Po dojezdu jste vypadal opravdu hodně vyšťaveně…
Byly to hrozné emoce. Ještě jsem po dojetí tři rundy kroužil zadýchaný a řval radostí. Pak jsem slezl z kola, ani jsem se nevyjel na válcích a rovnou mě táhli k pódiu. Bylo vyhlášení žen, zkoušel jsem to rozdýchávat, ale když na mě přišla řada, zvedl jsem se a musel si odběhnout se vyzvracet.
Stává se vám běžně, že po takových výsledcích zvracíte?
Já to mám i v tréninku. Jednou týdně zvracím pořád. Když jezdíme tvrdší úseky, zvracím.
Je to dobré znamení?
Je to známka, že to asi dělám pořádně, ale pro zdraví to úplně nejlepší není. Kamarádka mi přezdívá bulimik. Stává se mi to i v trénincích, spíš to bude z vyčerpání než z nervozity. Určitě nejsem jenom já, kdo zvrací.
Bradley Wiggins taky chodí s kyblíkem?
Těžko říct, o něm se říká, že umí po závodě udělat poker face. Čtu jeho knížku a píše tam, že se vždycky snaží udělat kamennou tvář, aby vypadal, že je v pohodě. Knížku mám od mladšího bráchy, půjčil mi ji a měl jsem ji zrovna v Grenchenu, takže jsem mu ji nechával podepisovat.
Oslavili jste evropský titul už na místě?
Měli jsme jenom přípitek. Mechanik a masér jeli autem a zůstával tam jenom trenér, který jel autem ráno. My ráno letěli a už jsme byli celkem unavení. Spíš jsem vyřizoval telefony a rozhovory.
Vděčíte úspěchu v keirinu tomu, že se vám nezadařilo ve sprintu?
Asi jo. Mám to v hlavě nějak zvláštně poskládané. Většinou když se na něco hodně soustředím, chci to až moc. Nejedu uvolněně. Teď ve sprintu to bylo trochu o něčem jiném, tam jsme trochu prokoučovali převod. Myslel jsem, že mám těžký, ale měl jsem převod, který těžký nebyl. Jezdí se mi určitě líp, když můžu jet uvolněně a o nic moc nejde.
Čekal jste něco od keirinu?
Nic moc. V první jízdě jsem porazil Kennyho na výkonnost a říkal jsem si, že to může být dobrý. Jak den postupoval lehce a dostal jsem se do finále, řekl jsem si, že už není co ztratit. Tak jsem to zkusil a vyšlo to.
Myslíte na olympijské hry v Riu de Janeiro v obou disciplínách sprintu i keirinu?
Těžko říct. Když jsem získal evropský titul, byl bych hloupý, kdybych nechtěl jet na olympiádě keirin. Teď se soustředím na hry, a to je můj hlavní cíl.
Pojedete na Světových pohárech oboje?
Pojedu sprint. Je blbé, že na nich se jako první jede keirin. Když jedete finále, končíte až v noci, a druhý den ráno startujete kvalifikaci na sprint. Je to takové složitější. Na větších závodech je dostatečná pauza na regeneraci.
Počítáte si body, jak jste na tom v kvalifikaci do Ria?
Ne že bych byl úplně blbej, ale nechci se na to soustředit. Kdybych dělal různé počty, zbytečně bych se v tom patlal. Když jedu závody, snažím se odvést vždy co nejlepší výsledek a snad Rio dopadne.
Už příští týden vás čeká Světový pohár v Cali. Zůstal byste raději doma?
Ani ne, těším se. Titul mě nabudil. Baví mě cestování po exotických zemích jako Kolumbie nebo Mexiko. Vyhovuje mi, když je teplo.
Titul mistra Evropy je velký úspěch, jak ho vnímáte ve světovém měřítku?
Většinou je mistr světa z Evropy. To je známka toho, že Evropa je nejsilnější kontinent.
V zahraničí taky bývá velký rozdíl v divácké podpoře…
Určitě. V Británii má dráha velkou tradici. V Česku není pořádný velodrom, nejsou tu ani závody. Propagace není úplně největší.
Mrzí vás, kam ustoupila česká dráhová cyklistika?
Budeme se snažit to napravit. U pana Boháče (tajemník Dukly – pozn. red.) v kanceláři vidím fotky z brněnských závodů, kde je hodně jezdců a diváků. Vždycky se ptám, jaké to bylo. Prý dobré.
Pomůže váš titul?
Doufám, že se toho někdo chytne a udělá propagaci. Budu se dál snažit dělat co největší výsledky, a kdyby vyšla placka na olympiádě, dráze to pomůže.
Na dráhu jste přešel před čtyřmi lety z bikrosu a zdá se, že jste udělal dobře…
Už jsem se bál skákat, protože jsem měl hodně těžkých úrazů, už to nebylo ono, za pět dvanáct jsem přešel na dráhovou cyklistiku.
A tvrdého keirinu se nebojíte?
V bikrosu jsme při skocích jeli lokty i ve vzduchu. V keirinu vám to potom přijde normální, jsem už trochu vycvičený. Musím zaklepat, nebojím se.
Zvykáte si na tvrdé jízdy?
Vždycky když se vyjíždíme na trénincích, loktuju se s trenérem, takže nějaký trénink mám. V semifinále Evropy šel do mě Polák Maksel docela dost, ale ustáli jsme to, v cíli se mi omlouval a děkoval, že to dopadlo. Jsem zvyklý z bikrosu a nepřekvapuje mě to.
Reprezentační trenér silniční cyklistiky hledá spurtéry pro hromadné dojezdy. Myslíte na silnici?
Postavově jsem spíš silničář než sprinter, ale teď to v hlavě nemám. Theo Bos, několikanásobný mistr světa v keirinu, přešel na silnici, toho obdivuji. Teď se hlavně chci soustředit na olympiádu, to je můj hlavní cíl.