VYBERTE SI REGION

Japonci pracovali, jenže my jsme to zabalili, povídá Staša

Brno /ROZHOVOR/ - Jak svět přichází o básníky… Pokud jednou někdo natočí příběh o kariéře motocyklového závodníka Bohumila Staši, film může nést výstižný název Jak přicházet o talenty.

11.8.2011
SDÍLEJ:

Motocyklový závodník Bohumil Staša.Foto: Archiv Amose Krejčího

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století patřil zlínský rodák k největším talentům světové motocyklové silnice. Coby tovární jezdec strakonické ČZ sváděl srdnaté bitvy s tehdejší absolutní špičkou, absolvovat kompletní seriál mistrovství světa mu však nebylo nikdy dopřáno.

V roce 1971 dojel na starém Masarykově okruhu ve třídě 350 ccm na druhém místě za Finem Jarno Saarinenem na yamaze a diváci šíleli nadšením. Tušil někdo z nich, že na další věnec českého jezdce v mistrovství světa světa silničních motocyklů budou čekat předlouhých pětatřicet let? Krutý půst přerušil až ve Velké ceně Španělska 2006 druhým místem ve stopětadvacítkách Lukáš Pešek, ale na brněnském okruhu stříbrný úspěch svérázného Staši dosud nikdo z našich jezdců nezopakoval.


Ten čtyřicet let starý závod třistapadesátek měl pro tým ČZ docela dramatickou předehru. Zkuste zavzpomínat…

V tréninku se oba naše čtyřválce rozbily. Mechanici Bártík a Lenc museli z motorky vyndat motor a zajet s ním do Strakonic na opravu. V továrně pracovali celou noc a do Brna na okruh se vrátili asi hodinu a půl před závodem. Opravený motor rychle namontovali do rámu a jen tak tak jsme stihli start. Zpočátku jsme jel šestý, ale brzy jsem zjistil, že z motoru nic neteče a může držet. A pak jsem najednou uviděl před Farinovou zatáčkou stát Agostiniho s MV Agustou.

To byl ovšem docela unikátní jev. „Božský Ago“ sbíral jeden titul za druhým a italské stroje MV Agusta platily tehdy za nepřekonatelné jedničky. Chytily v tom okamžiku ve vás závodnické saze?
Řekl jsem si, vidíš, i jeho motorka se dokáže rozbít. A dostal jsem chuť na dobrý výsledek. Mezitím už Saarinen vedl s dost velkým náskokem a já ho pomalu snižoval. Závod byl dvě stě kilometrů dlouhý a jel se na mokru. V předposledním kole se mi začala zadírat šoupátka a před zatáčkami zůstávalo půl až tři čtvrtě plynu. Diváci bláznili a řvali tak, že jsem je slyšel i přes hluk motoru.

Bylo těžké nenechat se vyhecovat přes limit rizika?
Řekl jsem si, že bude lepší dojet na jistotu druhý, než se hnát za vítězstvím a třeba spadnout. Přestože takové rozhodnutí bylo proti mému sportovnímu přesvědčení. Vždycky jsem totiž tvrdil, že lepší je upadnout z prvního místa, než dojet druhý.

Váš čtyřtaktní čtyřválec ČZ OHC považovali odborníci za podařený závodní stroj. Proč jeho vývoj potom nepokračoval?
Nad továrnou ČZ se tehdy stahovaly mraky. Domníval jsem se proto, že dobrý výsledek v mistrovství světa přesvědčí komunisty, že jde o dobrý projekt a pokračovat ve vývoji originálního čtyřtaktního čtyřválce nemusí být špatné. Ale nebylo to nic platné, strana rozhodla, že do komunismu na motorce nepojedeme.

Druhé místo v Brně znamenalo v roce 1973 vaše jediné body ve třídě 350 ccm. Proč vás nenasazovali do všech závodů mistrovství světa, když bylo jasné, že reálně můžete dojíždět na předních příčkách?
Seriál jsem nikdy nemohl jet celý. Jednou mi na Svazarmu (tehdejší polovojenská organizace řídící u nás mimo jiné motoristický sport – pozn. red.) řekli, že jsem moc mladý a do ciziny se ještě najezdím. Jindy zase zapomněli podat žádost o víza, takže jsem nikdy nestartoval víckrát než v polovině závodů mistrovství světa. Většinou ve východním a západním Německu, v Brně, někdy v Nizozemsku. Třetí a šestá místa v třistapadesátkách nebo půllitrech byla pro někoho asi málo.

Při zmínce o půllitrech, se vybaví pamětníkům rok 1969. Tehdy jste dojel na Masarykově okruhu v královské třídě 500 ccm třetí za Agostinim a Marsovszkym…
Jel jsem s jednoválcovou třistasedmdesátkou ČZ proti plnohodnotným půllitrům. Myslím si tedy, že nešlo o nejhorší výsledek. Ale když se dělaly filmové reklamy na osobnosti v historii brněnské Velké ceny, někdo usoudil, že Staša nebo Malina tam nemají co dělat. Vítězství ve volném mezinárodním závodě se asi považovalo za něco víc, než dobré umístění v mistrovství svě­ta.

Myslíte si, že při pravidelných startech byste měl ve světovém šampionátu šanci na celkové umístění v první trojici?
Jsem o tom zcela přesvědčený.

Později jste závodil na novém továrním dvoutaktu Jawa 250. Jevil se jako životaschopný?
Na mezinárodní scéně ano. Pro mistrovství světa by bylo dobré až poslední šoupátkové řešení. Výmysly konstruktéra Křivky před nástupem šoupátka stačily s bídou na Pohár míru a přátelství. A to ještě jenom tehdy, když nepřijeli Kubánci s yamahami. Fidelovi asi nevadilo, že motorky jsou z Japonska.

U nás západní či japonské závodní motocykly nevyhovovaly ideologickým kritériím?
Později jsem jezdil také soukromou třistapadesátku yamahu ve třídě půllitrů a v Brně jsem dojel šestý. Měl jsem sponzora z USA, který mi byl spolu s Yamahou ochotný zaplatit celý seriál mistrovství světa. Barum Rudý říjen Otrokovice se dokonce zaručoval, že neemigruji. Na ústředním výboru partaje nám ale řekli, že když se někde zahraje česká hymna, nenajíme se z toho. A navíc, že Japonsko je na západě. Povídali také, že Afričané neskáčí na lyžích, tak proč já chci závodit…

Tušil jste, že vaše druhé místo v Brně bude na tak dlouhou dobu poslední pódiový výsledek českého jezdce v silničářském mistrovství světa?
Rozdíly ve výkonech motocyklů byly tenkrát velké a závody dvojnásobně dlouhé oproti dnešním. Kde jsou motorky dnes, se jmenuje vývoj. Japonci nejeli do komunismu, ale pracovali. A my to raději zabalili. Motocykly jsme dělali převážně doma. A tam v garáži Japonsko neporazíš.

Jako závodník jste zažil všechny tři poválečné varianty klasického Masarykova okruhu, dějiště vašeho loučení s kariérou byl nový automotodrom na Kývalce. Která ze čtyř rozdílných brněnských tratí na vás nejvíc zapůsobila?
Byl jsem zvyklý jezdit na přírodních tratích a tomu architektovi, co kreslil nový okruh v Brně, se asi zadřelo kružítko. Všechny zatáčky jsou téměř stejné, pořádná rychlá chybí. Proto se mi víc líbilo staré Brno. Závodníkovi samozřejmě nejvíc vyhovuje trať, na níž má nejlepší výsledky.

Váš syn několikrát startoval v brněnské Velké ceně na divokou kartu, byl i mezinárodním mistrem republiky. Nemrzí vás, že skončil se závoděním v poměrně mladém věku?
Ani ne, to by se stejně už nedalo zaplatit. Mistrovství světa se zvrhlo v přehlídku hospod, kamionů a pár vyvolených lidí, kteří ani nezaplní startovní rošt. Za mého a Boďova závodění nastupovalo do tréninku osmdesát lidí. Bylo jedno, jak se kdo jmenuje, jak velký má kamion. Do závodu jich prostě odstartovalo jen šestatřicet a hotovo. Dnes se to sice jmenuje kvalifikace, ale závod stejně jede každý, i když jeho časová ztráta je vyšší než stanovených sto sedm procent.

Co říkáte nynějšímu stavu české motocyklové silnice?
Je tam, kde je. Vklady do mistrovství republiky, případné tréninky a testování na našich autodromech jsou tak brutálně drahé, že v dnešní ekonomické situaci si to málokdo může dovolit. Vyhrajete závod českého mistráku a první cena se rovná nula korun. Závod vás přijde na minus třicet tisíc korun a do toho nepočítám motorku.

Kterému současnému českému jezdci byste udělil nejvyšší známku?
Sezonu Karla Abrahama v MotoGP považuju za super. Myslím, že pokud je soudný, musí být příjemně překvapený i on sám. Já osobně fandím Abrahamovi jako ještě nikomu předtím.

A když nefandíte, čím se v důchodovém věku bavíte?
Hraji si s veteránskými motorkami.

Bohumil Staša

Narozen: 29. dubna 1944 ve Zlíně

Motocyklový závodník: 1961 – 1989

Tovární jezdec: ČZ, Jawa

Další motocykly: MZ, Yamaha, Suzuki, Honda

Mistr republiky: 20 titulů v třídách 125, 175, 250, 350, 500 ccm

Výhry v mistrovství republiky: 90

Největší úspěchy v mistrovství světa: 2. v GP ČSR 350 ccm 1971, 3. v GP ČSR 500 ccm 1969, 4. v GP Nizozemí 350 ccm 1968, 4. v GP Itálie 350 ccm 1968, 4. v GP Jugoslávie 350 ccm 1969, 5. v GP záp.Německa 500 ccm 1968, 5. v GP vých. Německa 350 ccm 1969, 6. v GP ČSR 350 ccm 1967, 1969, 6. v GP záp. Německa 350 ccm 1968, 6. v GP ČSR 500 ccm 1973

Nejlépe v MS celkově: 8. v 350 ccm 1968, 1969 (šampionát nikdy nejel kompletní)

Zajímavost: závodili také jeho otec Vincenc a syn Bohumil

AMOS KREJČÍ

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

AKTUALIZOVÁNO

Opil se a střelil přítele své sestry do hlavy. Hrozí mu až osmnáct let ve vězení

Brno, Blanensko – Osm piv a několik panáků. Tolik alkoholu podle obžaloby stačilo jednadvacetiletému muži z Cetkovic na Blanensku, aby střelil do hlavy přítele své sestry. Myslel si totiž, že se líbal s jinou dívkou a sestru podvádí. Muž zranění přežil, má ale vážné následky.

AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies