VYBERTE SI REGION

Hutař: Střílení není pro nerváky

Brno /ROZHOVOR/ - Šestadvacetiletý Aleš Hutař z brněnské Komety se chystá na světový šampionát v Německu.

22.7.2010
SDÍLEJ:

Aleš Hutař Kometa Brno.Foto: Deník/Lubomír Stehlík

Ve střelecké disciplíně skeet Aleš Hutař z brněnské Komety soutěží už jedenáct let. Na začátku července si na své konto připsal další velkou medaili, když v soutěži družstev obhájil titul evropského šampiona.

Teď se chystá na mistrovství světa, které startuje příští týden. V Německu chce potvrdit svou pozici mezi nejlepšími českými střelci. A za dva roky by rád startoval na olympijských hrách v Londýně.

Jak jste se ke skeetu dostal?
Trvalo to docela dlouho. Můj otec je myslivec, proto mě už odmala vedl ke střelbě. V šesti letech jsem dostal první vzduchovku, se kterou jsem se učil střílet. Pak přišla malorážka, brokovnice a první myslivecké závody.

Takže přes myslivost se z vás stal uznávaný střelec?
Dá se to tak říct. Když otec viděl, že se mezi dospělými neztratím, vzal mě na zkoušku do brněnské Komety. Od té chvíle jsem tam zůstal.

Proč zrovna Kometa?
V České republice jsou jen dvě vrcholová střediska. Kometa a Dukla Hradec Králové. Jsem ze Znojma a do Brna to mám nejblíž. Teď jsem v Kometě zaměstnaný jako instruktor a mám tam skvělé podmínky, naprosto ideální ke střelecké přípravě.

Počítám, že sportovní střelba má i nějaká negativa…
Asi jako všechno. Snažil jsem se studovat na Mendelově univerzitě, ale ta nerespektovala mé sportovní aktivity. Doslova mi řekli, že buď budu reprezentovat ve skeetu nebo studovat.

Jaké musí mít člověk předpoklady pro to, aby se stal dobrým skeetařem?
Důležitý je talent, k tomu je třeba přidat dostatek píle a hlavně silnou psychiku. Člověk musí mít v osobním životě všechno vyřešené, nesmí ho nic trápit, nemůže být rozladěný. Prostě potřebuje být v pohodě. Nervák by se střílením fakt neměl vůbec začínat.

Dá se koncentrace nějakým způsobem vypilovat?
To je jedna z věcí, která se bohužel moc natrénovat nedá. Právě proto jsou špičkoví střelci ve věku okolo pětatřiceti let. Až tehdy se naučí ovládat sami sebe.

Nedávno jste se stal evropským šampionem v soutěži družstev. Bylo těžké tuhle trofej získat?
Víc než kteroukoli jinou. Jeli jsme do ruské Kazaně obhajovat titul, což není nikdy jednoduché. Střílel jsem dost podprůměrně, ale naštěstí na triumf to stačilo.

Za týden vám startuje mistrovství světa ve skeetu, které hostí Německo.
Je to vrchol letošní sezony. Strhla se velká tlačenice o nominační místa, ale podařilo se mi tam prorvat. Každý chce na světové akci uspět a u mě to není jiné. Rád bych dokázal, že pořád patřím mezi naše nejlepší střelce.

A co olympijské hry v Londýně, lákají vás?
Právě na nadcházejícím mistrovství světa se bude střílet o pět míst na olympiádu. V brokové střelbě nejsou limity, ale pro start na Hrách je třeba získat flek, kterých je snad jen kolem třiceti. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Autor: Martin Andrle

22.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies