VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrdlička jel na OH díky trenérovi. A dovezl zlato

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Brněnský střelec Petr Hrdlička ovládl trap na olympiádě v Barceloně. Do Španělska ho protlačil kouč Machan.

16.6.2010
SDÍLEJ:

Brněnský střelec Petr Hrdlička ovládl trap na olympiádě v Barceloně. Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Jak se pozná úspěšný sportovec? Počtem medailí, vítězstvím v nespočtu anket nebo vydělanými penězi? V tom případě by dvaačtyřicetiletý Petr Hrdlička patřil pouze k průměrným.

Bývalý brokový střelec Rudé hvězdy a Komety Brno nebo v současnosti trenér Regionálního střeleckého centra mládeže se přesto může pyšnit, že patří do vybrané skupiny dvaačtyřiceti sportovců, kteří dokázali získat zlatou medaili na letních olympijských hrách. Drží se ve společnosti Romana Šebrleho, Jana Železného nebo třeba Emila a Dany Zátopkových. „Bylo to pro mě splnění nejtajnějšího snu. Co víc si sportovec může přát než zvítězit na olympiádě?“ září štěstím brněnský rodák, který je hlavní postavou dalšího dílu seriálu Brněnského deníku Rovnost Když tady zářil.

Píše se rok 1992. Na české politické scéně se schyluje k rozdělení Československé republiky, v Americe vyhrál prezidentské volby Bill Clinton a nejlepší světoví sportovci soupeří na letních olympijských hrách v Barceloně. A právě na nich dosáhne Hrdlička životního úspěchu. Do Španělska přitom dorazil jako neznámý reprezentant. „Skoro jsem tam ani neodjel,“ ohlíží se. „O druhém místu se rozhodovalo na mistrovství Evropy v Turecku, kde se mi ale vůbec nedařilo,“ popisuje.

Už to vypadalo, že namísto Hrdličky se na olympiádě představí některý z jeho kolegů. V poslední chvíli se za Brňana postavil reprezentační trenér Josef Machan. A rozhodl dobře. Jinak by tehdejší Československo místo čtyř přivezlo možná jen tři zlaté medaile. „Dal mi důvěru a já mu ji splatil,“ poznamenává absolvent brněnské Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Vedle reprezentačního kolegy v trapu Pavla Kubce byl jen do počtu. Vždyť do té doby si připsal pouze druhé místo na juniorském mistrovství světa družstev nebo šesté na evropském šampionátu. „Patřil jsem mezi střelci k průměru, nebyl jsem žádná špička. Média se proto starala především o jiné sportovce, a to mi vyhovovalo. Dělal jsem si v klidu svou práci v ústraní,“ vysvětluje.

Nenápadný Čech se ale prokousal až do finále. Do něj nastupoval z vedoucí pozice Kubec, třikrát ale chyboval a spadl až na páté místo. Hrdlička minul jen jednou, a tak do bojů o medaile vstoupil ten druhý vzadu.

V rozstřelu o zlatou medaili se postavil proti Japonci Watanabemu, který hned první ranou netrefil. „Ani jsem to nevnímal. Stáli jsme tehdy vedle sebe a já se jen soustředil na to, abych zasáhl svého holuba,“ popisuje.

A nemýlil se. „Když kolem mě všichni křičeli, že mám zlato, v tu chvíli mi to ani nedošlo. Vlastně půl roku trvalo, než jsem si uvědomil, co se mi podařilo dokázat,“ otevřeně přiznává brokový střelec. Zlatého medailistu v infarktovém rozstřelu nevykolejilo ani teplé počasí. „Pamatuji si, že tehdy bylo horko. Ale ještě víc nás trápila obrovská vlhkost. Neschnulo nám prádlo, takže jsme museli na sobě nosit vlhké oblečení,“ vzpomíná na nelehké podmínky. „Někomu to nevadí, někomu ano. Já jsem s tím problém neměl,“ povídá.

Bujaré oslavy nebo křepčení na stupni vítězů? To nebyl Hrdličkův styl. „Každý má jinou povahu. Neprožíval jsem to tak, že bych nadšeně křičel nebo se radoval. Přišel jsem na bednu, převzal medaili, poslechl hymnu a šel. Radost jsem samozřejmě měl a všechno jsem si užíval, ale spíš ve skromnosti. Místo salv radosti mi spíš u toho ukápla slza dojetím,“ říká skromně.

Za triumf Československo Hrdličku odměnilo autem Škoda Favorit. „Vydržel mi čtyři roky. Pak jsem ho prodal, protože byl na pokraji zkázy,“ usmívá se. O podobných oceněních, jako mají současní vítězové, si mohl nechat jen zdát. „Odměny tehdy nebyly takové, jaké jsou nyní. Díky osobním manažerům z toho mohou teď sportovci získat miliony korun. Doba je někde úplně jinde a je to dobře,“ připouští.

V pětadvaceti letech se z kluka, který se v klidu v ústraní mohl připravovat, stala mediální hvězda. „Byl jsem najednou známá osoba. Stále jsem musel mlet dokola stejné věty. Když to tak trvalo asi rok, už mě to nebavilo,“ vykládá.

A právě zvýšený zájem a očekávání nakonec možná podlomily Hrdličkovu kariéru. Od neznámého, který může překvapit, se stal najednou jedním z favoritů každého závodu. „Chyběl mi klid. Jako olympijský vítěz jsem neměl jistotu možnosti obhajovat zlato. Přitom mě čekaly ještě boje o účast na mistrovství Evropy a světa,“ vypočítává. „Chtěl jsem získat nominační místa tak moc, až mi to svazovalo ruce. Místo toho, abych se soustředil na svoje výkony, jsem se bil o volná místa s ostatními reprezentačními kolegy,“ nerad vzpomíná na dobu, kdy měl být na vrcholu kariéry.

Místo toho jeho hvězda pomalu padala. „Ne že by nebyly úspěchy, ale chyběly mi na vrcholných akcích,“ dodává. Po deseti letech, tedy v roce 2002, definitivně vystřelil poslední brok své aktivní kariéry. „Občas se i stávalo, že jsem prohrával s některými méně zkušenými střelci, kteří se pak smáli, že porazili olympijského vítěze,“ smutně říká Hrdlička.

U sportu, kterému propadl v patnácti letech, ale zůstal. Jako kouč. „V té době se uvolnilo trenérské místo. Nyní se věnuji malým dětem už okolo třinácti let. A hodně mě to baví. Chci se pokusit vychovat talent, který by jednou jako já vyhrál olympiádu,“ zasní se kouč Regionálního střeleckého centra mládeže v Brně.

Vrchol kariéry si připomíná při vyučování na fakultě sportovních studií, kde přednáší o psychologii sportu. „Občas pouštím kazetu o mém úspěchu. Někdy mi u toho i ukápne slza. Dřív to bylo častěji, teď už moc ne,“ zamyslí se Hrdlička, který přičichl ke střelbě v patnácti letech. „Dědeček i tatínek byli myslivci, takže zbraně jsme měli v rodině,“ vypráví, proč začal se sportem, který mu vynesl podle něj největší poctu, které sportovec může kdy dosáhnout. Zlatou medaili na olympijských hrách.

Petr Hrdlička
Narozen: 23. prosince 1967
Místo: Brno
Sport: střelba – trap
Největší úspěch: zlatá medaile z OH 1992 v Barceloně
Vzor: Miloslav Bednařík, Josef Panáček
Co teď dělá: trénér v Regionálním střeleckém centru mládeže v Brně

Autor: Tomáš Valaškovčák

16.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Restaurace Koishi se svými rybími specialitami ovládla kategorii nejlepší brněnské restaurace. Ilustrační foto.
5

Brno zná nejlepší podniky. Pivnicím vévodí Výčep Na stojáka, restauracím Koishi

Fotbalista Tomáš Pilík ještě v dresu Příbrami.

Pilík není Zavadil, ale má jiné přednosti. Zrychlí hru a zvýší útočný tah

International oslaví výročí. Peníze za jeden z pokojů věnuje nemocným dětem

Brno – Patří mezi tři nejstarší hotely v Brně a po dobu svého fungování neměl ani jeden den zavřeno i navzdory četným rekonstrukcím. Hotel International, který je jednou z významných brněnských staveb, letos oslaví pětapadesát let od otevření.

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Blanensko – Trestní oznámení chystá Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Došla jí trpělivost s Moravanem, který ničí státní znak na tamních cedulích. Částka, na kterou přijde pořízení nových a jejich montáž, už se blíží téměř k dvaceti tisícům korun. „Řádění vandala začalo letos na jaře krádeží pěti cedulí v Údolí Říčky. Pak se přesunul do okolí Ostrova, Holštejna a Jedovnic," popsal zástupce vedoucího správy Antonín Tůma.

Dodávka se propadla mezi trysky před Janáčkovým divadlem

Brno – Osvěžení u nízkých fontán v parku před Janáčkovým divadlem se od soboty museli vzdát jeho návštěvníci. Brzy ráno se tam totiž dlažbou propadla dodávka spoluorganizátorů festivalu Uprostřed. „Po úklidu vjel řidič mezi vodotrysky a propadl se, jelikož je v jejich okolí nezpevněná dlažba," sdělila Kateřina Dobešová z radnice Brna-středu, která festival pořádá.

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Brno – Pondělí se opět neslo ve znamení veder. Nejvyšší teplotu zaznamenali v brněnských Žabovřeskách, kde naměřili necelých třicet stupňů celsia.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies