VYBERTE SI REGION

Hronova přítelkyně: Nikdo se mnou nechce na kafe, protože se Tomáše bojí

Brno /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - On váží metrák a měří skoro dva metry, ona má 165 centimetrů a 56 kilogramů. On je český, evropský i světový thajboxerský šampion, ona se stará o hosty jedné brněnské kavárny. Spolu tvoří harmonický pár, který si vybavíte při sledování argentinských telenovel. Brněnský gladiátor Tomáš Hron a jeho partnerka Veronika Nekvasilová.

31.1.2011
SDÍLEJ:

Brněnský thajboxerský šampion Tomáš Hron a jeho přítelkyně Veronika Nekvasilová.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Idylická dvojice zažije mírnou přeměnu jen při focení, kdy si oba navléknou boxerské dvojice. A při rozhovoru u otázky na chovatelskou vášeň ještěrek a plazů, podle níž má thajboxer přezdívku Chřestýš. „Jestli se raději vypovídám Verče, nebo třeba gabunským zmijím? Musím odpovídat?“ směje se absolvent Fakulty sportovních studií brněnské Masarykovy univerzity. „Běž si za gabunkama,“ opáčí s úsměvem Nekvasilová.


Je složitý vztah s thajboxerem, který neustále pendluje mezi Brnem a zbytkem světa?

Tomáš: Není problém se sem tam potkat, horší je to s pravidelností.
Veronika: Dá se to snášet. Jelikož jsem taky od rána do večera v práci, nevadí mi, že Tomáš není doma. Oba máme svoje zájmy.

Takže vám pomáhá, když se tolik nevidíte?
Tomáš: Někdy je to doslova výborné. Jsme si vzácnější, než když jsou spolu dva lidi od rána do večera, což má spíš negativní dopad.

Bavíte se doma o thajboxu?
Veronika: Právě, že nevím vůbec nic o tom, co dělá. (úsměv) Maximálně se dozvím, jaký byl trénink, o zápase skoro nic.
Tomáš: Jsem rád, když se můžu bavit o něčem jiném, protože jsem pořád v boxerském prostředí, chci změnit téma. Nejraději řeším jídlo, třeba co mi Verča uvaří. (ušklíbne se)

Tomáš vyžaduje vyvařování jako od maminky?
Veronika: Právě že ne. Jídlo mu chystám, protože mě to baví, a jelikož ho nevyžaduje, baví mě to ještě víc.

Má speciální požadavky na jídelníček?
Veronika: Je to vděčný strávník, všechno vychválí až do nebe.
Tomáš: Sním všechno, nemám s ničím problém. I když usiluju o zdravější stravu, takže řízky nehrozí, ale Verča mi dělá saláty i ovesné vločky, což mám rád.

Thajboxer jí ovesné vločky?
Veronika: Až když mu to někdo poradil. Mě neposlouchal, přestože jím vločky dlouho, sáhl po nich až po doporučení známého.
Tomáš: První dojem byl opravdu odporný, další už byl v pohodě. Jím je dvakrát denně na snídani a svačinu.

Naráží váš vztah na úskalí popularity, která narušuje soukromí?
Veronika: Nesetkala jsem s nikým dotěrným, spíš mi kamarádi ze srandy říkají, že se mnou nikdo nepůjde na kafe, protože se Tomáše bojí. (smích) Takže mám útlum…
Tomáš: Thajbox má svoje výhody.
Veronika: Jelikož je Tomáš čistá duše a vzácný charakter, nepociťuju žádná negativa života s celebritou.

O lidech, kteří se věnují bojovým sportům, si laická veřejnost myslí, že umí jen mlátit kolem sebe…
Veronika: U Tomáše to ovšem neplatí. Je však první boxer, kterého znám, takže nemůžu objektivně posuzovat všechny.

Jak se křehká žena dívá na sport, jako je thajský box?
Veronika: Přijde mi to normální. Tomáš ráno odejde, vidím ho až večer, kdy mi řekne, jaký byl trénink. Pak mu nachystám něco k jídlu, zeptám se, jestli mu chutnalo, podíváme se na film, žijeme jako všichni ostatní. Jen když mám celý den volný, vidíme se až v osm v devět večer.

Nemáte o Tomáše strach, když dostává rány do hlavy?
Veronika: Nepřipouštím si to, protože za dobu, co jsme spolu, se mu nic nestalo, byl sedřený víc z tréninku než ze zápasu. Možný bych měla strach, kdyby si něco udělal. Hokejisté jsou dobití daleko víc.
Tomáš: Zranění v našem sportu nejsou zase tak strašná. Samozřejmě se objeví, každý sport má negativní dopad na zdraví, údery do hlavy mi určitě nepomáhají. Časem možná zanechají vliv, ale zatím si to nepřipouštím a problém nemám…
Veronika: Zapomínáš!
Tomáš: Zapomínám hodně a skoro na všechno, ale tento problém se u mě projevil, ještě než jsem začal boxovat. S thajboxem má paměť nemá nic společného, je daná povahou.

Přejete Tomášovi před zápasem výhru, nebo ať se vrátí zdravý?
Veronika: Ať soupeře rozseká. (smích)

Na zápasy přítelkyně nesmí?
Veronika: Byla jsem pouze v Brně a v Praze, tím to končí.
Tomáš: Jezdím nejraději sám, protože jsem tak zvyklý, nemám v plánu něco měnit. Starám se o sebe, mám svůj klid před zápasem. Ne že by mi Verča vadila, to naopak, ale jezdím s trenérem, manažerem, otcem, což stačí. Měl bych pocit, že se jí nemůžu věnovat, což nechci. Takhle mi to vyhovuje.

Jak prožíváte, když jde Tomáš do ringu?
Veronika: Mám úplně infarkt, jako kdybych byla v nějakém transu. Dívali jsme se v baru na jeho zápas v Řecku a snad jsem ani nedýchala. Člověk zpětně neví, co se stalo, když má v sobě hromadu adrenalinu.

Stěžuje si Tomáš, že ho něco bolí?
Veronika: Ani ne.
Tomáš: Jsem většinou tak unavený, že nemůžu ani mluvit. Naštěstí se Verča ani moc neptá.
Veronika: Jen si pustí facebook…
Tomáš: To jo, zapnu počítač, Verča kouká na televizi a mám svůj klid.

Kdo se nechává doma obsluhovat?
Veronika: Tomáš se většinou zeptá: Nedáme si kávu? Takže jí vařím já. Pustíme si film? Pouštím já. (úsměv)

Kdo je doma větší nervák?
Veronika: Určitě Tomáš. (směje se) Nelíbí se mu všelijaké blbosti, že má pomalý počítač a podobné malichernosti.

Něco rozbíjí?
Tomáš: Když počítač nejde, mám chuť.
Veronika: Nerozbíjí. Záchvat má jen jednou za měsíc.

Ostřejší výměna názorů u vás existuje?
Veronika: Občas na mě zanadává.
Tomáš: Jednou dostala low kick (spodem vedený kop – pozn. red.).
Veronika: A pěkně to bolelo. (smích) Ale vážně je hodný.

Čím se vytáčíte?
Tomáš: Ani mě moc nevytáčí…
Veronika: Když lezu v botech do postele. A k tomu musím říct, že Tomáš rozdělil postel na třetiny a já mám pouze jednu, zatímco on dvě. Vlastně mě utlačuje.
Tomáš: Verča má váhový limit, jinak ji pustím k vodě. (smích) Když chci spát, říkám jí, ať se odsune na svou třetinu. Ale je to logické, vždyť mám sto kilo, ona okolo padesáti, takže potřebuju dvakrát tolik. Prostě dvojí metr.

K silným mužům patří krásné ženy, jednotlivá kola ukazují v ringu půvabné slečny. Žárlíte?
Veronika: To není moje vlastnost. Nemám strach o konkurenci, zatím mu věřím, nejsme spolu ještě tak dlouho, aby se musel dívat po jiných.
Tomáš: Hezké ženy patří ke každému sportu a ke sportovcům ladí. Když jsem v ringu, nemám na jejich pozorování čas, myšlenkami jsem úplně jinde. Samozřejmě před zápasem nebo po něm na tiskové konferenci některé vidím, zpestření pro lidi k našemu sportu patří. (úsměv) Po souboji se mě třeba kamarádi ptají, jestli jsem si všiml té kočky v ringu, ale když se soustředím na boj, nemyslím na nic jiného.

Jak jste se seznámili?
Veronika: Poznali jsme se právě v fitku. Moje kolegyně začala chodit na box a jednou mi v práci říká, že mi našla ženicha, prý přesně můj typ. Vysoký, černovlasý, hnědooký. Věděla, koho chci, a všechno dohoukala. Začala jsem do fitka chodit, jenže jsem se hrozně styděla, takže jsme se tak dva tři měsíce jen očumovali. Až pak jsme šli na rande. Na začátku mi imponovalo, jak je velký, jak vypadá, ale postupem času jeho povaha. Takových se moc nevidí a když k tomu připočtu, jakým způsobem začínal a kam se vypracoval. Je až k nevíře, jak zůstal skromný.

Takže jste věděla, že jako mladík vážil 125 kilo?
Veronika: To mě hrozně překvapilo. Zjistila jsem to až nějak postupně, když jsem poznávala jeho, dozvídala jsem se také o jeho začátcích.

Byl Tomáš na prvním rande ostýchavý?
Veronika: To si nemyslím, ale moc se nehrnul do vztahu. Ze začátku jsme spolu bojovali.
Tomáš: Já jsem nebojoval. Verča mě zajímala, ale ne, abych s ní chodil. (smích)
Veronika: Hrozně jsem se styděla, takže jsem se na něj ani nedívala, aby si náhodou něco nemyslel. Když jsme se poznávali, pořád byl opatrný, do ničeho se nepouštěl. To dobré však přichází pomalu.
Tomáš: Nic se nemá uspěchat.

Doporučíte ženám vztah s profesionálním gladiátorem?
Veronika: Záleží na povaze každé ženy, co od toho čeká. Musí být trpělivá a tolerantní vůči času, který spolu stráví, protože ho moc není. Musí být samostatná jednotka. Nevadí jí, když je sama, má svůj program a pak je ráda, když jsou oba spolu.
Tomáš: Vyhovuje mi, jaká Verča vůbec je. Její klidná povaha, že neřeší nesmysly, nehádáme se. To nemám rád. Kdybych přišel unavený z tréninku a ještě doma řešil kraviny, raději ve vztahu nebudu. Potřebuju svůj klid, ale s Verčou funguje všechno, jak má. Je super, tolerantní. Nedělá zle, když nemám náladu. Nevidí problém, jestli jsme doma celé odpoledne a každý se díváme do svého počítače.

Míváte tichou domácnost?
Tomáš: Ne že se spolu nebavíme, ale je ticho, každý má svoje a nevadím nám to. Nemusíme si za každou cenu povídat, nevyžaduje po mě nějakou aktivitu, ležíme v posteli a fungujeme. Tolerance a pochopení jsou důležité. Když je partner na něco zvyklý už předtím, budu i ve vztahu respektovat, jaký je a co dělá, ne ho měnit.
Veronika: Když máme společný víkend, Tomáš mi zase všechno vynahrazuje, jedeme na hory nebo na výlet. Nejde o to, že se mu nikam nechce. Měl třeba náročný týden, přesto nemusíme být doma, věnuje se mi.
Tomáš: Člověk musí splnit kvótu. (úsměv)

K čemu nedokážete toho druhého donutit?
Veronika: Nechce tancovat. Tancovali jsme spolu po prvním půl roce na Silvestra pod podmínkou, že s ním pak dva roky nebudu chtít tancovat.
Tomáš: To není moje parketa, ale dva roky vypršely a zase mě to čeká. (povzdechne si) Tancování se vyhýbám. Nebaví mě, nejde mi, neuvolním se při něm. Až budu mít v sobě jednu dvě promile, bude to veselejší. Verča se mnou zase nechce sjet černou sjezdovku. Kdyby se méně bála na lyžích, už bude vše úplně ideální. Jezdíme s kámošema a ona se šmudlá na placatém paloučku.
Veronika: Už jsem sjela červenou sjezdovku. Tomáš chce, abych uměla všechno hned!

Máte raději společenštější život, či jste spíš doma?
Tomáš: Obojí, podle nálady.
Veronika: Záleží, jak je kdo z nás unavený z práce či tréninku. Občas zajdeme s kamarády na večeři, jindy se domluvíme, že Tomáš chodí ven s klukama, já zase s holkama.

Tomáš chová hady, varany, ještěrky. Kdo se o ně stará?
Veronika: Ve středu jsem dostala za úkol, ať nakrmím želvy a leguány, jenže jsem nepoznala leguána, takže jsem jídlo nasypala jiným ještěrkám. (smích) Jeho koníček mi nevadí, akorát nevím, čím se kdo krmí. Maximálně dám trávu a ovoce býložravcům.
Tomáš: Takže zmije gabunské můžou do ložnice?
Veronika: Nevím, co je co, ale klidně…

Na to nekývejte…
Tomáš: Tváří se, že jí má zvířata opravdu nevadí, asi jí budu věřit. Ale kdyby ano, nic nezmění. Neprodám je.

Tomáši, komu se raději vypovídáte, Veronice či varanovi?
Tomáš: Musím odpovídat? (směje se)
Veronika: Běž si za gabunkama!

Tomáš Hron
Brněnský thajboxer (zápasy K1)
Narozen: 25. července 1981
Klub: Muay Thai Brno
Váhová kategorie: nad 95 kg
Studium: absolvent FSpS MU v Brně
Úspěchy: mistr světa WMTA 2009, WKA 2004 a 2002, WKN 2003, Interkontinentální titul WKN 2006, King of the Ring 2009, 2008 a 2004
Zajímavost: chovatel varanů, želv, ještěrek a jedovatých hadů (zmije gabunská, kobra monoklová, chřestýš diamantový)

Autor: Jaroslav Kára

31.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies