I Orálek se v sobotu postaví na start šestého ročníku podniku Vokolo príglu, který startuje v jedenáct hodin dopoledne na Brněnské přehradě.

Kolikrát jste se Spartathlonu už zúčastnil?

Čtyřikrát. Poprvé jsem tam startoval v roce 2011. Doběhl jsem na pátém místě v čase 26 hodin a 40 minut. To je stále zdaleka nejlepší český výkon.

Spartathlon- ultramaratonský závod o délce 246 kilometrů
- běhá se od roku 1983 vždy v září v Řecku mezi Aténami a Spartou
- pořádá se na počest Feidippida, aténského posla. Ten je známý především jako běžec, nesoucí zprávu o vítězství Atéňanů nad Peršany z Marathónu do asi 40 kilometrů vzdálených Atén, kde údajně po vyčerpávajícím běhu zemřel
- historik Hérodotos ale píše o tom, že Feidippides byl v roce 490 před naším letopočtem vyslaný do Sparty, aby její obyvatele požádal o pomoc v bojích s Peršany
- Feidippides podle něj dorazil do Sparty den poté, co opustil Atény. Na základě tohoto tvrzení se do Řecka v roce 1982 vydalo pět příslušníků britské Royal Air Force, aby prozkoumali, zda je možné za den a půl trasu o délce téměř 250 kilometrů zvládnout. Následující rok se pořádal první Spartathlon
- držitel traťového rekordu z roku 1984 v čase 20 hodin 25 minut je řecký ultramaratonec Yiannis Kouros. Jde o legendu podniku. V roce 2005 se rozhodl vydat po stopách Feidippida oběma směry a mimo závod běžel z Atén do Sparty a zpět
- z Čechů závod nejlépe absolvoval v roce 2011 brněnský Daniel Orálek. Náročnou trať zvládl za 26 hodin a 41 minut
- letos byl Orálek po necelých 100 kilometrech diskvalifikovaný. V noci si vzal blikačku od podpůrného týmu, což je zakázané

A co další ročníky?

Následující rok jsem skončil jedenáctý. Doplatil jsem na fakt, že jsem prvních 160 kilometrů běžel na čele. Panovalo tehdy extrémní horko a já měl ke konci velké potíže. Tak tak, že jsem dokončil. V roce 2013 pro mě nebyla sezona šťastná. Nacházel jsem se ve velké únavě a i díky zdravotním komplikacím jsem Spartathlon nedokončil. Další rok jsem vynechal. Letos jsem opět nedokončil.

Co se stalo?

Zase to zavinilo přehřátí. I když u nás v létě panovalo velké horko a trénink jsem měl dobrý, tak mě vedro skolilo. V září navíc už moc hezky nebylo, takže si tělo od tepla trochu odvyklo. Velké problémy mi dělalo také velké dusno a vysoká vlhkost. Extrémně jsem se potil. Bohužel kolem stého kilometru jsem začal trpět nevolností, nemohl jsem přijmout žádnou vodu. Bylo mi dost mizerně.

Proč vás rozhodčí diskvalifikovali?

Je to složitější. Asi hodinu jsem kvůli zdravotním potížím ležel na zemi. Pak jsem se zvedl, že poběžím dál. Jak jsem byl vyčerpaný, ani jsem si nevšiml, že se už zešeřilo. Po pěti stech metrech mě dohnal doprovod, že nejsem vůbec vidět a že je to nebezpečné. Podali mi tedy blikačku a v tu ránu u doprovodu zastavilo auto rozhodčích, kteří jeho členům údajně sdělili, že končím. Mně nikdo nic neřekl, ani jsem si toho prvně nevšiml. Na mou psychiku to však pak mělo negativní vliv a rozhodl jsem se Spartathlon vzdát.

Proč se Spartathlon pořádá v termínu, kdy je velké teplo?

To opravdu nevím. Ale na řecké poměry září horké nebývá. Běží se většinou v teplotách kolem sedmadvaceti stupňů. Akorát ročník 2012 byl extrémní. Bylo přes třicet a z 350 běžců jich dokončilo sedmdesát. Letos doběhlo z 370 účastníků 140. Podmínky tedy byly lepší. (úsměv)

Máte motivaci se do Řecka vrátit i příště?

Určitě. Mám dokončené dva ročníky a chtěl bych to dokázat i potřetí. Stal bych se tak jediným českým závodníkem, kterému se něco podobného povedlo. Jestli to bude hned příští rok, ještě nevím.

Dá se závod absolvovat bez přestávky, nebo si dá tu „hodinku" odpočinku každý?

Každý rozhodně ne. Pro mě to znamenalo ztrátu veškerých ambicí na slušné umístění. Pokud pomýšlíte na přední příčky, tak odpočíváte maximálně pět minut.

Vidíte v podobných závodech ještě nějakou krásu, když to na vás zanechá takové následky, že zvracíte a nemůžete pít?

Na Spartathlonu trpí každý. Běžet 246 kilometrů v klidu je blbost. Když však protnete cíl, pocit je nezapomenutelný. Podobný si nekoupíte, nebo nezažijete na desetikilometrových závodech.

Takže v sobotu při závodě Vokolo príglu se ani nezpotíte?

(Smích) Naopak. Na mě je čtrnáct kilometrů hodně rychlý závod. A na to jak je rychlý, je už i poměrně dlouhý. Vždy mě bolí.

Co pro vás podnik kolem Brněnské přehrady znamená?

Závod doma. Na místa, kudy se běží, chodím třikrát týdně trénovat. Jde o moje domácí hřiště.

Odpočinul jste si po Spartathlonu dostatečně?

Nohy už necítím. Spíš jsem rozlámaný z toho, že moc v poslední době neběhám. Odpočíval jsem před startem v Řecku i po něm. Na to nejsem zvyklý. (smích)