom zůstali jedna republika, protože mám rodinu na Slovensku a žiju v Brně. Dlouhý čas jsme strávili jako jeden stát. Nepřipadalo mi, že závodím v cizím dresu,“ vzpomíná žena, která změnu občanství řešila na poslední chvíli až 30. prosince 1992.

Dlouhonohé děvče se věnovalo gymnastice, volejbalu i házené. I atletika Hlavoňovou bavila. K výšce se dostala v osmé třídě. „Přitom na prvních závodech jsem neskočila ani metr a zůstala poslední,“ usmívá se.

Stačilo šest let a černovláska si vyskákala dva české tituly. Ze zlaté medaile se v roce 1994 radovala v hale i pod otevřeným nebem. O dva roky později balila kufry a mířila do Atlanty na první olympijské hry. „Věděla jsem, že umím soupeřit se světovou špičkou. Limit byl 194 centimetrů, což byl můj osobní rekord. Dva pokusy jsem nedala a pořadatelé kvůli dešti závod přerušili. Po půl hodině v šatnách jsem před sebou měla jediný pokus. Skočila jsem a postoupila do finále. Nemohla jsem tomu věřit,“ kroutí hlavou reprezentantka, která nakonec v Atlantě skončila na jedenácté příčce.

Dva metry a Sydney

O čtyři roky později odjížděla na druhou olympiádu do Sydney v roli jedné z favoritek. Vždyť tou dobou už měla v kapse stříbro z halového mistrovství světa v japonské Maebaši i z halového evropského šampionátu v belgickém Gentu. Jenže v Austrálii překonala pouze 190 centimetrů a skončila znovu jedenáctá. „Neprodala jsem, na co jsem měla. Potkaly mě v přípravě divoké podmínky. Nahrnul se na mě velký tlak. Moji dva trenéři se nepohodli, což se projevilo i na mně. Rozhodilo mi to hlavu. V závodě mi byl výsledek lhostejný a po Sydney jsem měla atletiky plné zuby,“ mrzí ji dodnes.

Podle odborníků i mnohých závodníků právě Austrálie nachystala sportovcům i divákům nejlepší hry v dějinách. I Hlavoňová si je užila. „Vzpomínky na Sydney? Prostě perfektní olympiáda. Závodila jsem až úplně poslední den. Nemohla jsem lítat po městě a po jiných závodištích. Člověk se soustředí a jen čeká. I tak jsem stihla aspoň trošku koukat na jiné sporty a nasát atmosféru,“ zasní se.

Trilogii pod pěti kruhy uzavřela v roce 2004 v Aténách, kde už ovšem závodila po přerušení kariéry a mateřské dovolené. Do finále neproklouzla. „Chtěla jsem dobrý výsledek, ale po narození syna jsem věděla, že už na špičkový výkon nemám,“ uvědomuje si reprezentantka, která v téže sezoně v jedenatřiceti letech definitivně s vrcholovou atletikou skončila.

„Za největší úspěch považuju skočené dva metry. Dvou stříbrných medailí si vážím, ale obě jsou halové. Venkovní mají vyšší hodnotu,“ komentuje český rekord závodnice, která na šampionátu pod otevřeným nebem skončila nejlépe čtvrtá. Stalo se to v roce 1999 ve španělské Seville. Čtrnáctinásobná mistryně republiky našla pro cenné placky neobvyklé místo.

„Hrály si s nimi děti, pak jsme se přestěhovali do Jundrova a bylo mi líto medaile věšet na nové zdi. Proto jsou v garáži. Vedle mám na hřebíku i tretry, se kterými jsem skočila rekord. Ostatní boty jsem rozdala,“ povídá.

Výškařská parta

Nejvíc si rozuměla se slavnou Švédkou Kajsou Bergquistovou, osminásobnou medailistkou ze světových šampionátu Ingou Babakovovou z Ukrajiny nebo s Norkou Hanne Hauglandovou. „Byly to příjemné holky. Maily si s Kajsou ovšem dodnes neposíláme,“ vrtí hlavou. „Z českých závodníků jsem se nejvíc vídala s Lídou Formanovou a Honzou Železným. S těmi jsem jednu sezonu objezdila závody Zlaté ligy. S Honzou jsme asi před půl rokem probírali školní granty,“ dodává bývalá atletka, která v současnosti učí na fakultě sportovních studií v Brně.

Výškaři drží hodně při sobě. Tráví spolu dost času na mítincích a zažívají nejen sportovní chvilky. „Nemáme extrémně těžký fyzický trénink, takže jsme si mohli dovolit i mimoatletickou zábavu. Všechno je dřina, ale výška se nedá porovnat třeba s drilem Lídy Formanové. Běhala strašné objemy,“ přiznává.

Nejvíc legrace si užila s bratry Janem a Tomášem Janků a Brňanem Svatoslavem Tonem. „Byli to srandisti. Jednou klukům po nějaké oslavě i uletělo letadlo. Občas jsme udělali nějaký průšvih, ale já u toho většinou nebyla,“ směje se.

Bez Hlavoňové ženská výškařská škola na velké úspěchy čeká. Nejblíže k nim měla Iva Straková, jenže přes dva metry se jen těsně nedostala. Hlavoňovou později nenapodobila Barbora Laláková ani Romana Dubnova. „Ve své době jsem skákala sama. Je lepší, když má člověk konkurenci i doma. Šance na úspěch se pak zvyšuje i ve světě. Uvidíme, jak se předvede Oldřiška Marešová. Taky už zdolala 190 centimetrů,“ vyhlíží.

A postavit se znovu do sektoru? To si už netroufá. „Zlomila bych se a zůstala ležet na žíněnce. Jednou jsem pomáhala vícebojaři s technikou. Skočila jsem ze čtyř kroků 165 centimetrů, ale už jsem měla špatný pocit. Dávno už nelítám. Láká mě trenérství, jenže nemám čas. Odpoledne vozím děti na kroužky a starám se o ně. Možná v budoucnu. Vím, že ženské trenérky to mají navíc těžké,“ uzavírá.

ZUZANA HLAVOŇOVÁ

Narozena: 16. dubna 1973 v Šaľe
Sport: atletika
Disciplína: skok vysoký
Osobní rekordy: 198 cm (hala), 200 cm (venku)
Současná profese: asistentka na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně
Největší úspěchy: 2. místo HMS 1999 (Maebaši), 2. místo HME 2000 (Gent), 2. místo Finále GP 1999 (Mnichov), 4. místo MS 1999 (Sevilla), 5. místo HME 1998 (Valencie), 11. místo LOH 1996 (Atlanta), 11. místo LOH 2000 (Sydney), kvalifikace LOH 2004 (Atény) 8x 1. místo MČR, 6x 1. místo HMČR
Rodina: manžel Robin, synové Ondřej a Jakub

Autor: Marek Těšík

21.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Třiadvacetiletý řidič Passatu sjel ze silnice a naboural do rodinného domu v Malešovicích na Brněnsku. Byl opilý.
AKTUALIZOVÁNO
9

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Ilustrační foto.

V brněnské úrazovce vznikne nové oddělení urologie

Svezl se stovkami aut. Ke stopování stačí úsměv, říká cestovatel

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi kontinenty se přepravuje letecky, jinak výhradně stopem. Nikdy neplatí za nocleh a vodu s sebou zásadně nenosí. Cestovatel Slávek Král už dostopoval k terakotové armádě v Číně i na karneval v Riu. „Vždycky mám jen prázdnou lahev. Jsem totiž stydlivý a tohle mě alespoň motivuje začít se bavit s lidmi," říká.

Poštu v Komárově přepadl ozbrojený muž. Odnesl si desítky tisíc korun

Brno – Se zbraní v ruce vešel v pátek navečer do pošty v brněnském Komárově zatím neznámý pachatel. Z přepadení si domů odnesl desítky tisíc korun. Muže policisté stále hledají.

Zbarvili nebe i sebe. Tři tisíce lidí si užily brněnský Rainbow Run

Brno /REPORTÁŽ/ – Vzduchem poletuje barevný prášek. Usazuje se na tělech, ve vlasech. Prachovou vichřicí probleskují úsměvy účastníků letošního běžeckého závodu Rainbow Run, který se v sobotu konal v Brně. Před závodem v běhu na pět kilometrů závodníci vyhodili prášek do vzduchu a na chvíli zabarvili nebe.

Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Brno /REPORTÁŽ/ – Skokové derby, policejní parkur nebo skok mohutnosti. V těchto dvou disciplínách v sobotu soutěžilo čtyřiadvacet policistů z jízdních oddílů z několika zemí. V Brně se uskutečnil dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies