VYBERTE SI REGION

Jezdec Kornfeil: Být v pětici nejlepších je úspěch

Brno /ROZHOVOR/ - Vyjmenujte tři české jezdce v motocyklovém mistrovství světa. Abraham, Pešek a… Rohatecký závodník Jakub Kornfeil měl být při Velké ceně na brněnském Masarykově okruhu jen třetím Čechem do počtu.

22.8.2010
SDÍLEJ:

Jakub Kornfeil.Foto: DENÍK/Attila Racek

Sedmnáctiletý student bojující ve třídě do 125 kubických centimetrů měl z domácích nadějí před víkendem nejméně bodů a příliš se o něm nemluvilo. Po pátém místě mezi motocyklovou elitou ale jeho jméno znají skoro všichni. „Na toaletách v kině mě poznalo asi pět lidí. Chlap za mnou došel a říká: tebe znám. Já přitom vůbec nevím, kdo to byl. Podali jsme si ruce a to bylo vše. Musím přiznat, že to není úplně špatný pocit,“ povídá Kubajz, jak mu fanoušci přezdívají.

Víte, kolik máte nyní na kontě bodů?
Čtrnáct.

A na jakém místě celkového pořadí se držíte?
Ano, jsem sedmnáctý.

Studoval jste svoje pořadí ve třídě do 125 ccm důkladně.
Samozřejmě. Byla by velká ostuda, kdyby kluk, který jede v mistrovství světa, nevěděl, jak si vede a na jaké je příčce.

Výrazný posun nahoru se vám povedl díky závodu z minulého víkendu, kdy jste ve Velké ceně České republiky dojel pátý. Jaká byla vaše první myšlenka po projetí cílem?
Že je obrovský úspěch dojet tak vysoko. A navíc před domácím publikem. Byl jsem strašně rád, že jsem se udržel v pětce nejlepších, protože další jezdec za mnou dojel jen o sedm setin sekundy později. A to je nic.

Nestrachoval jste se v posledním kole, že závod nedokončíte a přijdete o svůj nejlepší výsledek v sezoně?
Strašně jsem se bál a byl jsem nervózní. Snažil jsem se sice ještě předjet čtvrtého Folgera, což se mi také povedlo, ale hned v další zatáčce mi manévr vrátil zpátky.

Dalo se při útoku udělat něco lépe?
Ne. Několik kol dopředu jsem si nastudoval jeho průjezd zatáčkami. Vybral jsem si takové místo, kde to vůbec nečekal. Zkusil jsem to, ale manévr bohužel nevyšel. Nedá se nic dělat.

Tipoval jste před závodem, že byste mohl dojet pátý?
To vůbec ne. Věděl jsem, že pokud se pojede na mokru, mohl bych se pohybovat kolem desítky. Ale že až tak vysoko? To jsem opravdu netušil.

Nehnala vás dopředu vidina pódiového umístění? Chybělo vám deset sekund.
Od třetího kola se mi zdálo, že soupeři jedou daleko pomaleji než já a možná se díky tomu dostanu až na bednu. Ale ke konci, jak trať osychala, mokré gumy přestávaly fungovat. Motorka mi začala ustřelovat a já se soustředil hlavně na dojetí závodu. Snažil jsem se nepouštět do příliš velkého rizika. Měl jsem jen naplánované, že v posledním kole jednou zkusím zaútočit na jezdce přede mnou. Bohužel to nakonec nevyšlo. Přesto jsem spokojený.

Byl to pro vás životní závod?
Myslím, že ne. Loňské vítězství v Brně při Red Bull Rookies Cupu hodnotím výš.

Páté místo pro vás znamená i zisk jedenácti bodů do celkového pořadí šampionátu. Do té doby jste přitom ze sedmi závodů vydoloval pouze tři.
Je to ohromný úspěch. Kéž by takových bylo víc. Znamená to pro mě výrazný posun nahoru. Sponzoři se teď pohrnou určitě mnohem víc. Je to super, že to vyšlo právě v Brně.

