Majitel bronzové medaile v bodovačce ze světového šampionátu 2010 v Kodani Kadlec v prosinci ukončil svou bohatou kariéru. A Hačeckému radil jen jako kouč. „Zatím je to hrozně krátká doba, před dvěma měsíci jsem sesedl z kola, nedá se o trenérství ještě mluvit. Program je z osmdesáti procent daný, jde zatím spíš o organizaci než koučování," sděluje čtyřicetiletý Kadlec.

Milan Kadlec
- Narozen: 13. října 1974 v Uherském Hradišti
- Největší úspěchy – silnice: mistr republiky (2012), vítěz Tour of Taihu Lake (2012), 2. Tour of China II (2014), 2. Tour of Iran a Tour of Fuzhou (2013). Jel dvakrát Giro d´Italia (2000 – celkově 100. místo, 2002 – 64.), Vueltu v roce 2012 nedokončil. Dvě celková prvenství v Českém poháru (2013, 2014).
- Dráha: bronz z MS 2010 v bodovačce, 5. na OH v Aténách v bodovačce, k tomu řada titulů a medailí z mistrovství republiky

Místo kroužení na velodromu si zvyká na roli za bariérou. „Nervózní nejsem, jako trenér jsem daleko klidnější, za víc jak dvacet let fungování na dráze se na vše už dívám jinak. Sám jsem překvapený, jak jsem v klidu," usmívá se pátý muž olympijských her v Aténách, který se poprvé na světovém šampionátu představil jako junior v roce 1992.

Bývalý profesionální silničář, který oblékal například dres stáje Lampre-Daikin, chtěl ještě u závodění vydržet. Jenže nedostal nabídku. „Myslím, že jsem mohl dva, tři roky fungovat a ještě bych vyhrával i v Českém poháru na silnici, jenže Dukla Praha mi neprodloužila smlouvu. S výhledem na další olympiádu už starší závodníci jako já nemají šanci, takže rozhodnutí dokážu pochopit," přijímá rodák z Uherského Hradiště.

Tak kývl na trénování. „Měl jsem nabídky, ale od týmů, jejichž program mě neoslovoval, Český pohár na silnici pro mě nebyl adekvátní cíl. Hledal jsem konfrontaci aspoň na dráze, bodovačka pro mě vždy představovala výzvu, pral jsem se o první pozice, což nabízela jen Dukla. Jakýkoli jiný tým znamenal krok nazpátek," objasňuje.

Skončil, i když ve čtyřiceti letech vyhrával etapy na mezinárodních silničních závodech v Číně či Íránu. „Hlavu jsem si z toho nedělal, člověk musí někdy skončit. Kolo mě pořád baví a snažím se aspoň třikrát týdně na něj sednout," dodává Kadlec.