Souboje na Masarykově okruhu byly osmým kláním letošní sezony. Na kontě máte nyní čtrnáct bodů, což je v průměru skoro dva body na závod.
To znamená dojíždět čtrnáctý. To by se mi líbilo. Doufám, že se mi teď bude dařit mnohem víc a budu bodovat častěji. Pokud se občas pojede na vodě, která mi docela sedí, je reálné dojíždět i do desátého místa.

Jak s vámi rodina prožívala závodní víkend?
Sestra s přítelem byli doma, ti se přišli podívat jen v pátek. Rodiče mě podporovali v paddocku a závod sledovali na obslužné komunikaci. Po průjezdu cílem jsem je při oslavném kolečku náhodně potkal. Plácali mě po ramenou a gratulovali.

Pamatujete si, co vám říkali?
Ani jsem je v tom hluku neslyšel.

Oslavné kolečko jste odkroužil s českou vlajkou. Jak jste si ty chvíle užíval?
Cítil jsem se skoro jako vítěz závodu. Říkal jsem si, že je to obrovský úspěch, musím ho oslavit a předvést se lidem.

Ti vás určitě bombardovali po takovém výkonu esemeskami.
Když jsem si po závodě zapnul mobil, měl jsem tam kolem třiceti zpráv a do večera přibylo dalších dvacet. To bylo docela dost. Na taťku jsem ale neměl, tomu jich došlo kolem sto dvaceti. Nejvíce mi gratulovali sponzoři, kamarádi. A také lidé, které vůbec neznám.

Všem jste odpověděl?
V drtivé většině ne, protože by to ani nešlo. Napsal jsem jen sponzorům a několika blízkým kamarádům.

Závod v Brně je pro všechny české jezdce velice náročný. Souvisí s ním spousta následných akcí.
Začalo to už po víkendu před Velkou cenou, kdy jsem měl strašně moc rozhovorů. Středa byla trochu volnější, ale zato čtvrtek byl nejnabitější den. Navštívili jsme nemocnici, odpoledne jsme se podepisovali na náměstí Svobody a v paddocku dávali spoustu rozhovorů. Od pátku jsem se už snažil soustředit na závodění, ale ne vždy to úplně šlo.

Najdete si v tomto frmolu i čas sám pro sebe?
Skoro ne. Přijdu z jedné akce, jdu na druhou a pak hned spát, abych mohl od rána už zase být v zápřahu. Samozřejmě se stihnu podívat na internet, ale volného času opravdu moc nemám.

Je to pro vás nezvyk?
Minulý rok v Red Bullech to bylo podobné. Trochu jsem se na nápor připravoval.

Jak?
Ještě loni jsem úplně nevěděl, co všechno to obnáší. Proto jsem poctivě odpovídal na miliony mailů. Letos jsem si z toho vzal už ponaučení a teď vše řeším hlavně po telefonu. Je to méně časově náročné.

Jste rád středem pozornosti, nebo ji naopak nevyhledáváte?
Spíš to druhé. Ale zároveň vím, že to k závodění patří. Nestraním se zájmu lidí a médií, snažím se každému vyhovět. Nejsem tak známý jako Lukáš Pešek nebo Karel Abraham, takže už kvůli sponzorům potřebuji, aby se o mně hodně psalo, mluvilo. Zatím to zvládám bez větších problémů.
Někteří jezdci kvůli podobným situacím prochází i školením.

Vy jste ho také absolvoval?
Ne. Ale vím, že Kája (Abraham – pozn. red.) chodil na speciální kurz, aby se uměl dobře vyjadřovat v rozhovorech. Já to nehodlám cvičit. Jsem závodník, ne profesionální řečník.

Nyní je téměř týden po Velké ceně České republiky. Jak jste si těch sedm dní užil?
Moc pohodový týden to teda nebyl. Pořád mi někdo volal a chtěl rozhovory. Denně jsem jich měl třeba i pět nebo šest. Byl to opravdu frmol.

Měl jste kromě těchto povinností i čas svůj úspěch pořádně oslavit?
Rodiče na nedělní večer zařídili u nás na zahradě menší párty, kam jsme pozvali i celý tým. Ukazoval jsem jim i svůj pokoj a poháry. Hodně se jim tady líbilo.

Smlouvu v Racing Team Germany máte i na příští sezonu. Bude ještě lepší než ta letošní?
Záleží, jakou budu mít k dispozici motorku a techniku. To poznáme až na testech. Každopádně v týmu jsem spokojený a nechci ho měnit.

Startujete v německých barvách. Jakým jazykem se bavíte s mechaniky?
Všichni až na jednoho Čecha pochází z Německa, ale dorozumíváme se anglicky, protože němčina mi nejde. Jsme zhruba na stejné jazykové úrovni, takže si v pohodě pokecáme. Je těžší mluvit anglicky s Američanem než s klukem, který se teprve učí. To je případ většiny mých mechaniků. Komunikace mezi námi je bezproblémová.

Kromě závodění se musíte věnovat i škole. V září nastupujete do druhého ročníku střední průmyslové školy strojírenské v Břeclavi. Baví vás studium?
Je to nutné zlo. Zatím jsem s ní neměl nikdy žádný problém. Snažím se učitelům vycházet vstříc a oni mně většinou taky. Když nejsou prázdniny, hodně mě ale otravuje, že se musím učit. Je to dost náročné, ale s tím musím počítat.

Dokážete si představit, že byste se jednou živil jako strojař?
Nevadilo by mně to. Pokud náhodou nevyjde závodění, vystuduji si vysokou školu. Ale motorky mě rozhodně baví víc.

Jak jde skloubit studium a závodění? Stíháte oboje?
Pokud mě čeká o víkendu Grand Prix, odjíždíme už ve středu a vracíme se až v neděli pozdě v noci. Ve školním roce je to teda docela náročné. Do školy tak chodím pravidelně jen v pondělí a v úterý. Moc tam tedy nejsem. Učitelé na to většinou berou ohled a jsou v pohodě.

A spolužáci?
Dnes je móda fetovat, kouřit a pít. Pro většinu z nich je to smyslem života. Ve třídě je nás osmnáct kluků, ze kterých mám tři dobré kamarády, kteří také sportují. S nimi se dá o závodění i povídat. Zbytek to ani moc nezajímá.

Ve třídě jste i přes častou absenci premiantem.
Musím se pochválit, že při posledním vysvědčení jsem ho měl nejlepší. Je to trochu zázrak, protože se učím různě po závodech.

Ve škole a v Rohatci vás už dobře znají. Ale co třeba lidé na ulici, poznávají ve vás jezdce mistrovství světa silničních motocyklů?
Občas ano. Zajímavá byla pondělní návštěva kina v Brně, kde mě poznalo asi pět lidí, když jsem byl zrovna na toaletách. Chlap za mnou došel a říká: tebe znám. Já přitom vůbec nevím, kdo to byl. Podali jsme si ruce a to bylo vše. Musím ale přiznat, že to není úplně špatný pocit.

Nepředstíral jste, abyste se vyhnul seznámení, že nemáte nic společného s Jakubem Kornfeilem?
Ne, to zatím ne. Ale je to dobrý nápad. Až mě to bude otravovat, tak to třeba vyzkouším.

V mistrovství světa jste tři stálí čeští jezdci. Setkáváte se pravidelně?
Ani moc ne. Spíš každý žije se svým vlastním týmem. Ale pokud máme čas a náhodou se potkáme, rád si s Abajou (Karel Abraham – pozn. red.) popovídám.

A co s Peškem?
Každý, kdo ho zná, o něm ví, že je trochu jiný. Občas spolu prohodíme pár vět. Ale to je vše.

Letos bojujete v nejslabší třídě do 125 ccm. Jak si představujete svou kariéru za deset let?
Chtěl bych být závodníkem a jezdit v MotoGP, kde budu mít už dva tituly mistra světa. Stejně tak po jednom ve stopětadvacítkách a motodvojkách. Jsem skromný. (usmívá se)

Kdo je Jakub Kornfeil.

Autor: Tomáš Valaškovčák

22.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies